21 C 223/2020-65 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 22 901 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že [země] je vlastníkem a žalobkyně je příslušná k hospodaření s nemovitou věcí, pozemkem parc. [číslo] o výměře 446 m2, zahradou, v k. ú. [obec] u [obec] zapsané na [list vlastnictví]. Žalovaný je vlastník sousedního pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba, jiná stavba [adresa] v [katastrální uzemí] zapsané na [list vlastnictví]. Na pozemku žalobkyně se nachází dvě plechové stavby, kdy žalobkyni není znám jejich vlastník. Pozemek žalobkyně včetně plechových staveb a pozemek žalovaného tvoří společně pod jedním oplocením jeden funkční celek, kdy vstup je tvořen uzamčenou bránou; žalobkyně tento areál neuzamkla, nemá k němu přístup. [obec] mezi pozemky žalobkyně a žalovaného není nijak vymezena. Pozemek žalobkyně slouží jako přístup k pozemku žalovaného, zejména pak k budově [adresa], ve vlastnictví žalovaného. S ohledem na uvedené má žalovaný prospěch nejen z užívání pozemku žalobkyně, který slouží jako přístup k jeho nemovitostem, ale také ze samotné možnosti užívat oba pozemky jako jeden funkční celek. Žalovaný tak dosáhl na úkor žalobkyně, jakožto vlastníka pozemku parc. [číslo] postavení detentora části předmětného pozemku o výměře 341 m2 (část o výměře 105 m2 je zastavěna plechovými stavbami neznámého vlastníka). Neoprávněnou detencí části předmětného pozemku v rámci uceleného oploceného areálu za období od [datum] do [datum] získal žalovaný bezdůvodné obohacení ve výši 22 901 Kč, kterou žalobkyně stanovila jako simulované nájemné ve výši 5 % z obvyklé ceny části pozemku parc. [číslo] o výměře 341 m2, jenž byla stanovena pro rok 2019 ve výši 488,62 Kč/m2, tedy nájemné za rok 2019 vychází 24,43 Kč/m2/rok, tj. 8 331 Kč. Za rok 2018 a 2020 bylo nájemné upraveno o příslušnou míru inflace. V roce 2018 vychází obvyklé nájemné ve výši 23,93 Kč/m2/rok, tj. 8 159 Kč. V roce 2020 vychází obvyklé nájemné ve výši 25,11 Kč/m2/rok, tj. za období od [datum] do [datum] činí částku 6 411 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný žalobu neuznal, učinil nesporným, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], jehož součástí je budova [adresa]. Žalovaný však rozporoval, že by pozemek žalobkyně jakkoli užíval, a že by se tak měl na úkor žalobkyně obohatit. V současné době pozemek žalobkyně ani své pozemky nijak neužívá, svůj pozemek ani nepronajímá, a tento pozemek je včetně budovy na něm postavené bez jakéhokoliv užití. Dále uvedl, že nelze s dostatečnou jistotou učinit závěr, že žalobkyní požadovaná částka odpovídá skutečně ceně nájmu, když sama žalobkyně simulovala nájemné z nijak nedoložené ceny pozemků. 3. Výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] má soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] o výměře 560 m2, na kterém stojí stavba [adresa] v k.ú. [obec] u [obec], je ve vlastnictví žalovaného a to na základě nabývacího titulu Smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne [datum]. 4. Výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] má soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] o výměře 446 m2 v k.ú. [obec] u [obec] je ve vlastnictví České republiky a žalobkyně má právo hospodařit s majetkem státu. 5. Souborem listin (Neregulované nájemné pro podnikání ze dne [datum], Oceněním pozemku porovnávacím způsobem, Kupními smlouvami, Inzeráty z webové stránky [webová adresa]) má soud za prokázané, jakým způsobem žalobkyně ocenila předmětný pozemek v jejím vlastnictví, a jak stanovila obvyklé nájemné. 6. Výzvou k úhradě náhrady včetně dodejek má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky před podáním žaloby. 7. Znaleckým posudkem [číslo] má soud za prokázané, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ocenil pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] s tím, že se jedná o pozemky využívané pro činnost výrobního družstva, kdy na jednom je stavba provozovny, a na druhém zpevněné plochy pro manipulaci s materiálem potřebným pro výrobu, dále jsou zde skladovací objekty, jež souvisí s výrobními objekty. 8. Fotografiemi areálu a fotografiemi s vyznačením parcelních částí má soud za prokázané, jak předmětné pozemky fakticky vypadají. 9. Kupní smlouvou ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný prodal [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] o výměře 560 m2, jehož součástí je stavba – budova [adresa], jiná stavba, včetně příslušenství (plot, panely a plechové boudy v oplocení), to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], za kupní cenu za pozemek ve výši 5 357,15 Kč/m2, a kupní cenu za stavbu ve výši 1 Kč, přičemž žalovaný, jako prodávající, seznámil [jméno] [příjmení], jako kupujícího, se stavem předmětu převodu a kupující si nemovitosti osobně prohlédl a prohlašuje, že mu nejsou známy žádné faktické, ani právní vady nemovitostí. 10. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným [celé jméno znalce], znalcem v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, má soud za prokázané, že znalec obvyklé nájemné za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví] za období od [datum] do [datum], s výjimkou části pozemku o výměře 105 m2, který je zastavěn plechovými stavbami, výpočtem stanovil ve výši 24 770 Kč. 11. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují skutkový stav dostačující pro posouzení věci po stránce právní. Pokud jde o závěry znaleckého posudku, ty považoval soud za řádně a logicky odůvodněné. 12. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr: 13. [země] je vlastníkem a žalobkyně je příslušná k hospodaření s pozemkem parc. [číslo] o výměře 446 m2, zahradou, v k.ú. [obec] u [obec] zapsané na [list vlastnictví]. Žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba, jiná stavba [adresa] v [katastrální uzemí] zapsané na [list vlastnictví]. Pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] byly dříve pozemky využívané pro činnost výrobního družstva, kdy na jednom byla stavba provozovny, a na druhém zpevněné plochy pro manipulaci s materiálem potřebným pro výrobu, dále zde byly skladovací objekty související s výrobními objekty. Faktický stav uspořádání areálu dle fotografií zůstal v tomto nezměněn. Žalovaný prodal třetí osobě pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova [adresa], jiná stavba, včetně příslušenství, tj. plotu, panelů a plechové boudy v oplocení, přičemž žalovaný, jako prodávající, seznámil kupujícího se stavem předmětu převodu a kupující si nemovitosti osobně prohlédl a prohlásil, že mu nejsou známy žádné faktické, ani právní vady nemovitostí. Obvyklé nájemné za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví] za období od [datum] do [datum], s výjimkou části pozemku o výměře 105 m2, který je zastavěn plechovými stavbami, znalec výpočtem stanovil ve výši 24 770 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení za užívání pozemku [parcelní číslo] žalovaným, když uvedla, jakým způsobem ocenila předmětný pozemek v jejím vlastnictví, a jak stanovila obvyklé nájemné. 14. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně. 15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dále obecně platí, že předpokladem odpovědnosti za bezdůvodné obohacení není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává. 17. Převedeno na souzenou věc, pokud žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, jiná stavba [adresa], a že tyto nemovitosti tvoří společně jeden funkční oplocený celek s uzamčenou bránou společně s [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně, přičemž žalobkyně prokázala i své tvrzení o tom, že pozemek žalobkyně slouží jako přístup k pozemku žalovaného, a že žalovaný v rozhodném období byl i vlastníkem oplocení, tj. že měl do předmětného areálu přístup, je základ žalobního nároku dán. 18. Právě uvedený závěr soudu je opřen i o judikaturu soudů, kterou bylo ve skutkově obdobné věci dovozeno, že jestliže uživatel pozemku bez právního důvodu ovládá pozemek vlastníka natolik, že ač není vlastníkem, je to pouze on, kdo jej může využívat pro svoje potřeby, pak bez ohledu na to, nakolik intenzivně jej skutečně využívá (jakou plochu, jak často), a zda na tento pozemek mají přístup i další subjekty, vzniká mu prospěch, spočívající v tom, že - ačkoliv svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka pozemku postavení detentora