25 C 239/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 7. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 20 828 Kč s příslušenstvím, a to na základě neuhrazených poplatků z investiční smlouvy. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že se žalovaným uzavřela rámcovou smlouvu investiční ze dne 23. 5. 2019, na základě které pro žalovaného vedla účet č. [bankovní účet]. Dle čl. I.-A odst. 1 smlouvy se žalobkyně pro žalovaného zavázala na základě jeho pokynů svým jménem na účet žalovaného vykonávat činnost směřující k dosažení koupě nebo prodeje investičních nástrojů a související činnosti a žalovaný se zavázal žalobkyni hradit odměnu včetně poplatků dle ceníku. 3. Na základě smlouvy žalobkyně eviduje pro žalovaného u Centrálního depozitáře cenných papírů, a. s., (dále jen„ CDCP“) cenné papíry v podobě 1 000 ks akcií emitovaných společností [právnická osoba] V návaznosti na to byl žalovanému naúčtován poplatek za správu [anonymizováno] v centrální evidenci CDCP ve výši 900 Kč. V důsledku naúčtování poplatku se žalovaný dne 2. 10. 2019 dostal na svém účtu do záporného zůstatku ve výši 728 Kč. Záporný zůstatek žalovaný nevyrovnal, naopak se dluh vlivem dalších naúčtovaných poplatků neustále navyšoval. Celkový dluh činí 20 828 Kč. 4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 5. Dle § 2455 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se komisionářskou smlouvou komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. 6. Dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud na základě předložených listin (rámcové smlouvy – investiční [číslo] ze dne 23. 5. 2019, obchodních podmínek k rámcové smlouvě – investiční, ceníku centrálního depozitáře a sazebníku úhrad věcných nákladů ve znění od 1. 1. 2018, ceníku základních služeb, výpisů z účtu osmi výpisů z účtu, přehledu naúčtovaných poplatků a předžalobní výzvy ze dne 10. 5. 2021 včetně dodejky) a výše citovaných ustanovení dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům ve věci. 8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu [číslo] ze dne 23. 5. 2019, na základě které žalobkyně pro žalovaného vedla účet č. [bankovní účet]. Dle čl. I-A odst. 1 smlouvy se žalobkyně zavázala na základě pokynů žalovaného svým jménem na účet žalovaného vykonávat činnosti směřující k dosažení koupě nebo prodeje investičních nástrojů na trzích s investičními nástroji v tuzemsku i v zahraniční a uzavírat obchody s investičními nástroji s třetími osobami. Žalovaný se zavázal žalobkyni platit úplatu (odměnu) dle oddílu A čl. XII obchodních podmínek k rámcové smlouvě – investiční. 9. Dle oddílu A čl. XII obchodních podmínek žalobkyni náleží smluvní odměna a poplatky dle ceníku služeb obchodníka (který může být vydán ve formě několika dílčích ceníků). Smluvní odměnu, poplatky a jiné platby je žalobkyně oprávněna strhnout z obchodního účtu žalovaného. 10. Z výpisů z účtu a přehledu naúčtovaných poplatků je zřejmé, že žalobkyně žalovanému účtovala poplatky za správu investičních nástrojů v centrální evidenci CDCP ve výši 840 Kč – 930 Kč měsíčně, neboť pro žalovaného evidovala 1 000 ks akcií společnosti [právnická osoba] 11. Žalovaný však poplatky nehradil, čímž se dostal na svém účtu do záporného zůstatku ve výši 20 828 Kč, který ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 10. 5. 2021 nevyrovnal. 12. Neboť se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a nárok žalobkyně nerozporoval, soudu nezbylo, než žalobkyni přiznat plnění požadované žalobou. 13. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 25 C 239/2021-29 ze dne 26. 9. 2022). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 173,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 042 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 828 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč. 15. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 16. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.