23 C 14/2020-266 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení výživného manželky ve výši 100 000 Kč měsíčně, poté, co nabyl právní moci rozvodový rozsudek účastníků u [název soudu], potvrzujícím rozsudkem [anonymizováno] soudu [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně v souvislosti s tím změnila žalobní petit, kterým omezila návrh na výživu manželky za dobu od podání žaloby, tj. od [datum] do právní moci rozhodnutí o rozvodu [datum]. Soud připustil usnesením změnu žaloby v tomto znění: I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 100 000 Kč měsíčně splatnou vždy předem ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje dnem [datum] do [datum], k rukám žalobkyně. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Manželka svůj návrh odůvodnila tím, že manželství procházelo krizí, která byla způsobena nevhodným chováním manžela vůči manželce. Toto chování se projevovalo především opakovaným verbálním ponižováním ze strany manžela, zamezováním návštěv příbuzných, zamezování v nástupu do zaměstnání, upírání možnosti svobodně opouštět domácnost, opakované kontrolování soukromého telefonu apod. Dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hod. došlo k eskalaci dlouhodobého protiprávního jednání vůči žalobkyni, kdy byla žalobkyně žalovaným znovu fyzicky napadena, bylo to řešeno Policií ČR. Žalobkyně s žalovaným od [datum] nesdílí společnou domácnost, žalovaný žalobkyni neplatí žádné výživné. Žalobkyně nabízela dohodu na částku 30 000 Kč, k čemuž opětovně žalovaný pouze uvedl, že umožňuje žalobkyni čerpat prostředky výlučně na potřeby dětí a že společné jmění manželů nyní nehodlá řešit a že žalobkyně je osobou výdělečně činnou a že on též z jejího výdělku ničeho nepožaduje. Stejně tak reagoval na dotaz ohledně stavu nemovitosti. Z daného pramení buďto nepochopení nároku žalobkyně, případně účelové jednání žalovaného. Žalovaný i přes dotazy žalobkyně za celou dobu trvání soudních řízení nikdy neuvedl jasnou výši svých příjmů, když je žalobkyni známo, že za dobu trvání společného jmění manželů díky profesnímu oboru žalovaného – obchodníka s realitami, spolu nabyli velké množství nemovitostí obytného či průmyslového charakteru. O těchto nemovitostech je pak žalobkyni ještě z dob společného soužití s žalovaným známo, že byli žalovaným pronajímány za účelem výdělku. Žalobkyně žádala nadepsaný soud o bližší prověření majetkových poměrů žalovaného pro účely tohoto řízení. Žalobkyně uvedla, že z dostupných zdrojů ve veřejných rejstřících lze dohledat velké množství společností, kde manžel figuruje. Z obecně známých skutečností je zřejmé, že tyto subjekty jsou pak obvykle povinny žalovanému za umístění a trvání svého sídla platit stanovené poplatky a nájemné na základě uzavřených smluv. Na základě dostupných zdrojů se často jedná o společnosti s obratem přesahujícím několik miliónů korun. Oproti poměrům žalovaného, žalobkyně má zdroje příjmů, které pochází pouze z jejího zaměstnání u společnosti [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], kde žalobkyně pracuje od [datum] na pozici [anonymizována dvě slova]. Z důvodu péče o rodinu má matka se zaměstnavatelem sjednaný zkrácený (poloviční) pracovní úvazek se zkrácenou pracovní dobou, kdy končí ve [údaj o čase] hod. Její čistý příjem činí 13 000 Kč měsíčně. Ve svém vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že její životní náklady včetně nákladů na obě dcery jsou tvořeny těmito výdaji, které u dcery [jméno] činí 11 733 Kč měsíčně, jedná se o stravu, léky, vitamíny, mobilní telefon, dioptrické brýle, letní tábory, mimoškolní aktivity. U dcery [jméno] je to 13 724 Kč měsíčně a osobní výdaje žalobkyně, tvoří strava, léky, ošacení, obuv, městská hromadná doprava, jízdné na vlak, mobilní telefon, penzijní spoření, kadeřnické služby, rehabilitace a psychoterapie, celkem 17 654 Kč Vedle toho žalobkyně hradí další společné náklady jako je nájem, leasing automobilu, nafta, počítač, televize, internet, drogerie, na údržbu domácnosti domácí potřeby, zábava a volný čas. Náklady na chování domácích mazlíčků. Celkem je to 27 540 Kč. Mzda žalobkyně nedosahuje ani ¼ potřebných životních nákladů. Dále žalobkyně poukázala na to, že dle § 697 obč.zák. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Na základě výše uvedeného má žalobkyně za prokázané, že momentální hmotná úroveň mezi účastníky řízení je značně nevyvážená, a to v neprospěch žalobkyně. Proto žalobkyně žádá, aby soud uložil žalovanému hradit žalobkyni výživné ve výši 100 000 Kč měsíčně, tedy částku odpovídající pouze zlomku předpokládaného příjmu žalovaného, a to vždy předem do každého 25. dne v měsíci. Žalobkyně podala dne [datum] návrh na předběžné opatření s odůvodněním, že jí ze strany žalovaného bylo znemožněno přihlásit se ke společnému účtu. Dne [datum] se pokoušela žalobkyně opakovaně přihlásit a následně zjistila, že jí byl zamezen manželem přístup. Její obživa závisela pouze na příjmu ze zkráceného polovičního pracovního úvazku. Soud vydal dne [datum] předběžné opatření, kterým uložil manželovi platit manželce částku 15 000 Kč měsíčně splatnou do 20.dne v příslušném měsíci počínaje dnem [datum] k rukám žalobkyně. Předběžné opatření bylo potvrzeno Městským soudem v Praze s tím, že částka 15 000 Kč se jeví jako přiměřená k zatímnímu zajištění potřeb žalobkyně. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že tvrzení o krizi manželství a nevhodném chování manžela neodpovídají skutečnosti a považuje je za alibistické a účelově zkreslené, čímž manželka sleduje dosažení svých cílů. Žalobkyně se v září [rok] odstěhovala z místa dosavadního společného bydliště účastníků do bytu na adrese [adresa žalobkyně]. Manžel zůstal bydlet v domě posledního společného bydliště na adrese [adresa]. Dále manžel namítal, že rozdílnost v hmotné a kulturní úrovni účastníků nelze vyvozovat z žalobkyní tvrzené rozdílnosti jejich příjmů. Má za to, že žalobkyně požaduje měsíční výživné, které je několikanásobně vyšší, než životní náklady celé [anonymizováno] rodiny. Žalobkyně má přístup k finančním prostředkům na účtu žalobce, ze kterého může čerpat částku 5 000 Kč denně, tedy až 150 000 Kč měsíčně. Navrhoval, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 3. Žalobkyně odmítla tvrzení žalovaného, že se žalobkyně při formulaci a vyčíslení svých požadavků neopírá o reálné skutečnosti. Žalobkyně poukázala na to, že z průběhu i ostatních řízení lze vyčíst snahu žalovaného o maximalizaci výnosů, a to ve smyslu maximalizace finančních úspor, které i přes jednoznačný zákonný nárok žalobkyně není žalovaný ochoten vydat. Žalovaný v žádném z řízení zahájených po rozvodu manželů nikdy transparentně neuvedl výši svých příjmů či rozsah svého majetku, když žalobkyni je známo, že za dobu trvání společného jmění manželů i díky profesnímu oboru žalovaného – obchod s realitami, spolu nabyli velké množství nemovitostí obytného či průmyslového charakteru, se kterými do dnešního dne disponuje pouze žalovaný. Žalovaný disponuje výdělky plynoucími z pronájmu velkého množství nemovitostí a s ohledem na charakter nemovitostí lze předpokládat, že výdělky se pohybují v astronomických částkách řádově vyšších než jak bylo zhodnoceno pro účely řízení o péči o nezletilé. Celkově se jedná o [anonymizováno] bytových jednotek, [anonymizováno] rodinné domy nebo vily + [anonymizováno] rodinný dům, ve kterém žalovaný žije a [anonymizováno] průmyslových areálů nebo staveb s využitím komerčních prostor. Žalobkyně trvala na tom, aby majetkové poměry žalovaného zjistil soud a na základě nich stanovil adekvátní výživné manželky. Žalobkyně navrhla, aby soud vyzval žalovaného k předložení jeho příjmů. 4. Žalovaný před zahájením jednání ve věci samé na jednání dne [datum] uvedl, že ze strany manželky dochází k šikanóznímu jednání, ke znemožňování komunikace, v současné době není schopen řádně dokladovat svoje příjmy, protože není uzavřeno daňové přiznání za předchozí rok, to bude schopen doložit až v březnu. 5. K tomu právní zástupkyně žalobkyně namítala, že proběhlo opatrovnické řízení, kde rovněž se žalovaný zdráhal předložit jakékoli doklady. Poukazovala na to, že žalovaný vlastní velké množství nemovitostí, které pronajímá, pronajímá i průmyslové areály, takže jeho příjmy činí přibližně [částka] a je potřeba, aby založil příjmy za poslední tři roky, aby bylo možno dospět k nějaké stabilní částce, ze které lze vyjít. Navrhla, aby žalovaný založil výpisy z účtů, daňová přiznání za předchozí tři roky, zároveň daňová přiznání jednotlivých společností. K tomu žalobkyně uváděla, že žalobní petit lze brát jako smírný návrh, neboť ve skutečnosti žalovaný vlastní řadu nemovitostí, má [anonymizováno] příjmy a není vyloučeno, že po provedeném dokazování žalobkyně svůj žalobní požadavek rozšíří. Navrhovala, aby soud přihlédl k tomu, že manželka je vyloučena ze správy SJM, manžel jí neposkytuje žádné informace a spravuje veškerý majetek sám.