70 C 197/2019-50 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 75 779,72 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 100 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na spol. I- [právnická osoba], a ta dále na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení, smluvního úroku ve výši 21,9 % ročně a poplatků za sjednané pojištění. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, ač mu žaloba i předvolání byly doručeny do vlastních rukou (§ 49 odst. 4 o. s. ř.), proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 100 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] nevrátil. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z.. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, kterou měl vrátit za sjednaných podmínek. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.. Součástí nároku je též sjednaný smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně, který je odpovídající, a proto soud žalobě i v této části vyhověl, stejně jako pokud jde o zákonný úrok z prodlení, ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, jakož i o poplatky za sjednané pojištění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 149 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 032 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 779,72 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797 Kč.