22 C 214/2023 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 6. 2023 podanou ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 14 275 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu nezaplacení příspěvku ze strany žalovaného, který je vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem, motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. K tomuto vozidlu nebylo v období od 1. 7. 2020 do 31. 1. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 215 dní a žalovaný tak porušil zákonnou povinnost pojištění vozidla. O této skutečnosti byl žalovaný písemně vyrozuměn a zároveň byl vyzván k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku ve výši 14 275 Kč ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla dne 16. 8. 2021 ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva. 3. Součástí požadované částky žalobkyní je i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a to ve výši 300 Kč. 4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 5. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Výše sazby je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 10. Dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 11. Soud na základě předložených listin (výzvy k úhradě, upomínky o úhradě nedoplatku a předžalobní upomínky s dokladem o odeslání) dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidel [registrační značka], nesplnil dle výše uvedených ustanovení povinnost sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za celou dobu, kdy bylo vozidlo v registru vozidel zapsáno. 12. Neboť se žalovaný dopustil provinění dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl povinen uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení za každé vozidlo, a to dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V posuzovaném případě se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, kde denní sazba příspěvku činí 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h)). Vozidlo nebylo pojištěno celkem 215 dnů. K plnění byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne 25. 2. 2021, kdy dlužná částka příspěvku byla vyčíslena na 13 975 Kč (65 x 215 Kč). 13. Protože však ani tuto povinnost žalovaný nesplnil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku, soudu nezbylo, než rozhodnout tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a přiznat žalobkyni kromě příspěvku ve výši 13 975 Kč i náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 14. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření (usnesení č. j. 22 C 214/2023-23 ze dne 21. 9. 2023). 15. Pokud se jedná o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, čímž zcela vyhověl návrhu žalobkyně. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 275 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 17. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 18. Odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá z § 157 odst. 1 a 2 o. s. ř.