25 C 137/2020-64 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 49 386,33 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), a žalovaným. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že banka se žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce na kliknutí [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % p. a. splatit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 000,53 Kč. Neboť žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, přistoupila banka k zesplatnění pohledávky ke dni [datum] a postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení dluhu ve výši 49 386,33 Kč skládající se z částky ve výši 48 475,86 Kč představující jistinu a částky 910,47 Kč představující poplatky. Žalobkyně dále na příslušenství požaduje částku 5 977,77 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, částku 211,02 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení a dále smluvní a zákonný úrok od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se ve věci prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, a to tak, že žalovaný nárok zcela neuznává, neboť mu není známo, že předmětnou smlouvu uzavřel, že mu žalobkyně poskytla finanční prostředky a pokud ano, pak zaplatil více, než tvrdí žalobkyně. 4. Žalobkyně v návaznosti na vyjádření opatrovníka doplnila žalobní tvrzení o skutečnosti týkající se uzavření smlouvy, učiněných plateb žalovaným a výše požadovaných částek. 5. K jednání nařízeném na den [datum] se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101odst. 3 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] ze dne [datum], akceptace smlouvy o půjčce ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, výpisu z CBL, výpisu spotřebitelského úvěru, mimořádných výpisů z účtu [číslo] prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně podacího archu, rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum], vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně seznamu odeslaných výzev, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 7. [příjmení] poté, co přezkoumala úvěruschopnost žalovaného (tj. zejména porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce na kliknutí, na jejímž základě se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem, a to pravidelnými měsíčními splátkami. Jelikož však úvěr řádně a včas nesplácel, prohlásila banka úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný dluh neuhradil, banka následně pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum]. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Dle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Z výše uvedeného skutkového závěru a citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že banka dodržela své závazky z úvěrové smlouvy a poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši sjednaného úvěrového rámce. Bylo proto povinností žalovanému vyčerpané peněžní prostředky (úvěr) vrátit, a to spolu se smluvním úrokem 16,9 % ročně a poplatky dle ceníku, formou pravidelných měsíčních splátek. Z výpisů z účtů a platební historie však vyplývá, že tuto povinnost žalovaný nedodržel, když měsíční splátky řádně a včas nehradil, banka proto oprávněně přistoupila k zesplatnění pohledávky. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku ve výši 49 386,33 Kč skládající se z částky ve výši 48 475,86 Kč představující jistinu a částky 910,47 Kč představující poplatky, jak vyplývá z doložených výpisů. Žalovaný naopak nijak neprokázal, že na dlužnou částku uhradil více, než je ve výpisech uvedeno. 13. Soudu proto nezbylo, než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 762 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 470 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 386,33 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3 100 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč. 15. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 16. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.