CS · EN DE FR brzy

63 C 346/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2022:63.C.346.2021.1
Datum: 2022-04-28
Předmět: o zaplacení 11 060,13 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění""pojištění úvěru""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 11 060,13 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 060,13 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) se sídlem [adresa], Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty dne 20. 11. 2017 [číslo] (dále jen Smlouva), na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl k žádosti žalovaného úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta [jméno] [příjmení] [jméno], jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 20. 11. 2017 [číslo] bylo soudem zjištěno, žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) se sídlem [adresa], Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty dne 20. 11. 2017 [číslo] (dále jen Smlouva), na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl k žádosti žalovaného úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta [jméno] [příjmení] [jméno], jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Nedílnou součástí Smlouvy byly i Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty [příjmení], Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník Banky. Úvěr se žalovaný dle Smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 4,00 % z částky vyčerpané v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, ve výši uvedené v Sazebníku a v Úrokovém lístku. Vyčerpaný úvěr měl pak žalovaný, včetně úhrady úroků a poplatků, povinnost průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Výčet transakcí kreditní kartou, výše smluvních úroků a průběh splácení, soud zjistil z přiložených měsíčních výpisů z účtu [číslo] ke kreditní kartě [jméno] [příjmení] [jméno] za období od 13. 11. 2017 do 31. 8. 2018. Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně tak využil svého práva sjednaného v podmínkách a dne 1. 9. 2018 ukončil Smlouvu výpovědí. Dluh žalovaného pak byl tvořen k datu zesplatnění celkovou částkou 15 560,13 Kč (Výpověď smlouvy ze dne 1. 9. 2018). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 soud zjistil, že byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 18. 5. 2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem zaslaným dne 3. 6. 2020. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 11 060,13 Kč bez příslušenství a žalovaný neuhradil na předmětnou pohledávku ničeho (Dohoda o postoupení pohledávek uzavřená mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 14. 5. 2020 včetně Přílohy [číslo] kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 5. 2020 včetně podacího lístku ze dne 3. 6. 2020). Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku [příjmení] činila 14,99% ročně a vedle tohoto úroku je žalobkyně oprávněna požadovat též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 6. 2021 bylo pak následně zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 23. 6. 2021. Zároveň byl žalovaný upozorněn ze strany žalobkyně na možnost vymáhat dluh soudní cestou. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 9. 6. 2021 dle přiloženého podacího lístku. 4. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji smluvně převzatou povinnost nesplnil, soud žalobnímu návrhu na zaplacení částky 11 060,13 Kč vyhověl. Žalobce má zároveň proti žalovanému nárok na úrok ve výši 14,99 % ročně z částky jistiny ve výši 9 996,56 Kč od 2. 9. 2018 do zaplacení (dle bodu III., odst. 3., 4. Smlouvy) a zákonný úrok z prodlení za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení z částky 11 060,13 Kč ve výši 9 % ročně, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 260,13 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.