70 C 364/2020-69 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s příslušenstvím. Tento nárok vznikl dle tvrzení žalobkyně z titulu smlouvy o povoleném debetu [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), která byla uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. 2. Dle tvrzení žalobkyně je její aktivní legitimace dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku s veškerým příslušenstvím [právnická osoba], a.s., [IČO], a [právnická osoba], a.s. postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 3. Žalovaný, prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka, ponechal rozhodnutí na soudu s ohledem na provedené dokazování. 4. Soud po provedeném dokazování (návrh smlouvy o povolené debetu na běžném účtu [číslo] ze dne [datum], respektive ze dne [datum], listina ze dne [datum] – akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, listina – výpis z osobního účtu č. ú. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalovaného] za období od [datum] do [datum], listina ze dne [datum] – prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu, výpis z povoleného debetu č. ú. [bankovní účet], smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] týkající se běžného účtu [bankovní účet], včetně žádosti o nastavení, změnu nastavení, zrušení služby GSM banking mobilní elektronický klíč ze dne [datum], žádost o nastavení, změnu nastavení, zrušení služby GSM banking mobilní elektronický klíč ze dne [datum], včetně fotokopií občanského průkazu žalovaného, listina ze dne [datum] – vyrozumění o postoupení pohledávky, listina ze dne [datum] – oznámení o postoupení pohledávky, listina ze dne [datum] – předžalobní výzva k úhradě, listina ze dne [datum] - poštovní archu České pošty, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], respektive [datum]) zjistil následující skutkový stav věci: 5. Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o povoleném debetu [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) žalovanému poskytl kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 21,90 % p. a. a s dalšími poplatky dle smlouvy. Žalobkyně svoji povinnost ze Smlouvy splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný vyrozuměn prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum], které bylo odesláno žalovanému dne 15. 5 2019 na adresu doručovací dle smlouvy ze dne [datum]. Oznámením ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu, avšak na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve spojení s § 1810 o. z., kdy se právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel smlouvou o úvěru zavázala, že žalovanému jako spotřebiteli poskytne peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč; žalovaný se zavázal tyto vrátit ve splátkách sjednaných smlouvou. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas dobrovolně nevrátil, uložil povinnost žalovanému k zaplacení dlužné částky sestávající z dlužné jistiny úvěru včetně poplatků a jejího příslušenství zahrnující smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně (odpovídající aktuální judikatuře vyšších soudů) i zákonný úrok z prodlení (ve výši odpovídající § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené), ve prospěch žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 o. z., soud ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 292 Kč (když zřejmou početní chybu učiněnou ve výroku II. tohoto rozsudku soud opravuje v souladu s ust. § 164 o. s. ř. vztažmo k § 167 odst. 2 o. s. ř. samostatným usnesením). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3 100 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč.