39 C 36/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 369 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. 2. Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaného odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Splatnost výzvy nastala dne [datum]. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že automobil, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad [číslo] cm3, č. technického průkazu [anonymizováno] enbylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti s vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, kterým byl v tomto období žalovaný. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobkyni tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 3 369 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, celkem ve výši 3 069 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil a proto soud jednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení, 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud k projednání věci samé nařídil jednání, kde rozhodl na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn a prokázán skutkový stav tak, jak je tvrzen shora. 6. Soud věc po hmotněprávní stránce posoudil dle ust. § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, a za situace, kdy žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by dlužný příspěvek uhradil, soud žalobě vyhověl. Požadované příslušenství bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o. z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku dle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 137 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení účelně vynaložených žalobkyní sestává ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně, které tvoří odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podanou žalobu a předžalobní výzvu k plnění a 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Součástí nákladů řízení je též 21 % DPH, kterou je advokát povinen odvést z přiznané odměny a náhrad hotových výdajů a jíž je, jak doloženo, plátcem. Celková výše náhrady nákladů řízení tedy činí částku 1 489 Kč. Dále soud postupoval podle příkazu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když tuto určil třídenní.