40 C 66/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky ve výši 40.000 Kč, jakožto peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení o přestupku dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen,,zákon“). 2. Žaloba vychází z tvrzení, že dne [datum] došlo k dopravní [anonymizováno] v [obec] – [část obce], na ulici [ulice], kdy žalobkyně jako řidička osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], předjížděla vpředu jedoucí osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], jehož řidič [jméno] [příjmení] odbočoval vlevo na místo vedoucí k parkovišti [anonymizována dvě slova], přestože je to obecnou úpravu zakázáno. Protože se žalobkyně nemohla bezpečně zařadit před vozidlo, které hodlala předjet, byla způsobena dopravní nehoda. Dne [datum] bylo oznámením o zahájení řízení o přestupku zahájeno vůči žalobkyni řízení o přestupku. Tento spor se táhl až do dne [datum], kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí ve věci. Celé řízení tedy trvalo více než dva roky, spor opětovně projednával odvolací orgán, který dvakrát zrušil rozhodnutí prvostupňového orgánu, kterým tento shledal žalobkyni nejdříve vinnou, aby posléze konečným rozhodnutím ve věci řízení proti ní zastavil. Nesprávný úřední postup správního orgánu žalobkyně spatřuje v extrémně dlouhém řízení o přestupku, kdy odvolací orgán opakovaně rozhodnutí prvostupňového orgánu rušil a vracel k novému projednání, čímž se řízení neúměrně prodloužilo. Dále žalobkyně spatřuje průtahy ve skutečnosti, že poté, co Krajský úřad Moravskoslezského kraje podruhé zrušil rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, uložil tomuto orgánu, aby zadal zpracování nového znaleckého posudku, nicméně prvostupňový orgán nepodal žalobkyni jakékoli sdělení k průběhu nového jednání ani jakoukoli informaci o ustanovení nového soudního znalce či informaci o vypracování znaleckého posudku, a to až do doby než se sama žalobkyně s dotazem dne [datum] obrátila na Magistrát města Ostravy s žádostí o poskytnutí informace o stavu správního řízení. Žalobkyně dále poukazuje na skutečnost, že ani pravomocným rozhodnutím ze dne [datum] pro ni spor nekončí. Jelikož nakonec bylo rozhodnuto, že dopravní nehodu nezpůsobila (postupem správního orgánu nicméně došlo k prekluzi přestupku vůči druhému účastníku nehody, který ji způsobil), bude nyní nucena vymáhat po pojišťovně [právnická osoba] (pojistitel vozu druhého účastníka dopravní nehody) pojistné plnění z odpovědnosti za provoz motorového vozidla Fiat spočívající ve vzniklé škodě na motorovém vozidle Citroen. V důsledku dlouhého sporu byla žalobkyně nucena vynaložit na soudních nákladech za advokáta neobvykle vysokou částku, která by jistě nebyla v takové výši, pokud by správní orgány rozhodovaly včasně a bez průtahů. Neúměrně dlouhé řízení způsobilo žalobkyni též psychický stres, který s ohledem na skutečnost, že nejdříve byla žalobkyně shledána vinnou a posléze viny zproštěna, zdaleka nekončí, když bude vymáhat na pojišťovně [právnická osoba], jak bylo uvedeno výše, náhradu škody na svém vozidle. Vzhledem k těmto všem skutečnostem má žalobkyně za to, že částka přiměřeného zadostiučinění by měla být celkem ve výši 40 000 Kč, tedy za každý rok řízení ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně je názoru, že na odškodnění se vztahuje Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“), když přestupkové řízení lze považovat za řízení podle čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně základních práv a lidských svobod (dále jen„ Úmluva“). Před podáním žaloby žalobkyně svůj nárok uplatnila u Ministerstva spravedlnosti dopisem ze dne [datum]. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani zčásti. Žalovaná souhlasí, že na případ žalobkyně lze aplikovat čl. 6 Úmluvy a pokud by byla prokázána nepřiměřená délka řízení, tak i Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalovaná tak považuje za nutné stanovit celkovou délku řízení, kterou počítá od zahájení řízení dne [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno oznámení Magistrátu města Ostrava o zahájení řízení. Za konec řízení pak považuje den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým řízení skončilo, tedy [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí Magistrátu města Ostrava, odbor dopravně správních činností, č. j. SMO/177277/20 DSČ/Mas. Celková délka předmětného řízení tedy byla 1 rok, 10 měsíců a 20 dnů, tj. od [datum] do [datum]. Tuto dobu žalovaná s ohledem na dále uvedené okolnosti případu hodnotí jako přiměřenou. Ve věci šlo totiž o zvlášť složitý případ, jehož předmětem bylo posouzení průběhového děje dopravní nehody, který se odehrál v řádu sekund. V řízení museli být ustanoveni dva znalci k vypracování znaleckých posudků, závěry obou posudků se lišily. K prodloužení délky řízení navíc přispěla i sama žalobkyně, když podávala blanketní opravné prostředky a tyto doplnila až na výzvu správního orgánu. Na věc nelze aplikovat rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1328/2009, když rozhodnutí prvostupňového orgánu nebyla rušena z důvodu jejich nepřezkoumatelnosti, ale z důvodu nedostatečného zjištění skutkového stavu. I pokud by pak soud dospěl k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, žalovaná se ohrazuje i proti požadované výši odškodnění. Má za to, že řízení nemělo závažný dopad do osobního života žalobkyně např. v podobě existenčních nejistot. Zároveň nejde o věc, která by měla obecně zvýšený význam pro účastníky jako trestní řízení spojené s odnětím svobody, věci osobního stavu apod. Současně je nutné zohlednit složitost řízení, a to jak po stránce skutkové po stránce právní. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. Dne [datum] PČR oznámila Magistrátu města Ostravy podezření ze spáchání přestupku za porušení ust. §17 odst. 5 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kdy podezřelými byla žalobkyně a pan [jméno] [příjmení], oba jakožto účastníci dopravní nehody, která se stala v ulici [ulice], u parkoviště [anonymizována dvě slova], v [obec] - [obec] dne [datum] ve 14:05 hod. Žalobkyně řídila po ulici [ulice] ve směru jízdy od ulice [ulice] k ulici [obec] osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], a, přestože neměla náležitý rozhled, zahájila předjíždění vozidla jedoucího před ní a přitom narazila do vozidla [značka automobilu], [registrační značka] 87, které řídil a ačkoli byl předjížděn, odbočoval vlevo na místo ležící mimo komunikaci, řidič [příjmení], čímž došlo ke střetu a poškození obou vozidel. Dne [datum] se na policii České republiky dostavila žalobkyně a podala vysvětlení. Téhož dne se na policii dostavil též pan [jméno] [příjmení] a podal vysvětlení. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne [datum], přičemž tato skutečnost byla žalobkyni oznámena dne [datum]. Téhož dne byla žalobkyně předvolána na ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] proběhlo ústní jednání za přítomnosti žalobkyně a pana [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došlo k vydání rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností, č. j. SMO/386138/18 DSČ/Mas, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 zákona o silničním provozu, a to tím, že předjížděla vpředu jedoucí osobní vozidlo tovární značky Fiat Doblo, jehož řidič [jméno] [příjmení] odbočoval vlevo, přestože je to obecnou úpravu zakázáno, a nemohla se tak bezpečně zařadit před vozidlo, které hodlala předjet. Dne [datum] žalobkyně podala odvolání proti tomuto rozhodnutí. Dne [datum] správní orgán vyzval žalobkyni k doplnění jejího blanketního odvolání. Žalobkyně odvolání doplnila podáním ze dne [datum]. Dne [datum] Magistrát města Ostravy zaslal výzvu k vyjádření k odvolání panu [jméno] [příjmení]. Tento se vyjádřil dne [datum]. Následně, dne [datum] byl spis předán odvolacím orgánu, a to Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy a chytrého regionu, který ve věci rozhodl dne 28. 11. 2018, rozhodnutím č. j. MSK 125410/2018 tak, že napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání prvostupňovému správnímu orgánu. Důvodem zrušujícího rozhodnutí byla skutečnost, že prvostupňový správní orgán nedostatečně zjistil skutkový stav. Odvolací orgán orgánu prvního stupně uložil doplnit dokazování o znalecký posudek k posouzení průběhu nehodového děje. Rozhodnutím ze dne 9. 1. 2019, č. j. SMO/023330/19 DSČ/Mas, Magistrát města Ostravy ustanovil znalce k posouzení průběhu nehodového děje. Současně nařídil ústní jednání na [datum], které následně z důvodu zpoždění s dodáním znaleckého posudku posunul na [datum]. Ústní jednání ve věci se konalo dne [datum], při tomto jednání byly žalobkyně