22 C 48/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce v podané žalobě uvedl, že dne 27. 3. 2013 uzavřel s žalovanou smlouvu o životním pojištění [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“). Součástí Smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] (dále též„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] (dále též„ DPP“). Počátek pojištění byl sjednán na 1. 5. 2013, pojistná doba byla sjednána na dobu 30 let. Měsíční pojistné činilo 2 333 Kč. Pojištění bylo ukončeno výplatou odkupného dne 17.7.2019 ve výši 116 806 Kč. Naopak žalobce zaplatil žalované po dobu trvání pojištění částku 247 266 Kč. Dne 1.7.2013 žalobce uskutečnil mimořádný výběr ve výši 28 000 Kč. Ohledně výše odkupného, pak žalovaná žalobce informovala, že ji stanovila z kapitálové hodnoty pojištění, snížené o rezervu nesplacených počátečních nákladů, dluhy klienta a poplatky za odkupné a navýšené o příslušnou část podílů na výnosech. Konkrétně žalovaná měla ponížit odkupné o tyto částky, správní náklady ve výši 10 500 Kč, počáteční náklady ve výši 24 499,50 Kč, rezerva na nesplacené počáteční náklady 46 515 Kč, rizikové pojistné ve výši 2 769 Kč, inkasní poplatek 75 Kč a poplatek 500 Kč. Žalobce zejména poukazuje na čl. 8 odst 3. VPP a článek 1 bod 8.3 DPP, které upravují výši odkupné, s tím že bude stanovena dle pojistně technických zásad. Dále pak na čl. 1 odstavec 3.1 DPP, který specifikuje výpočet počátečních a správních nákladů odkazem na pojistně matematické zásady. Výši rizikového pojistného pak definuje článek 1 bod 1.7 až 1.9 DPP, kdy odkazuje na pojistně matematické metody a má být uvedeno v přehledu poplatků. Právo účtovat poplatky zakotvuje čl. 26 VPP, který uvádí, že výši poplatků určuje žalovaná a jsou uvedeny v aktuálním přehledu poplatků, kdy dokumenty Přehled poplatků, pojistně matematické zásady a pojistně technické zásady se nestali součástí smluvní dokumentace, neboť žalobce s nimi při uzavření smlouvy nebyl seznámen. Pojem rezerva nesplacených počátečních nákladů, pak není ve smlouvě ani smluvních podmínkách nikde uvedena. Ze strany žalované tak došlo k neoprávněnému ponížení odkupného o počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, celkem odpovídající částce 84 858,50 Kč. Žalobce dále poukázal na rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13.2.2019, který zaujal sjednocující stanovisko k inkorporaci vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobce v neposlední řadě namítl, že výše uvedená ustanovení smlouvy jsou zneužívajícími ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále též„ směrnice“). 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce považuje za nedůvodný. Žalobce se de facto domáhá vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná ponížila výši odkupného bez právního titulu. Žalovaná považuje za účelové, že žalobce neuvádí, že se jedná o bezdůvodné obohacení, neboť si je vědom promlčení svého nároku. Tomu odpovídá i výzva žalobce ze dne 7.5.2018 k vydání bezdůvodného obohacení a následný návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem, kterým se domáhal určení neplatnosti smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná tak označuje tvrzení žalobce za účelové, i když ona sama má smlouvu za platně uzavřenou, kdy žalobce byl o způsobu nakládání s pojistným prokazatelně seznámen, a to převzetím a seznámením s pojistnými podmínkami. V této souvislosti žalovaná odkázala na bod 2 č.l. 2 až 2.7 DPP, kde je uvedeno, jak bude naloženo s uhrazeným pojistným, kdy jedna část pokrývá životní pojištění, včetně nákladů a část na investování. K tomu žalovaná dále odkázala na bod 1 čl. 1, 1.7 a bod 3 č.l. 3 a 3.2 DPP, které upravují možnost snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné. K samotnému procesu alokace pojistného pak žalovaná specifikovala, že nejprve se oddělí část k pokrytí životního pojištění a nákladů, která se přepíše do kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou. Z této částky se pak strhávají srážky za životní pojištění, správní náklady inkasní náklady a splátky počátečních nákladů. Pro případ ukončení smlouvy před sjednanou pojistnou dobou dojde ke zesplatnění počátečních nákladů, které jsou jinak rozloženy do celé pojistné doby. Zbývající část se vyčlení pro investování, což kapitálová hodnota negarantovaná. Žalovaná předně vznesla námitku promlčení, neboť k uzavření pojistné smlouvy došlo 27. 3. 2013, kdy se žalobce si měl být důvodů neplatnosti již vědom, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost Pojistné smlouvy. Subjektivní promlčecí doba tak započala běžet od uzavření smlouvy, resp. od platby každého jednotlivého pojistného. Po uzavření pojistné smlouvy byl navíc žalobce o stavu této smlouvy informován výročními dopisy. Od roku 2018 pak byla žalobci zasílána informace k pojistné smlouvě, která obsahovala podrobný rozpis složek kapitálové hodnoty pojištění a aktuální výši odkupného. 3. Nadto, žalovaná upozorňuje, že žalobce již dne 5. 4. 2018 zplnomocnil právní zástupkyni k jednání o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná má za to, že nejpozději od tohoto dne počala běžet subjektivní promlčecí lhůta a nárok žalobce je tak promlčen, neboť žaloba byla podána dne 28. 2.2022 a poslední pojistné bylo žalobcem uhrazeno dne 13.9.2018. Uběhla tedy jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůta. Žalovaná odmítla na daný spor aplikovat rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13.2.2019, neboť NS se v daném případě zabýval diametrálně odlišným skutkovým stavem a právními otázkami. Jednalo se o spor pramenící z uzavření smlouvy o úrazové pojištění, nikoliv investiční životní pojištění, kdy výše pojistného plnění úrazového pojištění je před uzavření smlouvy známa u investičního životního pojištění nikoliv. Dále nesouhlasila ani s tím, že by námitka promlčení měla být uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná závěrem navrhla, aby byl nárok žalobce zcela zamítnut. 4. Žalobce v rámci svých dalších vyjádření nesouhlasil s tvrzením žalované, že by uběhla subjektivní promlčecí lhůta. Odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21. 5. Žalovaná pak uvedla, že Ústavní soud ve svém nálezu nevyloučil aplikaci subjektivní promlčecí lhůty, ale pouze uvedl, že počátek jejího běhu nelze posuzovat formalisticky, kdy je třeba řádně zjistit v každém jednotlivém případě, kdy účastník získal povědomost o bezdůvodném obohacení. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j.: 68 Co 159/2022 – 129, 21 Co 171/2022 -53 a 36 Co 164/2022 – 206. 6. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 7. Ze Smlouvy o životním pojištění [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] (v postavení pojistitele), a žalobce (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran životního pojištění s počátkem pojištění ke dni 1. 5. 2013 a měsíční výší pojistného v částce 2 333 Kč. Pojistná doba byla ujednána na 30 let. Žalobce podpisem Pojistné smlouvy stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek ([anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo]). 8. Z Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění, verze [anonymizováno] [číslo], článku 8 odst. 3, soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna stanovit výši odkupného podle pojistně technických zásad. Z Doplňkových pojistných podmínek, verze [anonymizováno] [číslo], článku 1, bodu 1, odst. 1.7. až 1.9. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat běžné pojistné a kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné, které měla žalovaná stanovit podle svých pojistně matematických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.1. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle svých pojistně matematických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.2. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna započítat žalobci inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. 9. Z jednotlivých výročních dopisů a informace k pojistné smlouvě soud zjistil, že žalovaná pravidelně informovala žalobce o stavu a celkovém vývoji pojištění plynoucího z Pojistné smlouvy, a to ke dni 1. 5. 2014 (Výroční dopis ze dne 1. 5. 2014), ke dni 1. 5. 2015 (Výroční dopis ze dne 1. 5. 2015), ke dni 1. 5. 2016 (Výroční dopis ze dne 1. 5. 2016), ke dni 1. 5. 2017 (Výroční dopis ze dne 1. 5. 2017), ke dni 1. 5. 2018 (Výroční dopis ze dne 1. 5. 2018), ke dni 26. 8. 2018 (Informace k pojistné smlouvě ze dne 27. 8 2018) a ke dni 30. 4. 2019 (Výroční dopis ze dne 1. 5. 2019). Z jednotlivých výročních dopisů a informací k pojistné smlouvě se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení a nelze usuzovat, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů a Informací směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z Pojistné smlouvy. 10. Z přípisu žalobce ze dne 25. 4. 2019 soud zjistil, že tento požád