14 C 93/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 26. 5. 2020 domáhala zaplacení částky 3 045 Kč s příslušenstvím, představující kapitalizovaný úrok ve výši 115,73 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 045 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % a náhradu nákladů řízení, a to na základě smlouvy o vedení účtu. Tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], jak prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek. 2. Konkrétně se jedná o smlouvu o uzavření bankovního účtu [číslo] ze dne 17. 5. 2017, na základě níž žalobkyně zřídila pro žalovanou platební účet č. [bankovní účet]. Jednou z povinností žalované bylo udržovat minimální zůstatek na účtu ve výši 100 Kč. 3. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná porušila tuto povinnost tím, že se na výše uvedeném bankovním účtu dostala do záporného zůstatku. Z důvodu porušení smlouvy banka vypověděla smlouvu o uzavření bankovního účtu, čímž se dluh ve výši nepovoleného zůstatku stal splatným, a to ke dni 2. 1. 2019. Celkově tak žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 3 045 Kč představující jistinu (nepovolený debet). 4. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 5. Dle § 2262 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 6. Dle § 2664 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. 7. Soud na základě předložených listin (smlouvy o uzavření bankovního účtu, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu, předžalobní výzvy, výpovědi smlouvy o účtu, podacího archu) došel k následujícím skutkovým a právním závěrům: 8. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 17. 5. 2017 smlouvu o uzavření bankovního účtu [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně otevřít ve prospěch žalované platební účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala na tomto platebním účtu udržovat kreditní stav ve výši alespoň 100 Kč, jak uvedeno v čl. 14 všeobecných obchodních podmínek. Neboť tuto povinnost žalovaná porušila a dostala se do záporného zůstatku (debetu), bylo její povinností tento nepovolený debet vyrovnat. Neboť tak neučinila, přistoupila žalobkyně k výpovědi smlouvy a prohlásila dluh za okamžitě splatný. Přes zaslanou předžalobní upomínku právní zástupkyní žalobkyně žalovaná svůj dluh do dnešního dne neuhradila. 9. Soudu tak nezbylo, než rozhodnout jak uvedeno ve výroku I., neboť se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě. 10. Pokud se jedná o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, čímž zcela vyhověl návrhu žalobkyně. 11. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 14 C 93/2022-38 ze dne 30. 3. 2022). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 045 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 14. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.