77 C 36/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 88.998 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení z dílčích pohledávek), a to v rámci šesti dílčích nároků. Žalobkyně v rámci každého jednotlivého nároku tvrdila, že poskytla žalované personál v jednotlivých měsících, dle objednávek žalované, a vyúčtovala žalované cenu za poskytnuté služby (fakturami č. 2020, č. 2020, č. 2020, č. 2020, č. 2020 a č. 2020). Žalovaná své dluhy, vyúčtované jednotlivými fakturami, písemně uznala, zavázala se je zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách. Plnila však toliko dvě splátky po 5.000 Kč. Následkem nikoliv řádného splácení byl zánik dohody o splátkovém kalendáři. Žalobkyně uplatnila rovněž nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním svých pohledávek, v částce 9.910 Kč, s tím, že i tento dluh byl předmětem písemného uznání dluhu. Žalovaná v rozsahu žalobního žádání žalobkyni, ač upomínána, zbytek dluhu nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 17. 9. 2021, č.j. EPR 214756/2021 – 6. Žalovaná uvedla, že kontrolou fakturovaných položek bylo zjištěno, že jednotlivé položky neodpovídají skutečnosti, předložené výkazy neodpovídají skutečnosti. 3. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, předem svou neúčast neomluvila a nežádala o odročení jednání. Ústní jednání tak proběhlo v nepřítomnosti žalované. 4. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované k zaplacení částku 16.273 Kč, se splatností dne [datum], a to za dodané služby - konkrétně za zajištění personálu za měsíc červen 2020 v počtu 70,75 hodin. 5. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované k zaplacení částku 21.850 Kč, se splatností dne [datum], a to za dodané služby - konkrétně za zajištění personálu za měsíc srpnu 2020 v počtu 95 hodin. 6. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované k zaplacení částku 22.306 Kč, se splatností dne [datum], a to za dodané služby – konkrétně za zajištění personálu za měsíc září 2020 v počtu 80,15 hodin. 7. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované k zaplacení částku 2.529 Kč, se splatností dne [datum], a to za dodané služby - konkrétně za poskytnutí úklidového personálu v měsíci září 2020. 8. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované k zaplacení částku 19.481 Kč, se splatností dne [datum], a to za dodané služby - konkrétně za poskytnutí personálu v říjnu 2020. 9. Z faktury č. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované k zaplacení částku 16.559 Kč, se splatností dne [datum], a to za dodané služby - konkrétně za poskytnutí personálu v měsíci listopad 2020. 10. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobkyně vyhotovil uvedeného dne písemné upomenutí o zaplacení, adresované žalované. 11. Listinou označenou jako„ Uznání dluhu a dohoda o splátkách“ má soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] písemně uznala, že dluží žalobkyni na pohledávkách vyúčtovaných shora specifikovanými fakturami celkem 98.998 Kč, dále že dluží úroky z prodlení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 9.910 Kč (tyto byly žalobkyní vynaloženy v souvislosti s vymáháním dluhu žalované, jejich výše byla určena podle vyhl. č. 177/1996 Sb., jakožto odměna advokáta za dva úkony právní služby, z toho jeden v poloviční sazbě, náhrada paušálních výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty). Žalovaná se zavázala dluh splácet měsíčními splátkami (počínaje [datum]). Pro případ prodlení žalované se splácením smluvní strany ujednaly, že„ splátkový kalendář zaniká“ a celý nesplacený dluh žalované se stává okamžitě splatným. Písemnost je opatřena podpisy statutárních zástupců účastníků. 12. Z předžalobní výzvy k zaplacení a doručenky datové zprávy soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne [datum] vyhotovil a dne [datum] žalované doručil písemné upomenutí o zaplacení jejího dluhu. 13. Z náhledu dat o příchozích platebních transakcích ve prospěch bankovního účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni ve dnech [datum] a [datum] pokaždé částku 5.000 Kč. Co se týče ostatních plateb, je u nich (rovněž) uvedena poznámka ztotožňující žalovanou (částí její obchodní firmy), nicméně žádná z částek svou výší neodpovídá výši jednotlivých žalobou uplatněných nároků, tyto platby nejsou přiřaditelné k žalobou uplatněným nárokům ani pomocí jiného znaku (např. variabilního symbolu). 14. Podle ust. § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 15. Podle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 16. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou. 19. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala peněžitého plnění, přičemž nárok opírala o jednotlivá vyúčtování cen za žalobkyní poskytnuté plnění (tedy o žalobkyní vystavené faktury), a zejména o písemné uznání dluhu žalované, jímž žalovaná uznala, že dluží žalobkyni plnění vyúčtované jednotlivými fakturami, na které výslovně odkázala a které zahrnují vyjádření důvodu vzniku jednotlivých peněžitých dluhů žalované. Uznáním dluhu byla založena vyvratitelná právní domněnka o tom, že ke dni [datum] trval dluh žalované na jistině (98.998 Kč), na úrocích i na nákladech spojených s uplatněním pohledávky (9.910 Kč). Uznáním dluhu došlo k přesunu důkazního břemene na žalovanou, která, aby se vyhnula uložení peněžité povinnosti, by ve sporu musela prokázat, že tvrzený dluh neexistuje. Jelikož žalovaná v řízení neprokázala, že by její dluh neexistoval, tedy že nevznikl, či že zčásti (nad rámec částečného zániku částečným splněním, jak jej v řízení tvrdila a doložila žalobkyně) nebo zcela zanikl, vychází soud z toho, že platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka založená utvrzením dluhu, za prokázanou. Na tom základě pak bylo na místě přijmout závěr o důvodnosti žaloby z hlediska žalobkyní oprávněně vzneseného nároku proti dlužící žalované. Proto soud žalobě vyhověl, tedy zavázal žalovanou platební povinností podle žalobního žádání (tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí). Žalobkyni náleží vedle nesplacené jistiny dluhu (celkem 88.998 Kč, po zohlednění částečného plnění žalované v částce celkem 10.000 Kč) také příslušenství, kterým je jednak úrok z prodlení (vždy ode dne následujícího po dni splatnosti dílčího dluhu, až do zaplacení každého dílčího peněžitého dluhu), jednak náklady spojené s uplatněním pohledávky (9.910 Kč). Co se týče splatnosti jednotlivých dluhů a jejich žalovatelnosti, pak žalovaná měla na podkladě smluvního ujednání s žalobkyní možnost splácet dluh v měsíčních splátkách. Jak ale bylo v řízení zjištěno, zaplatila toliko dvě splátky, další splátku již nezaplatila, čímž (vzhledem ke smluvním ujednáním s žalobkyní) ztratila výhodu dalšího splácení a žalobkyně se mohla nesplaceného zůstatku dluhu domáhat podanou žalobou. V souvislosti s náklady spojenými s uplatněním pohledávky se soud nezabýval v řízení tím, zda je žalobkyně v uvedené výši skutečně vynaložila (což by jinak činil, vzhledem k tomu, že tyto o 2.710 Kč převyšují paušální náhradu nákladů, která by mohla být žalobkyni přiznána při aplikaci nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to z toho důvodu, že právě i náklady na uplatnění ve výši 9.910 Kč žalovaná zahrnula do uznávacího prohlášení a nároku žalobkyně proto i v této části svědčí shora popsaná vyvratitelná (a v řízení nevyvrácená) domněnka existence tohoto příslušenství dluhu. Tyto náklady se do důvodu jejich vynaložení zároveň nepřekrývají s níže rozepsanou náhradou nákladů řízení soudního (pokrývaly jiné úkony, které zástupce žalobkyně v souvislosti s vymáháním plnění proti žalované, před podáním žaloby, činil, a sice jedno písemné upomenutí a vypracování písemného uznání dluhu s dohodou o splátkovém kalendáři). 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobk