17 C 10/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 232,31 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky z Leasingové smlouvy [číslo] uzavřené dne 26. 10. 2001 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dříve pod názvem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ Smlouva“). 2. Dle tvrzení žalobkyně se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční leasingové splátky, tuto povinnost však neplnil řádně a včas, čímž mu u právní předchůdkyně žalobkyně vznikl dluh ve výši 11 232,31 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ukončila Smlouvu ke dni 1. 2. 2002, žalovaný je tak ode dne 2. 2. 2002 v prodlení s hrazením dluhu. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, s účinností ke dni 15. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno žalovanému. 3. Žalovaný dne 29. 11. 2022 uhradil jistinu dluhu, tedy částku 11 233 Kč. Z tohoto důvodu vzala žalobkyně žalobu podáním ze dne 6. 1. 2023 zpět co do částky 11 233 Kč a soud rozhodl usnesením ze dne 9. 2. 2023, č. j. 17 C 10/2022-22 o zastavení řízení co do částky 11 233 Kč. Žalobkyně nadále nárokuje po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 11 232,31 Kč kapitalizovaného ke dni 29. 11. 2022 v celkové výši 15 425,04 Kč. 4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud tak zvolil postup dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 5. Podle ustanovení § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2002 (dále jen„ o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. 6. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném do 27. 4. 2005 (dále jen„ nařízení“), výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. 8. Diskontní sazba stanovená Českou národní bankou činila ke dni 2. 2. 2002 3,25 % p. a. Úrok z prodlení tak v souladu s nařízením činí 6,5 % p. a. Soud tak má za prokázané, že ke dni 29. 11. 2022, tedy ke dni, kdy žalovaný uhradil jistinu dlužné částky, činil kapitalizovaný úrok z prodlení částku 15 425,04 Kč. Zároveň má soud za prokázané, že uvedenou částku žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil. Soud tedy z uvedených důvodů shledal žalobu jako opodstatněnou a výrokem I. ji vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 232,31 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.