25 C 70/2021-69 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 11. 8. 2020 domáhala zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 21. 5. 2014 do zaplacení, a to na základě smlouvy o zápůjčce. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 5. 5. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč převodem na jeho bankovní účet a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku do 20. 5. 2014. Jelikož tomuto závazku žalovaný nedostál, když do dne 20. 5. 2014 zápůjčku právní předchůdkyni nevrátil, nastala tento den splatnost celého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu ze dne 19. 5. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Soud došel na základě provedeného dokazování (smlouvou o zápůjčce ze dne 5. 5. 2014, internetovým formulářem Loan application, standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu, potvrzením o provedené platbě ve výši 2 000 Kč, fakturou [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2018, předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, podacími archy) k následujícím závěrům o skutkovém stavu. 4. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 5. 2014 finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 20. 5. 2014. Žalovaný však tyto finanční prostředky ve stanoveném termínu nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně svou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 21. 12. 2018. Jelikož žalovaný svůj dluh neuhradil ani právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni, zaslala mu právní zástupkyně žalobkyně předžalobní výzvu ze dne 7. 5. 2020. 5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud v dané věci po jejím posouzení dle výše uvedených zákonných ustanovení k následujícím právním závěrům. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný proti žalobě nic nenamítal a netvrdil, natož aby prokázal, že částku, která je předmětem tohoto sporu, žalobkyni uhradil, nemá soud za daného skutkového stavu za vyvrácená žalobní tvrzení žalobkyně, včetně toho, že částku 2 000 Kč, kterou mu žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce poskytla, žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil. Za situace, kdy žalobkyně soudu oprávněnost nároku uplatněného žalobou prokázala a žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že své povinnosti vrátit žalovanou částku žalobkyni ve sjednaném termínu dostál, soud žalobě žalobkyně vyhověl, a to v plném rozsahu, když shledal oprávněným i požadavek žalobkyně na přiznání úroku z prodlení k žalované částce vzhledem k tomu, že žalovaný, který žalobkyni nevrátil částku 2 000 Kč ve sjednaném termínu, tj. do 20 5. 2014, kdy nastala splatnost poskytnuté zápůjčky, se následujícím dnem, tj. 21. 5. 2014, dostal do prodlení. Výše požadovaného zákonného úroku z prodlení má oporu v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto vždy podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení.