25 C 106/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 12. 2019 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 043 Kč s příslušenstvím. Nárok uplatněný v žalobě odůvodnila tím, že žalovaný coby provozovatel motorového vozidla, a to osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 m3, č. technického průkazu [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], neměl v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“) v období od 23. 1. 2018 do 14. 3. 2018, tedy po dobu 51 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak podle dle § 4 odst. 1 a 4 Zákona vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Ke splnění této povinnosti žalobkyně žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 Zákona vyzvala prostřednictvím výzvy k úhradě příspěvku, kterou mu zaslala, splatnost příspěvku nastala dne 15. 6. 2018. Žalovaný však dlužnou částku k datu splatnosti neuhradil, přičemž k úhradě nedošlo ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřil. 3. Při jednání, které se v této věci konalo dne 12. 9. 2022 v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení (žalobkyně se předem z účasti na jednání omluvila; žalovaný, ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, svou neúčast na jednání neomluvil), provedl soud dokazování, na základě něhož dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalovaný je od 11. 2. 2016 evidována v registru vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu značky [anonymizováno], č. technického průkazu [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], přičemž v období od 23. 1. 2018 do 14. 3. 2018, tedy po dobu 51 dní, neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu předmětného automobilu (zjištěno z karty vozidla z registru silničních vozidel, z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů za následné nepojištěné období ze dne 25. 4. 2018 a z upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů ze dne 17. 8. 2018 a ze dne 5. 10. 2018 včetně dokladů o odeslání). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužného nedoplatku příspěvku vyzvala, a to prostřednictvím výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů za následné nepojištěné období ze dne 25. 4. 2018, která stanovila lhůtu k úhradě 30 dnů, tudíž splatnost nastala dne 15. 6. 2018 (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů za následné nepojištěné období ze dne 25. 4. 2018 včetně dokladu o odeslání). Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení požadované dlužné částky (a nákladů spojených s vymáháním pohledávky) prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 22. 11. 2019 sepsané právní zástupkyní žalobkyně (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 22. 11. 2021 včetně dokladu o odeslání). 5. Výše popsaný zjištěný skutkový stav byl dle přesvědčení soudu zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci samé. 6. Projednávanou věc soud posuzoval v intencích níže uvedených zákonných ustanovení. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 Zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) povinni společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kancelář“) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 Zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla (písm. a) a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (písm. b). Podle § 4 odst. 3 Zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 Zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 Zákona Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 Zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 7 Zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V dané věci dospěl soud po provedeném dokazování k následujícím právním závěrům. 11. Nárok uplatněný žalobou soud shledal zcela po právu, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný, který je v období od 11. 2. 2016 evidována v registru vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu značky [anonymizováno], č. technického průkazu [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], neměl v období od 23. 1. 2018 do 14. 3. 2018, tedy po dobu 51 dní, v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) Zákona sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku toho žalovanému podle dle § 4 odst. 1 a 4 Zákona vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku byla žalobkyní vypočtena v souladu s § 4 odst. 3 Zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a spolu s nákladem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek tvoří částku ve výši 5 043 Kč (4 743 Kč (51 dní x 93 Kč) za příspěvek + 300 Kč jako náklad spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek), jejíž úhrady se žalobkyně po žalovaném po právu domáhá. Vzhledem k tomu, že žalovaný proti žalobě nic nenamítal a netvrdil, natož aby prokázal, že částku, která je předmětem tohoto sporu, žalobkyni uhradil, nemá soud za daného skutkového stavu za vyvrácená žalobní tvrzení žalobkyně, včetně toho, že částku 5 043 Kč žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil. S ohledem na to, že žalovaný dlužnou částku ve lhůtě k tomu stanovené, tj. do 15. 6. 2018 (a ani později na základě předžalobní upomínky), nezaplatil, ocitl se ode dne následující v prodlení, pročež soud dospěl k závěru, že i požadavek žalobkyně na přiznání příslušenství k žalované částce, o němž soud rozhodl v souladu s §§ 1968 a 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za období od 16. 6. 2019 do zaplacení je oprávněný. 12. Z výše uvedených důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla zcela úspěšná, právo na jejich náhradu. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, který v dané věci vykonal tři úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a