70 C 439/2020-43 — Obvodní soud pro Prahu 1

Předmětem řízení je zaplacení 19 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy dne [datum], [číslo], o povoleném debetu na běžném účtu [anonymizováno] [bankovní účet]. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu [číslo] o povoleném debetu na běžném účtu [anonymizováno] [bankovní účet], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) žalované poskytl částku 19 000 Kč, formou možnosti přečerpání na běžném účtu, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila, nedodržela ani povinnost zajistit na účtu sjednanou výši peněžních prostředků, vznikl tak nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni [datum] byla dlužná částka prohlášena za splatnou. K tomuto dni činila dlužná částka 19 000 Kč. Pohledávka [anonymizováno] byla dne [datum] resp. [datum] postoupena na spol. [anonymizováno] [právnická osoba], resp. na žalobkyni. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve spojení s § 1810 o. z., kdy se právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel smlouvou o úvěru zavázala, že žalované jako spotřebiteli poskytne peněžní prostředky; žalovaná se zavázala tyto řádně a včas vrátit. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 19 000 Kč formou možnosti přečerpání na běžném účtu. Pokud žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas dobrovolně nevrátila, uložil povinnost žalované k zaplacení dlužné částky a jejího příslušenství zahrnující smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 19 000 Kč (odpovídající aktuální judikatuře vyšších soudů) i zákonný úrok z prodlení (ve výši odpovídající § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené), ve prospěch žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 o. z., soud ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 254,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 000 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 640 Kč ve výši 1 814,40 Kč.