23 C 181/2019-122 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se ve své žalobě podané [datum] domáhala nemajetkové újmy z nesprávného úředního postupu spočívajícího v extrémní délce řízení před [anonymizována tři slova] a před správními soudy v délce celkem 7 let a l0 měsíců a 12 dnů. Žalobkyně uvedla tyto významné skutkové okolnosti: Ode dne [datum] probíhalo na návrh žalobkyně řízení o přihlášení ochranné známky pod názvem„ [příjmení] [příjmení] [příjmení] výrobce mobilních domů“ vedené nejprve u [anonymizována tři slova] pod sp.zn. [číslo], následně na toto řízení navázalo dne [datum] řízení o správní žalobě žalobkyně vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka], toto řízení bylo ukončeno rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který byl právnímu zástupci žalobkyně doručen dne [datum]. Řízení před [anonymizována tři slova] a před Městským soudem v Praze trvalo od [datum] do [datum], tedy 7 let a l0 měsíců a 12 dnů. Žalobkyně navrhovala, aby soud poskytl odškodnění podle metodiky Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, vycházel ze základní částky 20 000 Kč za jeden rok řízení, kdy kromě prvních dvou let, za něž náleží polovina základní částky, má být následně přiznáno 20 000 Kč za každý rok (7 let, l0 měsíců, 12 dnů: 2x 10 000 Kč + 5 x 20 000 Kč + ([číslo]) x 20 000 Kč + ([číslo]) x 20 000 Kč = 20 000 Kč + 100 000 Kč + 16 600 Kč 600 Kč = 137 200 Kč. Žalobce navrhoval navýšení základní částky o 20 % s tím, že se jednalo o extrémní délku řízení, dále navýšení o dalších 20 % s tím, že žalobkyně se na průtazích nepodílela a další navýšení o 20 % s tím, že mezi jednotlivými úkony soudu byly dlouhé rozestupy. Dále požadoval navýšení o dalších 20 % s ohledem na značný význam předmětu řízení, neboť se podstatně dotýkal majetku, podnikání a pověsti žalobkyně. Nejistota o tom, jak bude o přihlášce ochranné známky rozhodnuto, byla vleklým řízením prohlubována. S ohledem na vše výše uvedené požaduje žalobkyně v předmětné žalobě částku 246 960 Kč jako nemajetkovou újmu za obě řízení. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k zaplacení výše specifikované částky. Zároveň z opatrnosti podala žalobu dne [datum]. K výzvě adresované [stát. instituce] dne [datum] přiložila doručenku. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení dle nařízení č. 351/2013 Sb. od [datum], tedy po uplynutí 6 měsíční lhůty k plnění. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] / [číslo listu] učinil nesporným, že [stát. instituce] přijalo žádost o náhradu škody dne [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně vyrozuměna, že [stát. instituce] není dle § 6 zákona o náhradě škody úřadem příslušným k projednání uplatněné škody. Žádost tak byla dle § 14 odst.2 zák. o náhradě škody postoupena v části řízení o přihlášce ochranné známky [anonymizována tři slova] a v části týkající se řízení u soudu, [stát. instituce] O tom byla žalobkyně vyrozuměna. Dle § 15 odst.2 zák. č. 82/98 Sb. žalovaná upozornila, že náhrady škody se lze domáhat u soudu pouze, pokud do 6 ti měsíců ode dne uplatnění nebyl nárok žalobkyně plně uspokojen. Namítala, že není příslušnou organizační složkou a že se nejedná o nárok soukromoprávní povahy, a tudíž takové správní řízení nespadá pod článek 6 odst.1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 344/2014, dle něhož závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníkům řízení nemajetkovou újmu je dán, jestliže v posuzovaném správním řízení jde o spor, o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, soukromoprávní povahy. U takového řízení se neuplatní ani vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení, skrze kterou žalobkyně vyvozuje výši své škody. V tomto případě se nejedná o řízení ve smyslu článku 6 odst.1 Úmluvy a nevztahuje se tak na něj ani stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Cpjn 206/2010 (dále jen stanovisko). Nemůže se současně jednat o nárok za nepřiměřenou délku řízení a do úvahy zde připadá pouze nesprávný úřední postup podle § 13 odst.1, věty druhé zákona o náhradě škody, jsou tak postižitelné pouze průtahy v řízení. Žalobkyně je povinna prokázat a doložit konkrétní průtahy v předmětném řízení, jakou újmu jí ten který průtah způsobil a příčinnou souvislost mezi tímto průtahem a újmou, kterou způsobil, jelikož vyvratitelná domněnka vzniku újmy se neuplatní. Žalovaná uzavřela, že v řízení mělo být jednáno dle ust. § 6 odst.2, písm.b/ zákona o náhradě škody s [anonymizována tři slova]. Pokud jde o nárok na náhradu škody nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni dle jejího tvrzení jejím dlouhotrvajícím řízením vedeným před obecnými soudy, jde o jeden samostatný nárok a organizační složkou jednající za stát v řízení o tomto nároku je [stát. instituce] § 6 odst.2, písm.a/ zákona o náhradě škody. K výši nemajetkové újmy žalovaná namítala, že řízení bylo složité a z tohoto důvodu by bylo potřeba základní částku ponížit o 20 % a v požadavku žalobkyně o navýšení z toho důvodu, že se nepodílela na délce řízení, k tomu žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 4756/2015, kde se stanoví, že v případě, že žalobkyně se na délce řízení nepodílela ani pozitivně, ani negativně, nezakládá to nárok na navýšení ani snížení základního odškodnění. Dále se žalovaná vyjadřuje nesouhlasně i k požadavku žalobkyně na navýšení z toho důvodu, že průtahy vznikly z důvodu prodlení na straně soudů, neboť nelze zvyšovat ze stejných důvodů a duplicitně. Co se týče navýšení z důvodů nejistoty ohledně výsledku řízení o registraci ochranné známky, tak k tomu žalovaná uvádí, že i v tomto případě by zvýšení základní částky znamenalo duplicitu plnění. Dále žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3026/2009, kde se uvádí, že dle názoru Nejvyššího soudu by mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení základní částky nepřesahující 50 %. Žalobkyně požaduje 80 % v rozporu s rozhodovací praxí soudů. Žalovaná tedy shrnuje, že žalobkyně je povinna prokázat a doložit konkrétní průtahy v předmětném řízení a příčinnou souvislost mezi těmito tvrzenými průtahy a újmou, kterou jí jednotlivé průtahy způsobily,vyvratitelná domněnka vzniku újmy se neuplatní a že žalovaná není příslušnou organizační složkou. 3.Účastníci učinili nesporným, že právní zástupce žalobce uplatnil u [stát. instituce] nárok podle § 14 zákona o odpovědnosti za škodu, kterou [stát. instituce] doručil [datum]. Dále účastníci učinili nesporným, že řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy 7 let 10 měsíců a 12 dnů. Rovněž účastníci učinili nesporným chronologii a průběh řízení ve správním řízení a skutečnost, že žalobkyni bylo vyplaceno odškodnění 56.000 Kč. Ze spisu [anonymizována tři slova] vyplývá, že přihláška ochranné známky [anonymizováno] [číslo] byla podána dne [datum] (položka spisu [číslo]). Dne [datum] došlo k jejímu zveřejnění. Od zveřejnění přihlášky běžela dle § 25 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách tříměsíční lhůta k podání námitek třetích osob ze soukromoprávních důvodů. Dne [datum] byly úřadu doručeny námitky proti zápisu ochranné známky a ty úřad postoupil k vyjádření žalobkyně dne [datum] a stanovil jí lhůtu k vyjádření do [datum], přičemž vyjádření bylo úřadu doručeno dne [datum]. Následně vydal úřad dne [datum] v prvém stupni řízení rozhodnutí o zamítnutí přihlášky ochranné známky. Proti tomuto rozhodnutí podala přihlašovatelka blanketní rozklad dne [datum], který doplnila [datum]. Předseda úřadu odeslal dne [datum] rozklad k vyjádření namítající straně a dne [datum] obdržel její vyjádření. Dne [datum] vydal předseda úřadu rozhodnutí ve druhém stupni řízení, ve kterém rozklad zamítl a potvrdil napadené rozhodnutí. Z tohoto řízení lze dovodit, že téměř rok žádná jednání v tomto řízení nebyla nařizována, následoval rozklad a jeho odůvodnění. Dne [datum] následovalo rozhodnutí předsedy [anonymizována tři slova] o rozkladu ze dne [datum]. Tedy 7 měsíců trvalo, než bylo rozhodnuto o rozkladu. Ze soudního správního spisu [spisová značka] vyplývá, že správní žaloba je ze dne [datum], následovalo vyjádření předsedy [anonymizováno] k žalobě ze dne [datum] a následoval rozsudek Městského soudu ze dne [datum], tedy po třech letech. Řízení správní o správní žalobě trvalo 3 roky a 3 měsíce, ve věci bylo nařízeno pouze jedno jednání, na kterém soud zároveň vyhlásil rozsudek. Ze spisu Nejvyššího správního soudu soud zjistil, že kasační stížnost je ze dne [datum] proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], dále následovalo vyjádření žalobce ke kasační stížnosti ze dne [datum] a potom rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum]. Rozsudek Městského soudu v Praze je ze dne [datum]. Z toho lze dovodit, že řízení před Nejvyšším správním soudem trvalo téměř rok a nebylo nařízeno žádné jednání a od počátku byly ve