24 C 168/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 800 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále také jako„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaný jako vlastník/provozovatel motorového vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno] (dále také jako„ vozidlo“), neměl za dobu od 23. 8. 2019 do 30. 11. 2019 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. ve výši 6 500 Kč (100 dní x sazba 65 Kč), k čemuž byl vyzván výzvou ze dne 11. 3. 2020, čímž žalobkyni vznikl dále nárok na zaplacení částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost žalované částky nastala dle tvrzení žalobkyně dne 25. 4. 2020. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani poté, co mu byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 2. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou plateb do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 15. 9. 2021, č. j. 24 C 168/2021-20 vyzván, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil, a proto soud ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Soud na základě skutkové stavu, dospěl k následujícím závěrům: 6. Žalovaný jako vlastník případně provozovatel vozidla [registrační značka] neměl za dobu od 23. 8. 2019 do 30. 11. 2019 (celkem 100 dní) k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 11. 3. 2020 k úhradě příspěvku ve výši 6 500 Kč (65 Kč x 100 dní) a dále nákladů na uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, pročež byl následně ke splnění povinnosti vyzýván také upomínkou ze dne 16. 7. 2020, II. upomínkou ze dne 27. 8. 2020, a dále také předžalobní výzvou ze dne 2. 10. 2020. 7. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok je oprávněný a kvalifikuje jednání žalovaného, po právní stránce postupem podle ust. §1 odst. 2, § 4 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1, § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 8. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, dospěl soud k závěru, že žalovaný je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení příspěvku, a to s ohledem na obvyklou rychlost přepravy zásilky od 26. 4. 2020, a žalobkyni tedy přiznává nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8. 25% ročně z částky z částky 6 800 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z odměny advokátky žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 6 800 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním posouzením ze dne 2. 10. 2020, podání návrhu na vydání EPR ze dne 1. 11. 2020) ve výši 200 Kč/úkon, paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písmeno a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.