25 C 71/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 11. 8. 2020 domáhala zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od 22. 4. 2015 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, a to na základě smlouvy o zápůjčce. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce ze dne 26. 3. 2015, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 7 500 Kč převodem na její bankovní účet a žalovaná se jí zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku do 21. 4. 2015. Tomuto závazku však žalovaná nedostála. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobkyni, a toto postoupení oznámila žalované dopisem ze dne 18. 1. 2018. Jelikož žalovaná svůj dluh neuhradila, zaslala jí žalobkyně předžalobní výzvu ze dne 5. 6. 2020. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas (žalobkyně v žalobě a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 25 C 71/2021-28 ze dne 30. 5. 2022)). 4. Soud došel na základě listinných důkazů předložených žalobkyní (informacích o zápůjčce, potvrzení o provedené platbě, faktury [číslo] prohlášení pro stávajícího klienta, standardních podmínek úvěrové smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínky, podacích archů) k následujícím závěrům o skutkovém stavu. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 26. 3. 2015 finanční prostředky ve výši 7 500 Kč. Žalovaná se tyto prostředky zavázala vrátit do 21. 4. 2015. Žalovaná však finanční prostředky do dnešního dne nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně svou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 18. 1. 2018. Jelikož žalovaná svůj dluh neuhradila ani právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni, zaslala jí právní zástupkyně žalobkyně předžalobní výzvu ze dne 5. 6. 2020. 6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud v dané věci po jejím posouzení dle výše uvedených zákonných ustanovení k následujícím právním závěrům. 10. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované finanční prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky ve stanovené lhůtě vrátit, došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k uzavření smlouvy o zápůjčce. Za situace, kdy žalobkyně soudu oprávněnost nároku uplatněného žalobou prokázala a žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že své povinnosti vrátit žalovanou částku žalobkyni dostála, soud žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, přičemž při posuzování požadovaného zákonného úroku z prodlení vycházel soud z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto vždy podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení.