25 C 107/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 25. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 6 761,80 Kč s příslušenstvím, představujícím zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 6 039,15 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, a to na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Konkrétně se jedná o smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 23. 12. 2014, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěrový rámec. Žalovaný ke dni 24. 3. 2016 čerpal úvěrový rámec v celkové výši 63 099,50 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem. 3. Neboť žalovaný neplnil svoje povinnosti a čerpaný úvěr nehradil, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 4 897 Kč, úroků ve výši 722,65 Kč, pojistného ve výši 209,65 Kč, smluvní pokuty 232,50 Kč a náhradu nákladů za odeslání upomínky ve výši 700 Kč. 4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, ani nesdělil, jaké důvody mu v tom brání. 5. Soud ve věci rozhodoval postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný se nedostavil k jednání bez přechozí omluvy a žalobkyně se z jednání omluvila a vyslovila souhlas s projednáním věci bez její účasti. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný nesplnil svoji povinnost čerpaný úvěr řádně a včas hradit, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh do dnešního dne neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 2. 9. 2020, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka, kterému náleží dvě paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. 12. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 13. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).