22 C 155/2020-75 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne 29.6.2020 domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy, která byla uzavřena dne 9.12.1960 mezi Stavebním a bytovým družstvem [ulice] [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], je neplatná. Žalobce tuto žalobu podal, jakož to právní nástupce, pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], člena bytového družstva„ [ulice] [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]“ (dále jen„ bytové družstvo“), které byla vlastníkem budovy [adresa] v k.ú. [část obce] na adrese [adresa]), které bylo stranou prodávající v předmětném smluvním vztahu. Žalobce považuje kupní smlouvu za absolutně resp. relativně neplatný právní úkon, pročež došlo ke zkrácení jeho práv jako právního nástupce bývalého člena a vlastníka družstevního podílu. Žalobce dovozuje svůj naléhavý právní zájem na daném určení z důvodu, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem svědčí jiné osobě, než jak tomu po právu má být. Tento zájem žalobce dovozuje rovněž z existence jeho pohledávky, coby člena družstevního podílu resp. nároku na vypořádání svého družstevního podílu, ke kterému může dojít pouze změnou zápisu v KN na původního vlastníka a revizí neoprávněné likvidace. Neplatnost právního úkonu, tedy kupní smlouvy z roku 1960, pak žalobce dovozuje zejména z existence nápadně nevýhodných podmínek, za kterých byla smlouva uzavřena a v rozporu s právy a oprávněnými zájmy prodávajícího, neboť tato smlouva byla uzavřena pod tlakem komunistického režimu a za nápadně podhodnocenou kupní cenu. K právnímu úkonu došlo rovněž v rozporu se zákonem, kdy byl učiněn v rámci vykonstruované likvidace bytového družstva, jejímž jediným důvodem byl právě prodej daných nemovitostí. Bytové družstvo by za běžného chodu událostí, nemovitosti na právního předchůdce žalovaného nepřevedlo, a nebo za mnohem vyšší kupní cenu. Extrémně podhodnocené kupní cena, je pak dalším důvodem neplatnosti dané kupní smlouvy. Žalobce dále uvedl, že jeho právní předchůdce investoval do výstavby těchto nemovitostí většinu svého majetku a na vypořádacím podílu pak neobdržel ničeho, i když se měl stát minimálně vlastníkem bytu, jehož menší část žalobce užívá. Žalobce se tak touto žalobou dovolává napravení nastalého protiprávního stavu, čehož nelze dosáhnout jinak než změnou zápisu v KN na původního vlastníka a provedením jeho řádné likvidace. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává v celém rozsahu a navrhl žalobu zamítnout. Zejména namítl nedostatek aktivní i pasivní věcné legitimace, kdy ani jeden z účastníků daného řízení nebyly smluvní stranou kupní smlouvy určení, jejíž neplatnosti se žalobce domáhá. Právní předchůdce žalobce ani nebyl osobou, která za bytové družstvo smlouvu podepisovala. Žalovaný dále namítl nedostatek právního zájmu na určení na straně žalobce, neboť daný právní vztah se právní sféry žalobce nedotýká. 3. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti. 4. Z kupní smlouvy soud zjistil, že byla dne 9.12.1960 uzavřena mezi Stavebním a bytovým družstvem„ [ulice] [anonymizováno]“ v [anonymizována tři slova] jako prodávajícím a [anonymizována tři slova] jako kupujícím,. Na jejím základě se [anonymizována tři slova] stal vlastníkem nemovitostí zapsaných ve vložce [číslo] pozemkové knihy kat. území [obec] – [část obce], domu [číslo] se stavební parcelou č. parc. [anonymizováno]. Kupní cena 308 018,90 Kč se vypořádala tím způsobem, že strana kupující na sebe převzala závazky prodávajícího, které měl vůči [anonymizována tři slova] [obec]. 5. Přípisem ze dne 5.6.1946 byl právní předchůdce žalobce informován Stavebním a bytovým družstvem„ [ulice] [anonymizováno]“, že toto družstvo přihlásilo vklad právního předchůdce žalobce k 15.11.1945 ve výši 23 000 Kč. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1, oddíl [příjmení] [jméno] vložka [anonymizováno] soud zjistil, že Stavební bytové družstvo„ [ulice] [anonymizováno]“ v [obec] zaniklo dne 31.12.1955 a vstoupilo do likvidace a následně dne 5.7.1963 bylo po skončení likvidace vymazáno. 7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 14 C 214/2015 – 361 ze dne 9.12.2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 25 Co 141/2021 – 424 ze dne 2.9.2021 bylo soudem zjištěno, že se jednalo o řízení o vyklizení bytu, kdy zde žalovaný, vystupoval jako žalobce, a naopak zde žalobce v tomto řízení byl žalovaným. Žalobci, tedy [celé jméno žalobce], byla tímto rozhodnutím uložena povinnost vyklidit byt [číslo] nacházející se v předmětné nemovitosti. 8. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků, shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti daného řízení. 9. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. 10. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: V projednávané věci se jedná o žalobu určovací, soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou, zda má žalobce na požadovaném určení neplatnosti kupní smlouvy, naléhavý právní zájem. 12. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 13. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby na určení je tedy prokázání naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. V žalobě žalobce uvedl, že určovací žalobu podal, aby změnil resp. postavil na jisto své právní postavení ve vztahu k bytové jednotce, resp. aby došlo k řádnému vypořádání tvrzeného družstevního podílu v bytovém družstvu, kdy k likvidaci stavebního a bytového družstva„ [ulice] [anonymizováno]“ v [obec] došlo neoprávněně a právní předchůdce žalobce byl jedním ze zakládajících členů a vlastníkem družstevního podílu, který nebyl řádně vypořádán. 14. Soudní praxe (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, z 20. března 2002, sp. zn. 20 Cdo 54/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6/2003, nález Ústavního soudu z 20. června 1995 sp. zn. III. ÚS 17/95) je ustálena v názoru, že žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Soud dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 1021/2009, který uvádí, že je-li posouzení platnosti právního úkonu předběžnou otázkou ve vztahu k řešení otázky (ne) existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo naopak ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem, neboť lze požadovat přímo určení existence či neexistence nevyjasněného vztahu. 15. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilý odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. 16. V době likvidace stavebního a bytového družstva se jeho právní úprava řídila zákonem č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, který upravoval mimo jiné v § 32 a násl. postup likvidace družstva. 17. Podle § 32 družstvo se zrušuje: a) usnesením valné hromady, které vyžaduje schválení ústředního svazu družstev; b) rozhodnutím ústředního svazu družstev, jestliže družstvo hrubě porušuje povinnosti uložené mu právními předpisy, stanovami, státním plánem rozvoje národního hospodářství, anebo vyžaduje-li to obecný zájem; c) exekuční likvidací všeho majetku družstva. 18. Podle § 33 v případech uvedených v § 32 písm. a) a b) je nutno provést uspořádání majetkových poměrů (likvidaci) zrušeného družstva. Likvidaci provádějí likvidátoři zvolení valnou hromadou, po případě určení družstevní organisací, která zrušila družstvo; mohou být kdykoli odvoláni. Po dobu likvidace užívá družstvo svého názvu s dodatkem označujícím likvidaci. Jsou-li ustanoveni likvidátoři, přestává působit představenstvo; jménem družstva jednají likvidátoři, a to společně, pokud není ustanoveno jinak. Likvidátoři odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za škodu, kterou způsobili porušením svých