68 C 809/2020-28 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 5. 2020 se žalobkyně v soudním řízení domáhala na žalovaném zaplacení částky 2458 Kč. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela s žalovaným dne 7. 7. 2017 smlouvu o poskytování bankovních služeb k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], součástí této smlouvy jsou i Produktové podmínky, Ceník produktů a služeb a Všeobecné obchodní podmínky. Za tyto služby se žalovaný zavázal hradit bance sjednané poplatky. Na tomto účtu však žalovaný následně neměl dostatek prostředků k uhrazení smluvních poplatků bance ve výši 2 458 Kč. Vzhledem k porušení smluvních podmínek (neuhrazení smluvních poplatků společnosti-nepovolený debetní zůstatek) ze strany žalovaného přistoupila banka dne 23. 1. 2020 k odstoupení od smlouvy o poskytování bankovních služeb. Žalovaný dluh ani po výzvě dle ust. § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. s. ř.“) ze dne 7. 4. 2020 neuhradil. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 2. 2020 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO]. Postoupení pohledávky za žalovaným bylo žalovanému oznámeno dne 11. 3. 2020. Žalobkyně požaduje v soudním řízení úhradu dlužné částky (2 458 Kč) a náklady, jí vzniklé v souvislosti s předmětným řízením (5 119 Kč). 2. Žalovaný se věci vyjádřil prostřednictvím mu ustanoveného opatrovníka (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 3. 2022, č. j. [číslo jednací]). Ve svém vyjádření ze dne 4. 4. 2022 uvedl, že žalobkyní uplatňovaný nárok neuznává, vznáší námitku promlčení a navrhl zamítnutí žaloby. 3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně (banka) uzavřela se žalovanou stranou, na její žádost, dne 7. 7. 2017, smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě banka poskytla žalovanému vedení běžného účtu (č. [bankovní účet]), přímé bankovnictví a vydala mu debetní kartu. Za tyto služby se žalovaný zavázal hradit bance poplatky sjednané podle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby podle tarifu eKonto [příjmení]. Žalovaný však neměl na svém účtu dostatek peněžních prostředků na úhradu poplatků bance, jak plyne z výpisu z jeho účtu ze dne 10. 10. 2019. Vzhledem k tomuto porušení smluvních podmínek přistoupila banka, v souladu s ust. Článku XII. písm. b) Produktových podmínek, k zesplatnění dlužné částky za bankovní poplatky, čímž se stal celý dluh splatný. [příjmení] rovněž zaslala žalovanému písemnou předžalobní upomínku (7. 4. 2020), kterou jej vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovanému bylo dále zasláno oznámení o postoupení pohledávky (11. 3. 2020). 6. Podle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. 7. Podle ust. § 2668 o. z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. 8. Listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 9. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o bankovních službách, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bankovní služby (zřídit bankovní účet, vést přímé bankovnictví a poskytnout debetní kartu) a žalovaný se zavázal za poskytnuté bankovní služby platit poplatky. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle ust. § 2662 a násl. o. z., tj. jako smlouvu o účtu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný smluvní poplatky za poskytování bankovních služeb bance nehradil, a na svém účtu tak měl z důvodu nedostatků finančních prostředků nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdkyně žalobkyně (banka) proto postupovala v souladu s Produktovými podmínkami a od smlouvy o bankovních službách odstoupila. Vzhledem k výše uvedenému tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné poplatky spojené s poskytováním bankovních služeb, neboť tato pohledávka za žalovaným byla bankou postoupena na žalobkyni. 10. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč (položka 2, bod 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků), podle zákona č. 594/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších. Dále jsou v této částce obsaženy náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ A. T.); předžalobní výzva podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) A. T.; návrh ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) A. T. Za každý tento jeden úkon právní služby odměna ve výši 200 Kč podle ust. § 14b odst. 1 písm. b) bod 1 A. T. (podle tarifní hodnoty sporu, částky 2 458 Kč). Dále paušální náhrada nákladů řízení v celkové výši 300 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) A. T (100 Kč za jeden každý úkon právní služby) Jelikož je advokát plátcem daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění předpisů pozdějších, náleží mu daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč (součet částek odměny odvokáta- 600 Kč a paušální náhrady nákladů advokáta- 300 Kč), tedy částka 189 Kč (ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto tak, že žalovaná strana je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalované straně úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.