14 C 226/2017-180 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 71 861 244 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 71 861 244 Kč od [datum] do zaplacení, jako náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v roce 2011 zakoupila rozsáhlé pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek], [stát. instituce], Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, list vlastnictví [číslo]. Uvedené pozemky žalobkyně zakoupila, neboť na pozemcích parcelní [číslo] jakož i na pozemcích parcelní [číslo] byla územním plánem [územní celek] č. l, schváleným na 23. veřejném zasedání zastupitelstva [územní celek] dne [datum] schválena výstavba dvou kusů větrných elektráren VESTAS V 90 o výkonu 2x 2 MW. K územnímu plánu [číslo] schváleného zastupitelstvem [územní celek] dne [datum], bylo provedeno zjišťovací řízení (nahrazující EIA). Závěr zjišťovacího řízení ze dne 2.1.2007, evidováno pod [číslo jednací] vyjadřuje souhlas s výstavbou dvou kusů větrných elektráren typu VESTAS V 90 na pozemcích, které jsou uvedeny v územním plánu [číslo] [územní celek]. Na základě shora uvedených skutečností byla s [právnická osoba] Distribuce a.s. uzavřena smlouva o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě vysokého napětí nebo velmi vysokého napětí [číslo] CEZDI02662859. Tato smlouva o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě byla převedena na žalobkyni. Rezervační poplatek činil 900 000 Kč. V souvislosti s výstavbou dvou kusů větrných elektráren typu Vestas V 90 dle schváleného územního plánu [číslo] [územní celek] byla rovněž vypracována studie připojení těchto elektráren k distribuční síti ČEZ. Na základě této studie bylo rozhodnuto, že pro připojení z místa výstavby větrných elektráren musí být položeno kabelové vedení do rozvodny [obec], která je vzdálená od elektráren cca 10 km. K naplnění této podmínky, položení kabelového vedení, bylo uzavřeno 80 Smluv o věcném břemeni s předkupním právem na potřebné pozemky. V několika případech byla soukromým vlastníkům dotčených pozemků za souhlas s položení kabelového vedení zaplacena finanční záloha. Dále byl vyžádán souhlas dotčených orgánů a organizací s výstavbou dvou kusů větrných Elektráren typu VESTAS V 90 s výkonem 2x 2 MW. Dále byl zpracován a zaplacen odborný posudek německými renomovanými firmami na měření větru se vztahem k dosaženému výkonu výroby elektrické energie v MWh. Po soustředění všech těchto dokladů a dokumentací měla žalobkyně v úmyslu dokončit realizaci výstavby dvou kusů větrných elektráren typu VESTAS V 90 o výkonu 2x2MW nejpozději do konce roku 2014. V roce 2012 byla podána žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Do současné doby toto nebylo přes urgence na stavební úřad [stát. instituce] zasláno. Na poslední urgenci bylo sděleno, že na celém území katastru [anonymizováno] platí stavební uzávěra, kterou vydalo zastupitelstvo [územní celek]. Veškerá tato sdělení byla pouze telefonická. V roce 2016 obdržela žalobkyně písemnou zprávu o územní uzávěře. Na základě dalšího urgování a dožádání bylo žalobkyni zasláno opatření obecné povahy [číslo] kterým se vydává územní opatření o stavební uzávěře na pozemky v katastrálním území Lipná posléze doručeno datovou schránkou. O vydání opatření o stavební uzávěře v [katastrální uzemí] nebyla žalobkyně informována, a ani nebyla [stát. instituce] vyzvána k vyjádření se k plánované stavební uzávěře. Tato stavební uzávěra v daném [katastrální uzemí] se dotýká pouze a výhradě žalobkyně, neboť v daném území není schválením územním plánem schválená jiná další stavba, pouze územní plán č. l povoluje v daném území realizovat výstavbu větrných elektráren. Žalobkyně vyzvala Městský úřad Potštát ke zrušení stavební uzávěry. Na základě shora uvedených skutečností byla žalobkyni znemožněna realizace výstavby větrných elektráren na pozemcích, které jsou územním plánem [územní celek] [číslo] určeny na výstavbu větrných elektráren. Žalobkyně se obrátila na Krajský soud v Ostravě s návrhem na zrušení územního opatření o stavební uzávěře. Na základě shora uvedeného návrhu soud po šetření vydal usnesení o tom, že návrh se zamítá. Z odůvodnění k tomuto usnesení bylo zjištěno, že usnesení zastupitelstva ze dne [datum] bylo sice dle zjištění soudu ze stránek [webová adresa] zveřejněno na elektronické úřední desce města, zveřejněno však již nebylo samotné OOP. Text předmětného územního opatření nebyl dle zjištění soudu a sdělení starosty [územní celek] ([anonymizována dvě slova]) na úřední desce ani elektronické úřední desce [územní celek] nikdy zveřejněn. Ve vyjádření odpůrce - [stát. instituce] - (které podepsal starosta [jméno] [příjmení]) uvádí, odst. 13, že v souladu s tím byl návrh napadeného opatření obecné povahy, jakož i samo napadené opatření obecné povahy oznámeny formou veřejné vyhlášky zveřejněny na úřední desce města Potštát, jakož i na elektronické úřední desce na webových stránkách města. Tímto aktem toto nezákonné rozhodnutí nabylo platnosti i účinnosti. Toto tvrzení samotného odpůrce soud nevzal v úvahu. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nebylo na žádost o náhradu škody, se kterou se obrátila nejdříve na [územní celek], odpovězeno obrátila se žalobkyně na Ministerstvo pro místní rozvoj, kam uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným nebo nesprávným úředním postupem správního orgánu v působnosti stavebního zákona ve smyslu §102 odst. 1 stavebního zákona 183/2006 Sb. Žádost o náhradu škody Ministerstvo místního rozvoje odmítlo s tím, že nedošlo ke zrušení nezákonného rozhodnutí správního orgánu, neboť nenabylo účinnosti. S tímto rozhodnutím žalobkyně nesouhlasí, neboť náhradu škody uplatňuje na základě stavebního zákona č.183/2006 Sb. a to dle § 102 odst. l. Pokud se jedná o výši škody, která přijetím, schválením a vyvěšením, jakož i nabytím právní moci byla způsobená tak tato vychází ze znaleckých posudků renomovaných německých společností, které v dané lokalitě prováděly měření síly a stálosti větru, včetně jimi prováděného výpočtu výkonu větrných elektráren v MWh/rok. Shora uvedené posudky shodně došly k závěru, že v dané lokalitě větrná elektrárna typu VESTAS V 90 o výkonu 2 MW vyrobí přes 5 500 MWh/rok. Výkupní cena na elektřinu pro větrné elektrárny v roce 2014 činila dle Věstníku energetického regulačního úřadu 2 054 000 Kč za MWh/rok, což činí 2, 054 Kč za 1 kWh. případě [právnická osoba] Invest a.s. se jedná o dvě větrné elektrárny typu VESTAS V 90 o výkonu 2MW, které měly být uvedeny do provozu k [datum] čemuž zabránilo Opatření obecné povahy [číslo] kterým se vydává územní opatření o stavební uzávěře na pozemky v k.ú. [obec]. Vzniklá škoda, kterou žalobkyně požaduje uhradit v plné výši, vychází ze znalci vypočteného předpokladu vyrobených kWh/rok. Toto činí u jedné větrné elektrárny našeho typu a výkonu 5 831 000 kwh/rok. Při výkupní ceně 2 054 Kč škoda u jedné větrné elektrárny činí 11 976 874 Kč. V daném případě se jedná o dvě větrné elektrárny, takže vzniklá škoda činí 23 953 748 Kč za rok. Za tři roky škoda činí 71 861 244 Kč. 2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě podáním ze dne [datum], ve kterém v první řadě poukázala na skutečnost, že není ve sporu pasivně legitimovaná. Nárok žalobce je dle jeho tvrzení v žalobě uplatněn podle § 102 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 102 odst. 5 stavebního zákona povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud. Z výše uvedeného je zřejmé, že v předmětném sporu podle § 102 odst. 5 stavebního zákona není žalovaná pasivně legitimována. Žalovaná dále uvádí, že žalobkyně spojuje vznik škody s vydáním územního opatření o stavební uzávěře, které jako opatření obecné povahy bylo schváleno zastupitelstvem [územní celek] dne [datum]. Zákon [číslo] Sb. rozeznává dvě formy odpovědnosti státu za škodu, odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle žalované se odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb. za vydání opatření obecné povahy řídí ustanoveními tohoto zákona o nezákonném rozhodnutí. Tato skutečnost vyplývá z úmyslu zákonodárce uvedeného v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb., kterým byl zákon č. 82/1998 Sb. zásadně novelizován (dostupná na [webová adresa], sněmovní tisk [číslo]). Na straně 9 předmětné důvodové zprávy je uvedeno„ Mezi nové instituty, které nový správní řád přinese, patří především veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy a některé jiné úkony správní