25 C 172/2020-83 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou 13. srpna 2020 u zdejšího soudu se žalobkyně domáhá nahrazení výroku I. a III. nálezu [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] z 27. února 2020 a rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] z 23. června 2020, a to tak, že návrh účastnice řízení na určení neplatnosti smluv o úvěru uzavřených 5. listopadu 2015, 29. listopadu 2016 a 28. června 2017 mezi ní a účastnicí se zamítá. 2. Uvedla, že účastnice řízení s ní jakožto poskytovatelkou spotřebitelských úvěrů postupně uzavřela tři smlouvy, a to smlouvu o úvěru z 5. listopadu, smlouvu o úvěru z 29. listopadu 2016 a smlouvu o úvěru z 28. června 2017, na základě kterých jí byl poskytnuty úvěry ve výši 14.000 Kč, ve výši 6.900 Kč a ve výši 9.500 Kč. 3. Následně se účastnice řízení obrátila na [anonymizována dvě slova] s návrhem na určení neplatnosti těchto smluv o úvěru. O tomto návrhu rozhodl [anonymizována dvě slova] napadeným nálezem, a to tak, že (i.) uložil žalobkyni povinnost zaplatit účastnici řízení částku 36.764,37 Kč, (ii.) co do zbytku návrh účastnice řízení zamítl a (iii.) uložil žalobkyni povinnost zaplatit [anonymizována dvě slova] sankci ve výši 15.000 Kč. 4. Proti tomuto nálezu podala podala žalobkyně námitky, o nichž [anonymizována dvě slova] rozhodl druhým napadeným rozhodnutím, a to tak, že námitky zamítl a napadený nález v plném rozsahu potvrdil. 5. Dále uvedla, že oběma napadenými rozhodnutími [anonymizována dvě slova] byla dotčena na svých právech, a to jednak proto, že [anonymizována dvě slova] zjistil skutkový stav nesprávně, jednak proto, že [anonymizována dvě slova] posoudil případ po právní stránce nesprávně a nezákonně. 6. Pokud jde o prve uvedené, tj. nesprávně zjištěný skutkový stav, uvedla, že [anonymizována dvě slova] dospěl na základě provedeného dokazování ke skutkovým zjištěním, že účastnice řízení vědomě poskytla žalobkyni při sjednávání všech tří smluv nesprávné informace, když významně nadhodnotila své příjmy a když významně podhodnotila své výdaje, respektive když pomlčela o tom, že si obdobné úvěry i u jiných poskytovatelů, jakož i že je obvyklou praxí účastnice řízení následně takto uzavřené smlouvy o úvěru napadat pro jejich údajnou neplatnost s cílem vyhnout se povinnostem plynoucí jí z těchto smluv, ale že i přes tato zjištění dospěl k závěru, že to byla žalobkyně a nikoli účastnice řízení, kdo pochybil. [anonymizována dvě slova] tedy vůbec nezohlednil, že žalobkyně postupovala při uzavírání všech tří smluv v legitimní, opodstatněné a oprávněné důvěře v pravdivost informací poskytnutých jí účastnicí řízení. 7. Pokud jde o druhé uvedené, tj. nesprávné a nezákonné posouzení případu po právní stránce, uvedla, že [anonymizována dvě slova] dospěl k závěru, že to byla žalobkyně, kdo pochybil, a nikoli účastnice. Tento výklad [anonymizována dvě slova] totiž vede k závěrům, které je nutno odmítnout jako absurdní, a to, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů se nemohou spoléhat na to, že informace poskytnuté jim žadateli o spotřebitelský úvěr jsou pravdivé, ale že mají od žadatelů vyžadovat doložení dokumentů jako pracovní smlouvy nebo výpisy z bankovních účtů za účelem ověření pravdivosti těchto informací. Absurdnost tohoto výkladu spatřuje v tom, že poskytnutí pravdivých informací ukládá žadatelům o spotřebitelský úvěr platná právní úprava pod sankcí trestněprávní odpovědnosti. 8. Nesprávnost a nezákonnost posouzení případu po právní stránce dále spatřovala v tom, že [anonymizována dvě slova] při svém posouzení nijak nepřihlédl k motivaci účastnice řízení při uzavírání všech tří smluv o úvěru, tedy k tomu, že účastnice řízení při uzavírání těchto smluv záměrně uvedla nesprávné informace s úmyslem domáhat se později z tohoto důvodu určení jejich neplatnosti a vyhnout se tak povinnostem, které pro ni z těchto smluv plynuly. Podle platné právní úpravy přitom platí, že nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního nebo nepoctivého jednání. 9. Ještě nesprávnost a nezákonnost posouzení případu po právní stránce spatřovala v tom, že [anonymizována dvě slova] při svém rozhodování překročil rámec toho, čeho se účastnice řízení svým návrhem domáhala, tj. určení neplatnosti všech tří smluv o úvěru. Domáhala-li se totiž účastnice řízení určení neplatnosti oněch tří smluv o úvěru, potom [anonymizována dvě slova] nemohl být oprávněn uložit žalobkyni povinnost zaplatit účastnici řízení určitou částku. Ze stejného důvodu pak nebyl [anonymizována dvě slova] oprávněn uložit žalobkyni povinnost zaplatit [anonymizována dvě slova] stanovenou sankci, neboť takovou povinnost uložit může [anonymizována dvě slova] podle platné právní úpravy uložit pouze tehdy, pokud [anonymizována dvě slova] vyhovuje návrhu, kterým se navrhovatel domáhá vůči [anonymizována dvě slova] peněžitého plnění. 10. Účastnice řízení s tvrzeními žalobkyně nesouhlasila a navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. 11. Uvedla, že [anonymizována dvě slova] při svém rozhodování vycházel zcela správně z toho, že je to žalobkyně, kdo má ze zákona povinnost s odbornou péčí ověřit možnosti žadatele o spotřebitelský úvěr splácet poptávaný úvěr, jakož i z toho, že mu ani po podrobném dokazování nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že by žalobkyně tyto možnosti účastnice řízení před uzavřením všech tří smluv o úvěru s odbornou péčí ověřila. 12. Dále uvedla, že není pravda, že by při uzavírání všech tří smluv o úvěru jednala nepoctivě a s úmyslem způsobit neplatnost těchto smluv, a dodala, že touto argumentací se žalobkyně pouze snaží zakrýt vlastní pochybení. 13. Závěrem poznamenala, že tvrzení uvedená v žalobě žalobkyně uváděla již v řízení před [anonymizována dvě slova], pročež v podrobnostech odkazuje na obě napadená rozhodnutí, v nichž se [anonymizována dvě slova] s tvrzeními žalobkyně dostatečně podrobně a přesvědčivě vypořádal. 14. Kromě účastnice řízení se k žalobě vyjádřil i [anonymizována dvě slova], který setrval na svých závěrech obsažených v obou napadených rozhodnutích. Zdůraznil, že při svém rozhodování vyšel zejména ze zjištění, že žalobkyně si údaje uvedené účastnicí řízení před uzavřením všech tří smluv o úvěru nijak neověřila, přičemž kdyby tak učinila, mohla by zjistit, že již před uzavřením první smlouvy o úvěru uzavřela účastnice řízení další smlouvy s jinými věřiteli. Tím žalobkyně porušila svou povinnost posoudit s odbornou péčí možnosti účastnice řízení poptávané úvěry splácet. 15. Pokud jde o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit účastnici řízení částku 36.764,37 Kč, uvedl, že tato částka představuje plnění účastnice řízení žalobkyni, na které je z důvodu neplatnosti všech tří smluv o úvěru nutno hledět jako na bezdůvodné obohacení žalobkyně vůči účastnici řízení. 16. Ze shodných tvrzení stran, z provedených důkazů a ze skutečností obecně známých nebo zdejšímu soudu známých z jeho činnosti zdejší soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů (nesporné tvrzení žalobkyně a účastnice řízení; obecně známá skutečnost veřejnosti dostupná z veřejné části evropského obchodního rejstříku). 17. Dále zdejší soud zjistil, že mezi žalobkyní a účastnicí řízení byly postupně uzavřeny celkem tři smlouvy o úvěru, na základě kterých žalobkyně coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů poskytla účastnici úvěr ve výši 14.000 Kč v případě smlouvy o úvěru uzavřené 5. listopadu 2015, ve výši 6.900 Kč v případě smlouvy o úvěru uzavřené 29. listopadu 2016 a ve výši 9.500 Kč v případě smlouvy o úvěru uzavřené 28. června 2017 (nesporná tvrzení žalobkyně a účastnice řízení). Na základě těchto smluv účastnice řízení čerpala, tj. fakticky použila, úvěr v celkové výši 33.840,14 Kč (nesporné tvrzení žalobkyně a účastnice řízení). 18. Současně zdejší soud zjistil, že v době uzavření všech tří smluv o úvěru žalobkyně pobírala dávky starobního důchodu, a to ve výši 8.606 Kč v době uzavření první smlouvy o úvěru, ve výši 8.646 Kč v době uzavření druhé smlouvy o úvěru, resp. ve výši 8.893 Kč v době uzavření třetí smlouvy o úvěru (nesporná tvrzení žalobkyně a účastnice řízení). 19. Ještě zdejší soud zjistil, že na základě těchto smluv o úvěru uhradila účastnice řízení žalobkyni celkem částku 70.594,51 Kč (nesporné tvrzení žalobkyně a účastnice řízení). 20. Dále zdejší soud zjistil, že 9. března 2018 podala účastnice řízení u [anonymizována dvě slova] návrh na určení neplatnosti všech tří výše uvedených smluv o úvěru (návrh na zahájení řízení datovaný 9. března 2018; nález [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] z 27. února 2020). O tomto návrhu bylo [anonymizována dvě slova] rozhodnuto nálezem č. j. [spisová značka] [číslo] z 27. února 2020, a to tak, že výrokem I. žalobkyni uložil povinnost zaplatit účastnici řízení částku 36.764,37 Kč do tří dnů od právní moci nálezu, tak, že výrokem II. návrh co do zbytku zamítl, a tak, že výrokem III. žalobkyni uložil povinnost zaplatit na účet kanceláře [anonymizována dvě slova] sankci ve výši 15.000 Kč (nález [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] z 27