18 C 53/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 935 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] (viz níže) a žalovaným jako spotřebitelem dne 12. 8. 2019, na základě níž se uvedená právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit až do výše 80 000 Kč. Na základě výše uvedené smlouvy čerpal žalovaný úvěr. Tento úvěr měl být žalovaným splacen nejpozději dne 18. 10. 2021, avšak žalovaný tuto povinnost nesplnil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], společnost s ručením omezeným založenou dle právního řádu Malty, registrační číslo C [číslo], se sídlem [adresa], [anonymizována čtyři slova] [číslo], Malta a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO]. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2021. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového limitu 13 935 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého advokáta předžalobní výzvu, ve které ho upozornila, že v případě, že svůj dluh neuhradí, uplatní svůj nárok soudně. Žalovaný ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. Podáním ze dne 2. 8. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu co do částky 3 051 Kč s příslušenstvím zpět, soud proto usnesením ze dne 3. 8. 2022, č.j. 18 C 53/2022-34 řízení co do této částky zastavil. 2. Jelikož s tím účastníci souhlasili, bylo jednáno v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“). 3. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: žalovaný a výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřeli smlouvu dne 12. 8. 2019, na základě níž se uvedená právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit až do výše 80 000 Kč. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena úrokovou sazbou podle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činila 8,5 % měsíčně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal měsíčně splácet čerpaný úvěr ve výši 12,50 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za čerpání, který činil 12,50 % z částky každého čerpání. (Prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru), žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a neplnil tak řádně a včas své závazky z předmětné smlouvy (Prokázáno potvrzeními o provedených platbách na účet žalovaného), pohledávka byla postoupena žalobkyni (Prokázáno Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2021) žalovaný byl ke splnění dluhu vyzván (Prokázáno předžalobní výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2021). Další dokazování soud ve věci neprováděl, neboť účastníci další důkazy nenavrhovali a soud považoval skutkový stav za dostatečně zjištěný. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 1968 o. z. věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 6. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný jako úvěrovaný a výše uvedená předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující spolu platně uzavřeli dne 12. 8. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž se žalovaný zavázal za poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných splátkách vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Svůj závazek z předmětné smlouvy žalovaný nesplnil, soud proto žalobě zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 935 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč.