65 C 209/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou domáhá jednak náhrady škody, způsobené nesprávným úředním postupem, a to ve výši 7 891 Kč, a dále přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to ve výši 37 000 Kč, které mu byla způsobena nesprávným úředním postupem. 2. Žalobce uvedl, že dne [datum] byl účastníkem dopravní nehody v obci [obec], při níž došlo ke smrti chodce. Policisté žalobce podezírali z nedbalostního usmrcení a zadrželi mu řidičský průkaz. Ten mu byl později správním orgánem vrácen. V této věci Policie vystupovala jako správní orgán, když postupovala podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. 3. Následovaly úkony trestního řízení a dne [datum] bylo vyhotoveno usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci přečinu podle § 143 odst. 1 a odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měl žalobce dopustit dne [datum], kdy řídil motorové vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] a v obci [obec] a byl účastníkem dopravní nehody, kdy druhý účastník na následky dopravní nehody na místě zemřel. Proti obvinění žalobce podal kvalifikovaně odůvodněnou stížnost, která však byla jako nedůvodná zamítnuta. Policejní orgán nechal ve věci vypracovat znalecký posudek. Následně probíhalo vyšetřování. Policejní orgán přibral znalce z oboru dopravy a zadal vypracování znaleckého posudku. Později byla věc předána státnímu zástupci k podání obžaloby. Následně byl žalobce v rámci hlavního líčení dne 12. 6. 2020 rozsudkem čj.: 32 T 24/2019-412 obvinění zproštěn. Proti tomuto rozsudku se odvolal státní zástupce, přestože soud rozhodoval na základě jím objednaného znaleckého posudku. Dne [datum] při veřejném zasedání Krajský soud v Praze usnesením čj.: 10 To 201/2020-427 odvolání státního zástupce zamítl. 4. Žalobce nesprávný úřední postup správního orgánu spatřuje v tom, že policisté jsou podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb. oprávněni, nikoli povinni zadržet řidičský průkaz z důvodů podle § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu. Policisté nerespektovali presumpci neviny a již v oznámení čj. KRPS [číslo] ze dne [datum] označili žalobce za viníka dopravní nehody, když tvrdili, že nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla jiným okolnostem, tedy možnosti předvídat pohyb chodce. K tomuto tvrzení neměli žádný důkaz, ani indicie, navíc se toto později v trestním řízení ukázalo nepravdivé. K tomu, aby mohl být zadržen řidičský průkaz, je v daném případě nezbytné splnění podmínky § 118a odst. 1 písm. a), tedy že řidič„ je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,“. Takové podezření musí být důvodné a na první pohled na místě dopravní nehody zřejmé. To by nastalo například v takovém případě, kdyby vozidlo jelo zjevně nepřiměřenou či nedovolenou rychlostí a srazilo chodce na přechodu pro chodce. V daném případě, pokud by se jednalo o policisty zkušené ve vyšetřování závažných dopravních nehod, muselo by jim být jasné, že o zavinění přinejmenším musí mít pochybnosti. 5. K zahájení řízení zadržení řidičského průkazu v trestním řízení je třeba souhlas státního zástupce. Státní zástupce [jméno] [příjmení] vydal dne [datum] pod čj. ZN [číslo] souhlas, kterým umožnil Městskému úřadu Brandýs nad Labem [jméno] zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu. Správnímu orgánu pak nezbylo nežli řízení za těchto okolností zahájit. Ten tedy jednal v souladu s právními předpisy. Shora uvedený postup byl v souladu s právními předpisy pouze zdánlivě. Policejní orgán, pokud postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., je také povinen v roli správního orgánu postupovat podle správního řádu, přinejmenším podle jeho základních zásad, vyjádřených v jeho § 2 – 8. Veškerá nezákonnost byla zapříčiněna postupem policistů, kteří při zadržení řidičského průkazu vystupovali v roli správního orgánu. Každopádně nebyla respektována ustanovení § 2 odst. 3, odst. 4 a § 3. Rozhodně bylo konáno ukvapeně a v rozporu se zásadou dobré správy. 6. Správní orgán následně řízení zastavil a řidičský průkaz žalobce vrátil. 7. V tomto řízení mi vznikly zcela zbytečné náklady právního zastoupení, které by jinak nevznikly, pokud by orgány Policie ČR a Okresní státní zástupce věc od samého počátku posoudili správně, v souladu se zásadou„ in dubio pro reo“ a v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, jak jsou definovány v § 2 - § 8 správního řádu. Dále pak byl žalobce po dobu zadržení řidičského průkazu v obavě o zdraví a životy těhotné manželky a syna. To mělo na psychiku žalobce značný dopad. 8. Způsobená škoda z tohoto titulu začala vznikat přinejmenším od data převzetí právního zastoupení obhájcem. Pokud by policejní orgány postupovaly v rámci prověřování důsledně a v souladu s právními předpisy, tak by nemuselo dojít k zadržení řidičského průkazu a ke složitému řízení, vedeného k jeho vrácení. Jednalo se o všechny úkony právní služby, které byly advokátem poskytnuty. [příjmení], kterou účelně vynaložil na právní zastoupení, dle advokátního tarifu činí v řízení o zadržení [číslo řidič. oprávnění] 891 Kč. 9. Žalobce dále uvedl, že pokud jde nemajetkovou újmu, tak v době trestního stíhání byl u těhotné manželky [jméno] [příjmení] zjištěn závažný zdravotní nález v podobě papilárního karcinomu štítné žlázy, který vyžaduje neodkladné operační řešení. V době operace a rekonvalescence se žalobce musel sám starat o nemocného syna [jméno], který trpí středně těžkým astmatem a alergií. V případě náhlého alergického záchvatu je potřeba synovi poskytnout neodkladnou lékařskou pomoc a okamžitě jej dopravit k lékaři. V této životně velmi složité situaci byla pro žalobce velmi tíživá nemožnost zajistit manželce a synovi odvoz k lékaři a na další potřebné procedury. Bez možnosti řídit motorová vozidla by žalobce nebyl schopen se postarat ani o běžné životní potřeby, které by případně mohla zajistit manželka. Ta byla ze shora uvedeného důvodu po nějakou dobu vyřazena z běžného života. Tyto okolnosti pro žalobce znamenaly značnou psychickou zátěž, zejména v první fázi, kdy jsem zadržený řidičský průkaz. Přestože se jednalo o samostatné řízení, má za to, že postup dopravní policie byl nesprávný a k zadržení řidičského průkazu nemělo dojít. 10. Nemajetkovou, zejména psychickou, újmu v otázce důsledků zadržení řidičského průkazu vyčísluje žalobce částkou odpovídající 1 000 Kč za každý den zadržení řidičského průkazu. Ode dne zadržení řidičského průkazu dne [datum] do [datum] do jeho vrácení dne [datum] uplynulo 37 dní, tedy součin 37 x 1 000 = 37 000 Kč. 11. Žalobce nárok uplatnil původně u Ministerstva spravedlnosti spolu s nárokem vyplývajícím z nezákonného trestního stíhání. Vyrozuměním ze dne [datum] mu bylo sděleno, že tento dílčí nárok byl postoupen k vyřízení žalovanému. 12. Žalovaný jednající Ministerstvem dopravy předně namítá nedostatek své pasivní legitimace, neboť z podané žaloby plyne, že se žalobce domáhá nároku z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu Policie ČR, Dopravního inspektorátu, spočívajícího v zadržení řidičského průkazu žalobce dle § 118b zákona o provozu na pozemních komunikacích. 13. Žalovaný dále uvedl, že podle ustanovení § 118c zákona č. 361/2000 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb. zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu, jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. 14. Správní orgán je tedy podle zákona povinen zahájit řízení o zadržení řidičského průkazu a teprve po zahájení řízení přezkoumává důvody zadržení a uplatňuje správní uvážení v tom směru, zda řidičský průkaz zadrží či nikoliv. Samotné zahájení řízení tedy nemůže být nesprávným úředním postupem, natož nezákonným rozhodnutím, neboť zákon zahájení řízení správnímu orgánu přímo ukládá. Správní uvážení je tedy spojeno až se samotným rozhodnutím o zadržení řidičského průkazu, které již je způsobilé naplnit všechny znaky nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb. 15. S ohledem na tyto skutečnosti tak nelze v tomto případě shledávat v postupu správního orgánu pochybení, když jakýkoliv jeho úkon nesměřoval k zadržení řidičského průkazu, tím bylo v tomto případě toliko jednání příslušníků Policie ČR. Na okraj žalovaný uvádí, že pokud žalobce tvrdí, že Policie ČR postupovala při zadržení řidičského průkazu jako správní orgán (dopravní úřad), pak tomu tak není. K tomu žalovaný odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 286/2018 ze dne 16. 1. 2020. 16. Žalovaný uvádí, že žalobu považuje za neurčitou. Z formulace žalobního nároku se jeví, že žalobcovým odpovědnostním titulem je jednak nesprávný úřední postup policistů z dopravního inspektorátu spočívající v zadržení řidičského průkazu, jednak postup státního zástupce spočívající v udělení souhlasu se zahájením řízení o zadržení řidičského průkazu mající svůj základ v nesprávném posouze