30 C 74/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 150 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši zažalované jistiny za nucený odtah jejího vozidla provedený dne 24.3.2022 a jeho následné umístění na střeženém parkovišti. 2. Žalobkyně na základě výzvy soudu svým postojem dala najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Z listinných důkazů (protokol o odtahu vozidla [číslo] osvědčení o registraci vozidla, výzva k úhradě dlužné částky ze dne 28.3.2022 listina žalobkyně, Nařízení o max. cenách za nucené odtahy vozidel účinného k 1.4.2013) byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 24.3.2022 provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo] který je přílohou tohoto podání. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem..Žalobce se pokusil písemně kontaktovat žalovaného, kdy mu zasílal oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informoval jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobce a vyzýval jej k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy dlužnou částku nezaplatil. 4. Odtah by proveden podle ustanovení § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, jak je uvedeno v poli„ A“ přiloženého protokolu o odtahu vozidlaVzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1.900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla.Celková výše dlužné částky tedy k dnešnímu dni činí 2 150,00 Kč. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podle kterého o odtahu vozidla, jež neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Co se právního posouzení týče, je soud toho názoru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalované bylo v souladu s § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu odtaženo vozidlo. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění. Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 800 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.