40 C 146/2011-847 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou u zdejšího dne 29. 8. 2011 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 444 926 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Svou žalobu odůvodnila tím, že je spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], obec Praha, na adrese [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] [číslo], a to ideálních ¾ k celku. Žalovaný je spoluvlastníkem domu, velikost jeho podílu činí 1/8 k celku. Žalovaný uzavřel dne 14. 8. 2006 bez vědomí žalobkyně dohodu o ukončení nájmu bytu č. 6 s manželi [příjmení], tito se z bytu vystěhovali a předali jej žalovanému dne 18. 8. 2006. Žalobkyně sdělila žalovanému, že si nepřeje, aby byt užíval a jakkoliv s ním disponoval. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 11. 2008 č. j. 12 C 26/2007-66 byla žalovanému uložena povinnost předmětný byt vyklidit. Zároveň bylo vydáno předběžné opatření, kterým soud žalovanému zakázal provádět v předmětném bytě jakékoliv stavební práce, žalovaný však přesto přes nesouhlas žalobkyně prováděl v bytě stavební úpravy. Při prohlídce bytu dne 19. 9. 2007 bylo zjištěno, že došlo k vytrhání stávající masivní podlahy v některých místnostech. Žalovaný předal byt žalobkyni dne 27. 8. 2009 v dezolátním stavu. Žalobkyně měla v úmyslu tento byt pronajmout za tržní nájemné, což však v dané situaci nebylo možné a žalobkyně musela vynaložit značné finanční prostředky na uvedení bytu do původního stavu. Náklady na opravu podlahových krytin činily celkem 135 825 Kč plus 8 000 Kč za demontáž podlah, z této částky žalobkyně požaduje pouze 80 %. Dále žalobkyně požaduje náklady na opravu topného systému, neboť žalovaný plynový kotel z bytu odstranil, proto musel být nainstalován nový kotel a uděláno nové odkouření kotle a navazující kominické práce. Za nákup kotle a ostatní činnosti uhradila žalobkyně částku 80 530 Kč, po žalovaném požaduje pouze 20 % z této částky, tj. 17 646 Kč. Dále žalobkyně vynaložila náklady na opravu elektroinstalace, neboť žalovaný svými zásahy učinil elektroinstalaci nefunkční, náklady na nové rozvody elektřiny činily celkem 78 400 Kč, z toho žalobkyně požaduje zaplatit 30 %, tj. částku 23 520 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nátěrů vnitřních oken, neboť žalovaný jako nájemce byl povinen provádět údržbu oken, částka na opravu vnitřních nátěrů činila 12 100 Kč. Dále žalobkyně požadovala částku 6 000 Kč jako náklady spojené s vyklizením bytu a sklepa, částku 4 000 Kč za náklady na inženýrskou a projekční činnost a částku 40 000 Kč jako náklady za stavební dozor. Dále žalobkyně požaduje zaplacení ušlého zisku za 12 měsíců, kdy nebylo možné předmětný byt z důvodu prováděných oprav pronajmout, žalobkyni ušlo nájemné ve výši 25 000 Kč měsíčně, celkem tedy částka 300 000 Kč. S ohledem na velikost jejího spoluvlastnického podílu pak na ušlém zisku žalobkyně požaduje částku 225 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ji však do dnešního dne neuhradil. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že je jediným spoluvlastníkem, který v současné době dům neužívá, s nájemníky manželi [příjmení] uzavřel dohodu o ukončení nájmu bytu, jejich byt převzal ve stavu, který nebyl způsobilý k běžnému užívání, natož k pronájmu za tržní cenu. Žalovaný proto byl nucen započít s nutnými opravami a odstraňováním závad bytu, přičemž do těchto oprav investoval značné finanční prostředky. Žalobkyně mu však jako majoritní spoluvlastnice užívání nemovitosti znemožnila, vyloučila jej i z hospodaření s nemovitostí. Již manželé [příjmení] jako dlouholetí nájemníci předmětného bytu poukazovali dlouhá léta na neuspokojivý stav tohoto bytu, do bytu zatékalo v důsledku poškozené střechy, stěžovali si na zpuchřelá okna, stav celé střechy je neutěšený. Náklady vynaložené žalobkyní na předmětné opravy nemají žádnou souvislost s jednáním žalovaného, neboť se jednalo o závady, které ohrožovali život a zdraví uživatelů domu, zejména závady na elektroinstalaci a topném systému. Žalovaný o nutnosti provést tyto opravy žalobkyni písemně informoval. Při předání bytu manželi [příjmení] žalovanému byly podlahy zcela poničeny opakovaným zatékáním dešťové vody střechou, podlaha byla na několika místech vzedmutá a žalovaný proto musel přistoupit k zajištění vysušení konstrukcí, proto přistoupil k rozkrytí podlah, vyčistění vlýsek a jejich konzervaci. Žalobkyně následně do tohoto bytu položila parkety, jejichž cena je mnohem vyšší než cena vlýsek. Co se týká topného systému, tak v době, kdy žalovaný převzal předmětný byt, byly spotřebiče na plynná paliva v bytě životu nebezpečné, proto úpravy provedené žalovaným byly nezbytně nutnými opravami. Rovněž tak elektroinstalace v bytě nebyla schopna bezpečného provozu a mohlo dojít k poškození zdraví osob a majetku. Žalovaný proto započal s rekonstrukcí elektroinstalace za odborného vedení revizního technika, tyto práce však nemohly být dokončeny. Žalovaný sám zajistil v bytě opravu poškozených nátěrů vnitřních oken, žalobkyni tak nemohl způsobit žádnou škodu. 3. Podáním ze dne 16. 5. 2013 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 46 000 Kč s příslušenstvím, z toho částka 6 000 Kč představující náklady vynaložené v souvislosti s vyklizením bytu a částka 40 000 představující náklady na stavební dozor. Soud proto usnesením ze dne 16. 5. 2013, čj. 40 C 146/2011-60 řízení co do částky 46 000 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % ročně od 21. 7. 2011 do zaplacení zastavil. 4. Zdejší soud ve věci provedl dokazování a rozhodl rozsudkem ze dne 30. 6. 2016, č.j. 40 C 146/2011-452, kterým žalobě co do částky 398 926 Kč s příslušenstvím vyhověl. K odvolání žalovaného pak Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 11. 2016 č.j. 70 Co 387/2016-549 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že rozhodnutí soudu I. stupně je předčasné, když ke zjištění skutkového stavu bude třeba provést další dokazování, při kterém soud I. stupně zaměří svou pozornost především na to, o jaký nárok se po právní stránce vůbec jedná, přičemž záleží, zda žalobkyně tvrdí a prokazuje splnění všech předpokladů pro jeho důvodnost. 5. Soud I. stupně v dané věci následně rozhodl rozsudkem ze dne 20. 7. 2017, č.j. 40 C 146/2011-575, kterým žalobě co do částky 342 314,50 Kč s příslušenstvím vyhověl, co do částky 56 611,56 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze jako soud odvolací napadený rozsudek usnesením ze dne 3. 4. 2018, čj. 70 Co 50/2018-632 zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení a zároveň nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný soudce téhož soudu. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uložil soudu I. stupně zjistit výši škody, k níž došlo v důsledku odstranění vlýskové podlahy, posoudit, zda opravy kotle, elektroinstalace a oken jsou v příčinné souvislosti s nedovoleným jednáním žalovaného a zjistit výši nutných nákladů na provedení těchto oprav. Dále soud I. stupně znovu posoudí otázku ušlého zisku a zohlední, zda vzájemný návrh žalovaného byl řádně uplatněn. 6. Po vrácení spisu odvolacím soudem zdejší soud ve věci doplnil dokazování a některé důkazy zopakoval a vzal za prokázaný následující skutkový stav: 7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spolu s manželem předmětný byt užívali asi 18 let, a to až do roku 2006. Do bytu v několika místnostech zatékalo, konkrétně v kuchyni, v jednom z pokojů a v koupelně. Než byt opouštěli, dostali zprávu, že se komín nesmí užívat, odmítali jej ale na vlastní náklady opravovat. V době předání bytu panu [celé jméno žalovaného] zůstal v bytě plynový kotel a průtokový ohřívač, které platili [příjmení] na své náklady. O závadách bytu opakovaně upozorňovali vlastníky nemovitosti. Předtím, než zakoupili nový kotel, nebylo v bytě topení nikterak zajištěno, ústřední topení si tam vybudovali manželé [příjmení] sami. Při předání bytu žalovanému byla funkční elektřina. Svědkyně uvedla, že řešili své odstěhování z bytu s většinovým spoluvlastníkem, nicméně pouze žalovaný byl ochoten k peněžité náhradě za jejich vystěhování, proto s ním uzavřeli dohodu a následně se vystěhovali. Odstupné požadovali proto, že do bytu investovali spoustu peněz a museli si zajistit nové bydlení. Svědkyně dále uvedla, že do bytu opakovaně zatékalo, muselo se opakovaně malovat, požadovali několikrát pojistné plnění z důvodu zatečení. Při prohlídce kotle jim bylo řečeno, že je třeba nově vyvložkovat komín, oni však odmítali hradit výdaje s tím spojené a vlastníci bytu toto nechtěli uhradit. Okna byla v dezolátním stavu, nešla zavírat, zatékalo do nich. S manželem v bytě nechali udělat nové podlahy, opravu koupelny a WC, okna nechávali pouze jednou nalakovat. 8. Z výpovědi svědka RNDr. [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že se do předmětného bytu s manželkou nastěhovali asi v roce 1986, v bytě protékaly stropy a netěsnila okna. Karma byla napojena na komín, který byl odstaven s tím, že je nebezpečné jej užívat.