17 C 140/2020-92 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne 25. 3. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1 325 245 Kč s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Žalobce uvedl, že dne 31. 12. 2004 podal žalobu proti [jméno] [příjmení] o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4 237 440 Kč, věc byla projednávána před Okresním soudem Praha - východ pod sp. zn. 11 C 115/2006. Řízení v předmětné věci bylo pravomocně ukončeno soudním smírem dne 1. 2. 2019. Uvedené řízení tedy bylo stiženo neodůvodněnými průtahy, ke kterým žalobce nijak nepřispěl. Z důvodu délky trvání tohoto sporu zůstaly další nároky žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání staveb neodškodněny, protože v době pravomocného skončení namítaného řízení byly již jeho nároky promlčeny. Žalobce byl nucen vést extrémní množství sporů, aby se dobral svých práv, proto význam namítaného řízení pro sebe hodnotí jako extrémně zvýšený. Řízení trvalo extrémně dlouhou dobu 14 let a 3 měsíce, při základní částce 20 000 Kč za rok by žalobci náležela částka 265 049 Kč. Žalobce však má za to, že jeho případ je výjimečný, neboť mnoho let nemohl disponovat se svým majetkem, probíhající řízení se podepsalo na změně jeho osobnosti, na rozpadu rodiny a mnoha pracovních problémech. Z tohoto důvodu žalobce požaduje pětinásobek základní částky, tj. 1 325 245 Kč. Úrok z prodlení pak žalobce požaduje od 27. 3. 2020, neboť svůj nárok uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR dne 26. 9. 2019. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s tím, že žalobci již v rámci předběžného projednání poskytla zadostiučinění za nemajetkovou újmu nejprve ve výši 103 250 Kč a následně ve výši 47 800 Kč, celkem tedy částku 151 050 Kč. Je nesporné, že předmětné řízení trvalo 14 let a 3 měsíce, lze jej tedy hodnotit jako nepřiměřeně dlouhé, došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu. Řízení lze označit za složitější, bylo prováděno rozsáhlé dokazování. Žalobce se sám na délce řízení částečně podílel, neboť odvolací řízení bylo nejprve zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, navíc pak žalobce opakovaně žádal o odročení soudního jednání, opakovaně probíhala mimosoudní jednání účastníků. Význam řízení pro žalobce žalovaná hodnotila jako standardní. Žalovaná tedy považovala za přiměřené zadostiučinění částku 19 000 Kč ročně (za první dva roky řízení v poloviční výši), sníženou s ohledem na složitost věci a podíl žalobce na délce řízení o 40 %. Výše nemajetkové újmy požadovaná žalobcem není přiměřená ani dle zákonných kritérií ani z hlediska rozhodovací praxe. Zásadní význam řízení pro žalobce musí žalobce v řízení prokázat. 3. Při jednání dne 2. 2. 2022 vzal žalobce svou žalobu co do částky 151 050 Kč s příslušenstvím zpět, neboť tato částka mu byla žalovanou vyplacena. Žalovaná vyslovila s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlas, soud proto řízení co do této částky dle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok I.). 4. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: 5. Ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 11 C 115/2006 soud zjistil tento průběh namítaného řízení: Žalobou podanou dne 30. 12. 2004 se žalobce domáhal po žalovaném [jméno] [příjmení] zaplacení částky 4 237 440 Kč s příslušenstvím jako náhrady za bezesmluvní užívání zemědělských staveb v katastrálním území Sluštice v letech 2003 a 2004. Po zaplacení soudního poplatku byl dne 18. 10. 2005 vydán platební rozkaz, dne 5. 12. 2005 podán odpor a vyjádření žalovaného k žalobě, dne 13. 12. 2005 Obvodní soud pro Prahu 10 vyslovil svou místní nepříslušnost, dne 24. 3. 2006 bylo vydáno usnesení o přerušení řízení do pravomocného skončení sporu vedeného u Okresního soudu pro Prahu – pod čj. 11C 325/2005, dne 1. 8. 2008 bylo vydáno usnesení o pokračování řízení. Dne 3. 9. 2008 se konalo první jednání ve věci, dne 24. 9. 2008 další jednání ve věci, dne 5. 11. 2008 se konalo další jednání, další jednání dne 19. 5. 2009, další jednání dne 24. 6. 2009, další jednání dne 7. 10. 2009, další jednání dne 28. 4. 2010, další jednání dne 5. 10. 2010, další jednání dne 9. 11. 2010, další jednání dne 12. 1. 2011, další jednání dne 25. 1. 2011. Rozsudek ve věci byl vydán dne 25. 1. 2011. Žalobce podal do tohoto rozsudku odvolání dne 8. 3. 2011, odvolací řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku dne 22. 3. 2011, zrušeno dne 1. 4. 2011, předloženo s odvoláním odvolacímu soudu dne 6. 5. 2011. Rozsudek soudu prvního stupně byl Krajským soudem v Praze zrušen dne 30. 11. 2011 (č.l. 136 spisu). Dne 26. 4. 2012 podal žalobce žádost o odročení jednání z důvodu kolize, následovalo jednání ve věci dne 18. 7. 2012, dne 21. 11. 2012, dne 6. 3. 2013. Dne 13. 3. 2013 došlo k vyhlášení rozsudku, rozsudek na č.l. 173 spisu. Dne 27. 6. 2013 podal žalobce proti tomuto rozsudku odvolání, dne 4. 10. 2013 byl spis předložen s odvoláním odvolacímu soudu, rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen Krajským soudem v Praze rozsudkem ze dne 12. 3. 2014 (č.l. 231 spisu). Dne 18. 7. 2014 bylo podáno dovolání, dne 8. 9. 2014 byl spis předložen Nejvyššímu soudu, dne 22. 4. 2015 byl rozsudek Krajského soudu v Praze i rozsudek Okresního soudu Praha – východ zrušen Nejvyšším soudem a věc byla vrácena Okresnímu soudu Praha – východ k dalšímu řízení. Následně se dne 23. 1. 2015 konalo ve věci jednání, to bylo odročeno za účelem jednání stran o uzavření smíru, dne 23. 11. 2015 bylo vydáno usnesení o spojení věcí, dne 23. 10. 2015 se konalo další jednání ve věci, dne 30. 11. 2015 žádost zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu kolize, dne 13. 1. 2016 jednání ve věci, další jednání dne 6. 4. 2016, další jednání dne 16. 9. 2016. Dne 19. 10. 2016 žádost žalobce o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti, další jednání dne 25. 11. 2016, další jednání dne 11. 1. 2017, další jednání dne 15. 3. 2017. Dne 3. 5. 2017 žádost zástupce žalovaného o odročení jednání, opětovná žádost o odročení jednání ze dne 25. 5. 2017, jednání dne 23. 6. 2017, další jednání dne 19. 7. 2017. Dne 14. 9. 2017 žádost o odročení jednání zástupce žalovaného, další jednání dne 25. 10. 2017. Dne 28. 11. 2017 žádost žalobce o odročení jednání, další jednání dne 21. 3. 2018, jednání dne 27. 6. 2018 odročeno za účelem mimosoudního jednání účastníků. Dne 22. 3. 2019 doručen soudu návrh účastníků na schválení soudního smíru, dne 26. 3. 2019 vydáno usnesení o schválení soudního smíru, které nabylo právní moci dne 1. 4. 2019. 6. Žalobce uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívající v nepřiměřené délce řízené vedeného před Okresním soudem pro [část Prahy] pro sp. zn. 11 C 115/2006 svými podáními ze dne 20. 11. 2014 a ze dne 26. 9. 2019. Žalovaná odpověděla žalobci dne 3. 11. 2015 a dne 30. 11. 2020 a uznala nárok žalobce důvodným a vyplatila mu částky 103 250 Kč a 47 800 Kč, celkem tedy částku 151 050 Kč Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. 7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná již 30 let, jsou přátelé. V době probíhajících soudních sporů cca od roku 2005 se z žalobce stal morous, nic ho nebavilo, začal hodně pít alkohol, rozpadlo se mu manželství, byl zapšklý. V roce 2019 už se zase začal chovat normálně, má přítelkyni, vše je zase při starém. Nejvíc se žalobce dotkl dlouhotrvající spor s panem [příjmení]. 8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce někdy kolem roku 2011 začal být výbušný, nervózní, bral prášky na nervy. V té době také hodně pil. Nyní je už zase vše v pořádku. Žalobce měl problémy v rodině, měl finanční problémy, firma nefungovala. Nyní se mu již i v podnikání daří, firma prosperuje, žalobce je i zdravotně v pořádku. 9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná, v posledních 20-ti letech byl hodně náladový, měl kolapsy, podepsaly se na něm dlouhotrvající soudní spory. Nemohl v té době ani investovat do svého podnikání, protože nevěděl, jak soudní spory dopadnou, soudní spory ho hodně vyčerpávaly. 10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce pravidelně vídá, ví, že od roku 2003 začal mít problémy s jeho obchodními partnery, což se podepsalo na jeho chování. Začal být nervózní, nebyl na tom dobře psychicky, míval kolapsy, musel si i volat sanitku. V té době se mu také rozpadlo manželství. Nemohl rozvíjet své podnikání, neboť nevěděl, jak dopadnou soudní spory. Bral antidepresiva a hodně pil alkohol. Poté, co soudní spory skončily, se žalobce změnil, nyní je již uvolněný, je z něj jiný člověk. Kolem roku 2019 zase začal rozvíjet své podnikání, nastala změna k lepšímu. 11. Z lékařské zprávy ze dne 26. 3. 2012 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován pro tlakovou bolest na hrudi, která se projevuje zpravidla při stresu, neboť žalobce má v poslední době stresové období. 12. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk) stát od