22 C 76/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou správního řízení dle zákona č. 82/1998 Sb. ve výši 51 774 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mu bylo dne [datum] oznámeno Magistrátem hl. m. Prahy (dále jen„ správní orgán“), že dosáhl 12 bodů v registru řidičů. Dne [datum] podal námitky, které byly zamítnuty rozhodnutím ze dne [datum]. Žalobce podal odvolání, které bylo dne [datum] postoupeno ministerstvu a bylo o něm rozhodnuto dne [datum]. Žalobce k tomu uvedl, že byl tak po dobu 7 let vystaven nejistotě, zda o řidičské oprávnění přijde či nikoliv, činilo mu to problémy při silničních kontrolách a žil v psychické nepohodě, zda bude schopen zajistit pracovní závazky, které v mezidobí přebíral. K výši částky, kterou požaduje, pak uvedl, že se jednalo o jednoduché řízení, on sám k jeho délce nijak nepřispěl a význam řízení pro žalobce byl značný, neboť zdlouhavost řízení pro něj představovala velkou psychickou zátěž, pročež požaduje částku 15 000 Kč za každý rok řízení. Celkem tak žalobce požaduje za řízení trvající 6 let 9 měsíců a 1 den částku 86 291 Kč, což uplatnil u žalované dne [datum]. Žalovaná uhradila žalobci částku 34 517 Kč, kdy požadovanou částku ponížila jednak o 30% s ohledem na význam řízení pro žalobce, který disponoval po celou dobu řízení řidičským oprávněním a o dalších 30% z důvodu chování žalobce. Žalobce se tak touto žalobou domáhá uhrazení částky 51 774 Kč. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala, namítla, že správní řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy 7 let 6 měsíců a 26 dnů s tím, že žalovaná hodnotí tuto dobu jako nepřiměřenou. Žalovaná dospěla k závěru, že pouhá konstatace této skutečnosti je v daném případě nedostačující a přiznala žalobci nárok na zadostiučinění ve výši 34 517 Kč, kdy přistoupila celkem ke snížení o 60% s přihlédnutí k významu řízení pro žalobce a chování žalobce. Zejména zohlednila tu skutečnost, že žalobce měl po celou dobu řízení k dispozici řidičské oprávnění, a tedy nebyl omezen v řízení motorových vozidel. Dále pak poukázala na pasivitu žalobce v rámci správních řízení. Kompenzace pak byla žalobci vyplacena dne [datum]. Žalovaná nad rámec výše uvedeného podotkla, že do délky řízení by nemělo být započítáno 82 dnů, po které bylo řízení na žádost žalobce přerušeno. V neposlední řadě pak žalovaná podrobně popsala průběh správních řízení, který účastníci učinili nesporným, a bude specifikován níže. 3. Mezi účastníky byl nesporný průběh správních řízení, tak jak jej popsala žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum], jakož i to, že žalobci byla ze strany žalované již vyplacena částka 34 517 Kč. 4. Z připojených správních spisu a shodných tvrzení účastníků soud zjistil průběh správního řízení: dne [datum] bylo žalobci doručeno oznámení Magistrátu [číslo jednací], ze dne 1. 12. 2011, že dosáhl 12 bodů v registru řidičů. Proti tomuto oznámení podal žalobce námitky, které byly Magistrátu doručeny dne [datum]. Dne 18. 4. 2016 vypracoval Magistrát usnesení [číslo jednací], kterým dle § 64 odst. 2 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., řízení přerušil na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však do [datum], jelikož o to požádal zmocněnec žalobce dne [datum]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 10. 5. 2016. Písemností, [číslo jednací], ze dne 1. 8. 2016 vyrozuměl Magistrát žalobce, že uplynula lhůta stanovená pro přerušení řízení ve věci námitek proti záznamu bodů, a je pokračováno v řízení. Dne 10. 8. 2016 vypracoval Magistrát rozhodnutí [číslo jednací], kterým zamítl námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů. Toto rozhodnutí bylo vypraveno dne [datum]. Proti rozhodnutí ze dne [datum] podal žalobce odvolání, které bylo Magistrátu doručeno dne [datum]. Dne [datum] vypracoval Magistrát výzvu k odstranění vad podání [číslo jednací], a to ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla žalobci doručena dne [datum]. Dne [datum] vypracoval žalobce doplnění odvolání ze dne [datum]. Spisová dokumentace a odvolání byly Odboru agend řidičů předloženy písemnosti ze dne [datum]. Dne [datum] obdržel Odbor agend řidičů předmětnou spisovou dokumentaci a odvolání žalobce. Dne [datum] vydal Odbor agend řidičů rozhodnutí [číslo jednací], kterým rozhodnutí Magistrátu ze dne [datum] zrušil a věc vrátil Magistrátu k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] Odbor agend řidičů dospěl k závěru, že jeden z podkladů pro provedený záznam bodů je nezpůsobilý pro provedený záznam bodů, vzhledem k čemuž zavázal Magistrát, aby si následně opatřil od Obecní policie [obec] předmětný podklad, a to pokutový blok H [číslo] vystavený dne [datum], a celou věc znovu posoudil a rozhodl. Dne [datum] byla předmětná spisová dokumentace vrácena Magistrátu. Magistrát následně zjistil, že uvedený pokutový blok byl skartován. Provedl tedy opravu v záznamu bodů žalobce na celkových 8 bodů. Důvody pro pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení tak pominuly. Dne [datum] byl datovou zprávou právní zástupce žalobce [příjmení] vyrozuměn, že stav žalobcova bodového hodnocení řidiče po provedené opravě k [datum] činil 8 bodů (nikoliv 12). Dne 17. 6. 2019 vypracoval Magistrát rozhodnutí [číslo jednací], kterým zamítl námitky žalobce proti záznamu bodů. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 5. Z žádosti o zadostiučinění soud, včetně potvrzení o doručení zjistil, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované žádost o zadostiučinění za újmu ve výši 86 538 Kč. 6. Z vyjádření žalované k této žádosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalované přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 34 517 Kč. 7. Z výpisu účtu žalované vyplývá, že dne [datum] uhradila žalobci částku ve výši 34 517 Kč. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobce soud zjistil, vznik tohoto oprávnění [datum] dosud. 9. Z výslechu žalobce konaného na jednání dne [datum] soud zjistil, že žalobce po celou dobu správních řízení disponoval řidičským oprávněním, jeho diskomfort pak pramenil zejména z nejistoty, zda a kdy o toto oprávnění případně přijde. Tato nejistota vycházela zejména z jeho pracovního života, kdy řidičské oprávnění potřebuje k výkonu své práce a pokud by o něj přišel, musel by si hledat jinou práci. Žalobce také v souvislosti s touto nejistotou odmítl několik větších zakázek, kdy si nebyl jistý, zda bude schopen je dokončit. Na druhou stranu uznal, že situace by byla řešitelná, pokud by si najmul někoho, kdo by ho vozil. Zároveň to zasáhlo i jeho soukromý život, kdy s ohledem na tuto skutečnost odkládal založení rodiny. Žalobce ještě uvedl, že se nedotazoval na stav řízení, neboť se bál, aby to nezhoršilo jeho pozici v těchto řízeních, pročež raději zůstal spíše pasivní. 10. Z ostatních listin správního spisu soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci. 11. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 12. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 13. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: 14. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zák. o odpov. za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 15. Podle ust. § 13 zákona o odpov. za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 16. Podle ust. § 31a zákona o odpov. za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva