23 C 313/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. 2. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného jízdného. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaný dne [datum] cestovala [anonymizováno] – linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovaný naplnil podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes tzv. předžalobní výzvu ze strany žalobkyně dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Žalobkyně omluvila svoji neúčast na jednání dopisem ze dne [datum], žalovaný se na nařízené jednání nedostavil, a svoji účast u tohoto jednání nijak neomluvil. Soud proto vydal usnesení ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř., a jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl důkaz listinou označenou jako„ zápis o provedené přepravní kontrole“, označenou datem [datum], [číslo] [variabilní symbol], čas [anonymizováno], z níž vzal soud za prokázané, že žalovaný použil [anonymizováno] linku [číslo] při takto provedené kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Za porušení povinnosti žalovaného coby cestujícího vyplývající z uzavřené přepravní smlouvy ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) ve spojení s § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, byla žalovanému z důvodu porušení jeho smluvní povinnost naúčtována přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč jako přirážka k neuhrazenému jízdnému ve smyslu čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] (dále jen„ SPP“). 5. Soud provedl důkaz listinou označenou jako„ zápis o provedené přepravní kontrole opatřený datem [datum], časem [anonymizováno] a [číslo] variabilním symbolem [číslo], z níž vzal soud za prokázané, že žalovaný použil [anonymizováno] linku [číslo] při takto provedené kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Při takto provedené přepravní kontrole žalovaný nespolupracoval, odcházel z místa provedení přepravní kontroly a při prováděné přepravní kontrole byla nutná asistence Policie ČR. Za toto jiné porušení SPP byla žalovanému naúčtována v souladu s čl. 8 odst. 7 SPP smluvní pokuta ve výši 400 Kč. 6. Soud dále provedl důkaz listinou opatřenou datem [datum], z níž vzal za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzývala ve smyslu § 142a o.s.ř. k úhradě dluhu vůči žalobkyni s tím, že žalovanému v této výzvě stanovila náhradní lhůtu k plnění v délce 7 dnů ode doručení této výzvy. 7. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 8. Žalobkyně je právnickou osobou založenou na základě zakladatelského plánu schváleného [jméno] zastupitelstva [územní celek] dne [datum] a vydaného dne [datum] jako právního nástupce státního podniku [ulice] podnik [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno], státní podnik. Zakladatelem společnosti byla obec – [územní celek]. Předmětem podnikání žalobkyně je provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy ([anonymizováno] a [jméno]) a provozování drážní dopravy v [anonymizováno] městě [obec]. 9. Žalobkyně provedla dne [datum] přepravní kontrolu, při níž se žalovaný neprokázal platným cestovním dokladem. Následně při prováděné přepravní kontrole z místa kontroly odcházel, pokynů žalobkyně nedbal a u kontroly byla nutná asistence Policie ČR. Za porušení smluvních povinností vyplývajících z SPP, kdy cestující je povinen se na vyzvání prokázat platným cestovním dokladem, jakož i na jiné porušení SPP, spočívající v nespolupráci s žalobkyní během prováděné přepravní kontroly, byla žalovanému naúčtována celková částka 1 924 Kč skládající se z neuhrazeného jízdného ve výši 24 Kč, přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 400 Kč coby smluvní pokuty za jiné porušení SPP. Žalobkyně žalovanému vyzývala k úhradě dluhu, žalovaný však ani po zaslání tzv. předžalobní upomínky na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně s žalovaným uzavřela platnou smlouvu o přepravě osob na výše uvedenou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhlášky Ministerstva Dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dále z přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno]. Žalovaný porušil svoji povinnost ze závazkového smluvního vztahu zaplatit jízdné ve výši 24 Kč, když při provedené kontrole u sebe neměl platnou jízdenku. Vzhledem k tomu, že žalovaný se při kontrole neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a nesplnil tedy svou povinnost ze závazkového právního vztahu s žalobkyní zaplatit jízdné stanovené podle tarifu, a současně následně jinak porušil SPP, kdy při prováděné přepravní kontrole nespolupracoval a u kontroly byla nutná asistence Policie ČR, soud žalobě zcela vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit částku 1 924 Kč, která původně představuje 1x jízdné ve výši 24 Kč a 1x přirážku ve výši 1 500 Kč ve smyslu čl. 8 bod 4 SPP za porušení povinnosti zaplatit jízdné (§ 2550 OZ), a dále 1x smluvní pokutu ve výši 400 Kč dle čl. 8 odst. 7 SPP za jiné porušení SPP. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak soud vycházel z ust. § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího od nezaplacení jízdného a přirážky. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč § 14b a.t. se aplikuje, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. sp. zn. 26 C 16/2022, sp. zn. 78 C 20/2022, sp. zn. 11 C 6/2022). S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, uložil soud povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. 13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.