22 C 69/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 3 356 Kč s příslušenstvím, představující úroky z prodlení, a to z titulu nezaplacení pojistného z pojistné smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný s právním předchůdcem žalobcem uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění Rytmus risk a kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout služby pojištění osob a žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 839 Kč měsíčně, splatné vždy 25. dne v měsíci. Žalovaný neuhradil pojistné za období [datum] až [datum], pročež ke dni [datum] pojištění z důvodu neplacení zaniklo. Žalovaný neuhradil sjednané pojistné, a to za uvedené období. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek.. Žalobci tak vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 3 356 Kč, tuto částku pak žalovaný neuhradil ani po zaslání před žalobní upomínky. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a k podanému návrhu se nikterak nevyjádřil. K jednání nařízenému na dne [datum] se pak bez jakékoliv omluvy nedostavil, i když mu bylo předvolání doručeno dne [datum]. Žalobce se pak z účasti na nařízeném jednání omluvil, pročež bylo jednáno v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti účastníků. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl k těmto skutkovým závěrům: Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena pojistná smlouva, která obsahovala ujednání o pojištění odpovědnosti osob. Obsahem závazku byla povinnost právního předchůdce žalobce zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalovaného platit sjednané pojistné ve výši 839 Kč měsíčně. Žalovaný však svou povinnost platit toto pojistné počínaje pojistným splatným ke dni [datum] neplnil (vyúčtování pojistného). Přípisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k jeho úhradě a zároveň byl informován, že pokud nedoplatí dlužné a stávající pojistné, pojistná smlouva ke dni [datum] zanikne. Následně tak pro neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy, a to ke dni [datum], o čemž byl žalovaný přípisem ze dne [datum] informován. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Přípisem ze dne [datum] ac [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky. 5. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobce vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen„ občanský zákoník“). 7. Dle ust. § 2758 odst. 1 občanského zákoníku:„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ 8. Žalovaný uzavřel s žalobcem pojistnou smlouvu, na kterou od počátku neplnil, pročež se dostal do prodlení s hrazením řádného pojistného, a to splatného dne [datum], pročež dne [datum] došlo k zániku pojištění. S ohledem na to, že žalovaný dlužné pojistné do dnešního dne nezaplatil, následně došlo k zániku předmětné smlouvy k [datum], kdy došlo ke splatnosti poměrné části pojistného plnění, a žalovaný tak je nejpozději od [datum] v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobce má vedle práva na zaplacení dlužného pojistného ve výši 3 356 Kč i právo na zákonný úrok z prodlení. Právo žalobce na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. I tento jeho nárok tedy soud považuje, vzhledem ke shora uvedenému, za oprávněný. 9. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobci právo na zaplacení požadovaných částek včetně úroků z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 3 062 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 356 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, návrh ve věci samé, výzva k plnění před podáním žaloby) a z částky 1 000 Kč za jeden úkon (vyjádření ve věci ze dne [datum]) uvedený v § 11 odst. 1 a.t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.