26 C 166/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 8,25 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně je fyzická osoba, spotřebitel, který zahájil dne [datum] řízení před finančním arbitrem, vedené pod spis. zn. FA/SR/ZP [číslo]. Předmětem řízení, které bylo vedeno proti společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ instituce“) ve věci vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy investičního životního pojištění. Prvoinstanční řízení před finančním arbitrem bylo ukončeno nálezem finančního arbitra č. j. FA/SR/ZP [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], kdy finanční arbitr určil, že pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum] je od počátku neplatná, a dále uložil [obec] pojišťovně žalobkyni uhradit částku [částka] s příslušenstvím a ve zbytku návrh žalobkyně zamítl. Žalobkyně podala proti nálezu námitky, o nichž finanční arbitr rozhodl dne [datum], kdy tímto částečně změnil nález ze dne [datum]. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Řízení bylo rozhodnutím o námitkách pravomocně skončeno. Žalobkyně s rozhodnutím finančního arbitra nesouhlasila a podala žalobu na přezkum rozhodnutí finančního arbitra podle § 244 a násl. o. s. ř. Řízení před finančním arbitrem trvalo od [datum] do [datum], tedy 36 měsíců a 4 dny. Žalovaná je v souladu s § 6 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále také jen„ ZOdpŠk“), příslušná k jednání jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem finančního arbitra. Finanční arbitr je vysoce specializovaný státní orgán, jehož účelem je poskytnout spotřebitelům rychlé a efektivní řešení soukromoprávních sporů mimosoudní cestou, jak mimo jiné vyžaduje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne [datum] o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (dále také jen„ Směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů“), na jejímž základě byl úřad finančního arbitra začleněn do právního řádu České republiky. Rozhodným právním předpisem pro řízení před finančním arbitrem byl zákon o finančním arbitrovi ve znění k datu zahájení řízen, tj. k [datum]. Podle znění § 15 odst. 1 ZFA platí, že„ Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce“ Podle znění § 16 odst. 2 ZFA pak platí, že,, Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ Žalobkyně očekávala, že spor bude rozhodnut bez zbytečného odkladu, nejpozději v zákonných lhůtách, případně ve lhůtě prodloužené v souladu se zákonem. Finanční arbitr však v zákonné lhůtě nerozhodl a lhůty k rozhodnutí neprodloužil, ačkoliv mu to zákon umožňoval. Nález tak byl vydán až [datum], tedy po uplynutí více jak 2 roků a 10 měsíců a ve lhůtě nebylo vydáno ani rozhodnutí o námitkách. Finanční arbitr nedodržel v řízení spis. zn. FA/SR/ZP [číslo] zákonné lhůty dané § 15 ZFA a v § 16 ZFA a řízení tak zatížil nesprávným úředním postupem. Finanční arbitr nevydal v řízení nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách, čímž udržoval žalobkyni po extrémně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu. Tím žalobkyni ve smyslu § 13 a § 31a ZOdpŠk vznikla nemajetková újma. Řízení, které žalobkyně před finančním arbitrem zahájila, se týkalo smlouvy investičního životního pojištění, kterou žalobkyně uzavřela s institucí s cílem vytvořit si finanční rezervu do budoucna. Žalobkyně se na finančního arbitra obrátila v obtížné životní situaci, kdy měla důvodné podezření o neplatnosti této pojistné smlouvy a obávala se, že by o investované peníze ([částka]) mohla přijít. Po celou dobu řízení tak byl žalobkyně i v existenční nejistotě, neboť spor se týkal pro žalobkyni významné výše finančních prostředků. Žalobkyni řízení zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově, když musela čelit dlouhodobé nečinnosti finančního arbitra, přestože úřad finančního arbitra byl zřízen s cílem, aby šetřil čas a finance spotřebitelům, jak předpokládá Směrnice pro alternativní řešení spotřebitelských sporů. Právě zákonem garantovaná rychlost a bezplatnost řízení před finančním arbitrem byly hlavní důvody, proč se žalobkyně se sporem obrátila na finančního arbitra a ne na obecný soud. Žalobkyně vyčíslila požadavek na kompenzaci nemajetkové újmy v souladu s platnou judikaturou následovně: kompenzace za rok, resp. měsíc, trvání řízení [částka], resp. [částka] Celková doba řízení 36 měsíců a 4 dny. První dva roky řízení (kompenzace snížená o 50%) tj. [částka]. Kompenzace za dalších 12 měsíců a 4 dny – tj. 369 dnů (15 [číslo] x 369 dnů) tj. [částka]. Kompenzace celkem [částka] Žalobkyně v souladu s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 68 Co 98/2020-67 požaduje, aby základní výše kompenzace byla navýšena o 20% z důvodu nevydání nálezu ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a nevydání rozhodnutí o prodloužení lhůty: Celkem kompenzace po navýšení [částka] Z průběhu řízení před finančním arbitrem je zřejmé, že tento si byl vědom průtahů v řízení, kdy po více jak roce od zahájení řízení, vyzval dne [datum] žalobkyni ke sdělení jaké další platby na smlouvu od zahájení řízení zaplatila a zda smlouvu neukončila, a dále informoval žalobkyni o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí, kdy následně rozhodnutí samotné – nález vydal až po uplynutí téměř dvou roků od vyrozumění o shromáždění podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí. Žalobkyně vyčíslila výši kompenzace nemajetkové újmy částkou [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] ke kompenzaci nemajetkové újmy. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem„ Vyrozumění žadateli“ ze dne [datum] (doručený právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]), v němž konstatovala, že v řízení spis. zn. FA/SR/ZP [číslo]„ došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé zákona o náhradě škody tím, že v řízení došlo k průtahům“. Žalovaná ve své reakci na výzvu žalobkyně dále uvedla, že„ se omlouvá za nesprávný postup finančního arbitra, který neinformoval účastníky o prodloužení lhůt k vydání rozhodnutí s tím, že však celkovou dobu řízení považuje za přiměřenou.“ Žalobkyně nepovažuje reakci žalované za adekvátní a nepovažuje v daném případě omluvu a konstatování porušení práva ze strany žalované za přiměřenou kompenzaci nemajetkové újmy, kterou žalobkyně v souvislosti s enormními a neodůvodnitelnými průtahy v řízení utrpěla. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky neuznává a navrhuje žalobu zamítnout, neboť žalovaná již v rámci předběžného projednání nároku na náhradu škody konstatovala porušení práva a za toto porušení práva se žalobkyni omluvila. Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění předpokládanou zákonem (viz § 31a odst. 2 zákona o náhradě škody) a žalovaná ji pokládá za dostačující. K průběhu řízení před finančním arbitrem žalovaná uvedla, že řízení bylo zahájeno dne [datum], jelikož měl návrh nedostatky, dne [datum] vyzval finanční arbitr k jejich odstranění. Dne [datum] žalobkyně nedostatky odstranila pouze částečně, ve zbytku součinnost odmítla. [datum] oznámil finanční arbitr zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu. [datum] požádala instituce o prodloužení lhůty k vyjádření, které finančnímu arbitrovi předložila dne [datum]. Dne [datum] finanční arbitr vyzval účastníky, aby se dne [datum] seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí, zároveň vyzval žalobkyni k doložení aktuálních podkladů pro rozhodnutí o bezdůvodném obohacení. Dne [datum] žalobkyně zaslala finančnímu arbitrovi vyjádření ke shromážděným podkladům, doplnila tvrzení a argumentaci a navrhla další dokazování a namísto vydání bezdůvodného obohacení požadovala určení neplatnosti pojistné smlouvy. Dne [datum] finanční arbitr sdělil účastníkům prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum]. Dne [datum] finanční arbitr sdělil účastníkům prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum] [datum] finanční arbitr seznámil instituci s podklady od žalobkyně a poskytl jí lhůtu k vyjádření. Dne [datum] instituce předložila své podklady a dne [datum] vydal finanční arbitr nález. Dne [datum] instituce a