22 C 5/2022-72 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 11. 2021 podanou ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 24 315 Kč s příslušenstvím, a to na základě neuhrazeného příspěvku za porušení povinností stanovených v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná je vlastníkem, resp. provozovatelem, motorového vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3. K tomuto vozidlu nebylo v období od 5. 5. 2020 do 30. 9. 2020 a dále od 1. 10. 2020 do 14. 1. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. O této skutečnosti byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisy ze dne 19. 11. 2020 a 4. 3. 2021 a zároveň byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 24 315 Kč (14 157 Kč + 10 158 Kč). Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, a to ani poté, co jí byla dne 23. 6. 2021 ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva. 3. Součástí požadovaných částek žalobkyní je vždy i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a to ve výši 300 Kč. 4. Žalovaná se ve věci vyjádřila prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, neboť dle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), nemohla před soudem vystupovat, neboť tu nebyla osoba oprávněna za ni jednat, a to tak, že nárok zcela neuznává, neboť žalovaná vozidlo v daném období neprovozovala a zákon neobsahuje fikci provozování vozidla v případě jeho vedení v registru. 5. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že údaj o vlastnictví a provozování vozidla byl zjištěn z Centrálního registru vozidel [číslo jednací]. Žalované odeslala výzvy k uhrazení příspěvku, a to dne 19. 11. 2020, podací číslo [anonymizováno], za den doručení považuje 15. den po odeslání, splatnost příspěvku tak nastala dne 2. 2. 2021, a dne 4. 3. 2021, podací číslo [anonymizováno], splatnost příspěvku tak nastala dne 18. 5.2021. Od předchozího vlastníka vozidla, dosud zapsaného v registru vozidel, obdržela žalobkyně daňový doklad [číslo] ze dne 21. 7. 2016, dle kterého bylo vlastnické právo převedeno na žalovanou. 6. Žalovaná reagovala na doplnění žaloby tak, že žalobkyně nedostatečně prokázala odeslání a doručení výzvy. Tyto výzvy navíc neobsahují náležitosti dle zákona, konkrétně poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. Nárok žalobkyně tak zanikl po jednom roce od vzniku povinnosti žalované. 7. Při jednáních dne 1. 2. 2023 a 5. 5. 2023 účastníci setrvali na svých návrzích, jak výše uvedeno. 8. Na základě vyjádření účastníků a předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 9. Z výpisu z registru vozidel ze dne 10. 11. 2022 soud zjistil, že vlastníkem vozidla [registrační značka] je [právnická osoba] [anonymizováno]. 10. Z faktury [číslo] ze dne 21. 7. 2016 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], převedla vlastnické právo k vozidlu [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] na žalovanou. 11. Ze zjištěných údajích o povinných osobách v Centrálním registru vozidel ze dne 22. 7. 2020 soud zjistil, že šetřením [číslo] žalobkyně zjistila, že žalovaná je vlastníkem vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. 12. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 19. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku za období od 5. 5. 2020 do 30. 9. 2020 do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Zároveň žalovanou upozornila, že v případě nezaplacení bude požadovat i uhrazení nákladů ve výši 300 Kč. 13. Z informací České pošty o zásilce [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně doručila dne 24. 11. 2020 doporučené psaní adresátovi. 14. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 4. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku za období od 1. 10. 2020 do 14. 1. 2021 do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Zároveň žalovanou upozornila, že v případě nezaplacení bude požadovat i uhrazení nákladů ve výši 300 Kč. 15. Z poštovního podacího archu ze dne 4. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalované výzvu. 16. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 14 222 Kč. 17. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 8. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 10 203 Kč. 18. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 6. 2021 včetně informací o zásilce soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 15 122 Kč. 19. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 9. 2021 včetně informací o zásilce soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 10 343 Kč. 20. Výše uvedené skutkové závěry soud právně posoudil v rámci následujících zákonných ustanovení. 21. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. 22. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 23. Dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 24. Dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše sazby je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 25. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 26. Dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 27. Soud se při posuzování nároků žalobkyně musel nejprve zaobírat tím, zda žalovanou tíží povinnost pojištění předmětného vozidla, resp. za situace, kdy pojištění sjednáno nebylo, zda byla povinna žalobkyni hradit příspěvek do garančního fondu. 28. Z § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplývá, že vozidlo musí být pojištěno po celou dobu, co je zapsáno v registru vozidel. Vozidlo [registrační značka] skutečně v registru zapsáno je, jak vyplývá z výpisu z registru vozidel. Neboť však vozidlo pojištěno nebylo, jak zjištěno v Centrálním registru vozidel, nastoupil sekundární závazek osob povinných k placení příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z § 4 odst. 1 vyplývá, že těmito povinnými osobami jsou společně a nerozdílně vlastník i provozovatel vozidla. Zákon zároveň zakotvuje vyvratitelnou domněnku, že za vlastníka a provozovatele vozidla se považují osoby takto označené v registru vozidel. Za vlastníka vozidla tak bylo možné považovat [právnická osoba] [anonymizováno]. Neboť se jedná o vyvratitelnou domněnku, vlastník vozidla zapsaný v registru vozidel může prokázat, že vlastníkem vozidla je odlišná osoba. Tak se skutečně stalo, když žalobkyně obdržela od (původního) vlastníka fakturu [číslo] ze dne 21. 7. 2016, ze které žalobkyně důvodně vyvodila, že vlastnické právo bylo převedeno na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná nijak neprokázala, že vlastnické právo dále převedla, resp. že jej nikdy nenabyla, soud dospěl k závěru, že žalovaná je vlastníkem vozidla a stíhá ji tak povinnost mít sjednané pojištění vozidla. Neboť ani splnění této povinnosti žalovaná nedoložila, byla povinna, za dále uvedených podmínek, hradit žalobkyni příspěvek. 29. Zákon stanoví, že žalobkyně musí do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku. Pokud by tuto povinnost nesplnila, povinnost osoby povinné zaniká. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se žalobkyně prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem vozidla. 30. Žalobkyně požaduje