CS · EN DE FR brzy

35 C 102/2019-127 — Obvodní soud pro Prahu 1

ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2023:35.C.102.2019.1
Datum: 2023-01-26
Předmět: o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 32 z. č. 8
["daň z příjmů""důchodové pojištění/důchodové zabezpečení""majetková újma""náhrada škody""peněžité plnění""pojištění""skončení pracovního poměru""smlouva pracovní""ušlý zisk"]
O co šlo: o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.")
1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky 4 261 975,63 Kč s příslušenstvím a uložení povinnosti navýšit osobní vyměřovací základy pro důchodové pojištění za rok 2013 na částku 342 567 Kč, za rok 2014 na částku 1 245 216 Kč, za rok 2015 na částku 1 277 328 Kč, za rok 2016 na částku 1 296 288 Kč a za rok 2017 na částku 452 508 Kč (dále též„ předmětný nárok“), kterého se žalobce domáhá vůči státu s poukazem na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) z titulu nesprávního úředního postupu správce daně - Finančního úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště pro [anonymizováno] (dále jen„ FÚ“). 2. Žaloba podaná dne 24. 6. 2019, ve znění doplnění ze dne 13. 1. 2021 a 9. 5. 2022 (dále jen„ žaloba“), je založena na tvrzení, že nesprávný úřední postup spočíval v tom, že FÚ žalobci neoprávněně evidoval nedoplatky na daních. V důsledku toho žalobci vznikla škoda jak ve formě ušlé mzdy a bonusu, tak ve výši neodvedeného sociálního pojištění z ušlé mzdy a bonusů, a tím ke krácení jeho práv na důchodovém zabezpečení, neboť u zaměstnavatele [právnická osoba] (dále též„ zaměstnavatel“) nebyl přeřazen na vyšší pracovní pozici„ senior manager“. K přeřazení mělo dojít na základě dodatku č. 1 ze dne 9. 9. 2009 k pracovní smlouvě ze dne 9. 2. 2009 za předpokladu, že žalobce nebude mít nedoplatky vůči státu a dosáhne vysokoškolského vzdělání magisterského stupně ekonomického či manažerského zaměření, nebo magisterského stupně v oboru právo, popřípadě oboje (a to od měsíce následujícího po zdárném ukončení studia, tj. v době od 1. do 31. 10. 2013 s tím, že platnost dodatku končí dnem 31. 12. 2013). Podmínku dosažení vysokoškolského vzdělání ve sjednaných oborech žalobce splnil, což zaměstnavateli doložil diplomem [číslo] 2013 [číslo] ze dne 17. 9. 2013 (o udělení akademického titulu„ Mgr.“ ve studijním oboru právo vydaným Masarykovou univerzitou) a diplomem č. [spisová značka] ze dne 19. 9. 2013 (o udělení akademického titulu„ Ing.“ ve studijním oboru podniková ekonomika a management vydaným [anonymizována dvě slova], o.p.s.). Skutečnost, že nemá nedoplatky vůči státu, hodlal žalobce zaměstnavateli doložit potvrzením o stavu osobního daňového účtu, o které žádal FÚ dne 24. 6. 2013 a 4. 1. 2017. Na žalobcovu žádost ze dne 24. 6. 2013 reagoval FÚ vydáním potvrzení o stavu osobního daňového účtu ze dne 16. 7. 2013, [číslo jednací], v němž byly vykázány údajné nedoplatky ve výši 2 988 585 Kč na dani z přidané hodnoty za období od 1. 10. 1999 do 31. 12. 1999 a 3 447 752 Kč na dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 1998 do 31. 12. 1999 (dále též„ potvrzení FÚ ze dne 16. 7. 2013“). Potvrzení FÚ ze dne 16. 7. 2013 bylo žalobci doručeno prostřednictvím datové schránky. Na žalobcovu žádost ze dne 4. 1. 2017 reagoval FÚ vydáním potvrzení o stavu osobního daňového účtu ze dne 20. 1. 2017, [číslo jednací], v němž byly údajné nedoplatky vykazovány nadále (dále též„ potvrzení FÚ ze dne 20. 1. 2017“). Dopisem ze dne 2. 2. 2017 uplatnil žalobce vůči potvrzení FÚ ze dne 20. 1. 2017 námitku s odůvodněním, že již dávno uplynula lhůta pro placení daní za rok 1998 a 1999 a nedoplatky jsou evidovány neoprávněně. Rozhodnutím FÚ ze dne 3. 5. 2017, [číslo jednací], bylo námitce žalobce vyhověno a potvrzení FÚ ze dne 20. 1. 2017 bylo změněno tak, že zůstatek„ 0 Kč“ (slovy: nula Kč) je na dani z přidané hodnoty za období od 1. 10. 1999 do 31. 12. 1999 a na dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 1998 do 31. 12. 1999 (dále též„ rozhodnutí FÚ ze dne 3. 5. 2017“). S žádostí o přeřazení na vyšší pracovní pozici„ senior manager“ se žalobce obrátil na zaměstnavatele ústně. Zaměstnavatel žádosti nevyhověl z důvodu, že žalobce neprokázal bezdlužnost vůči státní správě a naopak měl evidovány nedoplatky na daních, což uvedl v písemném prohlášení ze dne 22. 11. 2017. Za dobu od 1. 10. 2013 do 30. 4. 2017 tak vznikla žalobci škoda odpovídající ušlé mzdě a bonusu v souhrnu ve výši 4 261 975,63 Kč (po odpočtu úroku z neoprávněného jednání FÚ ve výši 177 988,42 Kč), tj. 43 plateb po 80 000 Kč (měsíční mzda za období říjen 2013 až duben 2017, kdy jednotlivé položky čisté mzdy jsou uvedeny v přehledovém kontrolním listu) a 1 platba po 1 000 000 Kč (bonus za dosažené vzdělání za období prosinec 2015) splatných do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu. Žalobce byl u zaměstnavatele v pracovním poměru od 9. 2. 2009 do 31. 12. 2016, kde pracoval zprvu jako asistent s měsíční mzdou 8 000 Kč (do 30. 9. 2013) a posléze jako asistent auditora s měsíční mzdou 8 500 Kč až 10 000 Kč (od 1. 10. 2013). Ke skončení pracovního poměru došlo dohodou. Žalobci není známo, že v době od 1. do 31. 10. 2013 zaměstnavatel přijal na pracovní pozici senior manager jiného zaměstnance. Skutečnost, že nemá nedoplatky vůči státu, hodlal žalobce dokládat nejen potvrzením o stavu osobního daňového účtu od FÚ, ale též od OSSZ a VZP, kde žádné nedoplatky neměl, avšak se na ně s žádostmi neobrátil, protože nebyl schopen doložit daňovou bezdlužnost a žádosti by tak byly bezpředmětné. Písemnou žádostí ze dne 30. 11. 2018 uplatnil žalobce předmětný nárok u žalované. Žalovaná žádosti nevyhověla z důvodu promlčení, o čemž žalobce vyrozuměla dopisem ze dne 30. 5. 2019. 3. K důkazu žalobce předložil pracovní smlouvu ze dne 9. 2. 2009 (příloha„ L“), dodatek č. 1 ze dne 9. 9. 2009 k pracovní smlouvě (příloha„ A“), diplomy ze dne 17. 9. 2013 a 19. 9. 2013 (přílohy„ I“ a„ J“), písemné prohlášení ze dne 22. 11. 2017 (příloha„ F“), oznámení o skončení zaměstnání ze dne 3. 1. 2017 (příloha„ M“), přehledový kontrolní list (příloha„ N“), potvrzení FÚ ze dne 16. 7. 2013 (příloha„ B“), odvolání ze dne 30. 8. 2013 (příloha„ K“), potvrzení FÚ ze dne 20. 1. 2017 (příloha„ C“), námitku ze dne 2. 2. 2017 (příloha„ D“), rozhodnutí FÚ ze dne 3. 5. 2017 (příloha„ E“), rozhodnutí FÚ ze dne 18. 5. 2017 (příloha„ G“) a dopis ze dne 30. 5. 2019 (příloha„ H“), jakož i navrhl učinění dotazu na OSSZ. 4. Žalovaná předmětný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Sporovala existenci podmínek odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Namítla promlčení předmětného nároku s tím, že žalobce se prokazatelně o vzniku tvrzené škody a o tom, kdo ji údajně způsobil, dozvěděl v roce 2013, a proto jeho žádost o náhradu škody ze dne 30. 11. 2018 nebyla uplatněna včas. Vyjádřila názor, že žalobce se o tvrzené škodě prokazatelně dozvěděl uplynutím platnosti dodatku č. 1 ze dne 9. 9. 2009 k pracovní smlouvě ze dne 9. 2. 2009, tj. dnem 31. 12. 2013, kdy musel být srozuměn s tím, že nedošlo ke splnění podmínek pro vyplacení daných částek a nemohl se tedy spoléhat na to, že k proplacení dojde. Argumentovala též nesplněním prevenční povinnosti, kdy žalobce se mohl domáhat zániku lhůty pro placení daně dříve a mohl vzniku škody předejít. Poukázala rovněž na zjevnou účelovost jednání žalobce, který měl daňový nedoplatek přes 6 000 000 000 Kč, který zůstal v důsledku prekluze neuhrazen. Skutečnou podstatu případu spatřovala v protiprávním jednání samotného žalobce, který se snaží těžit ze svého vlastního nepocitového jednání. 5. K důkazu žalovaná předložila výkaz nedoplatků FÚ ze dne 5. 11. 2002 (příloha„ 1“), výzvu FÚ ze dne 5. 12. 2002 (příloha„ 2“), exekuční příkaz FÚ ze dne 12. 2. 2003 (příloha„ 3“), žádost ze dne 21. 6. 2013 (příloha„ 4“), potvrzení FÚ ze dne 16. 7. 2013 (příloha„ 5“), žádost ze dne 30. 9. 2016 (příloha„ 6“), potvrzení FÚ ze dne 20. 10. 2016 (příloha„ 7“), rozhodnutí FÚ ze dne 7. 2. 2017 (příloha„ 8“), žádost ze dne 1. 1. 2017 (příloha„ 9“), žádost ze dne 22. 12. 2016 (příloha„ 10“), potvrzení FÚ ze dne 20. 1. 2017 (příloha„ 11“), námitku ze dne 2. 2. 2017 (příloha„ 12“), rozhodnutí FÚ ze dne 3. 5. 2017 (příloha„ 13“), rozhodnutí FÚ ze dne 5. 5. 2017 (příloha„ 14“), rozhodnutí FÚ ze dne 18. 5. 2017 (příloha„ 15“), úplné výpisy z obchodního rejstříku ze dne 30. 10. 2019 (přílohy„ 16“ až„ 20“), výpis z veřejného rejstříku ze dne 30. 10. 2019 (příloha„ 21“), písemné prohlášení ze dne 22. 11. 2017 (příloha„ 22“), úplný výpis z obchodního rejstříku ze dne 30. 1. 2019 (příloha„ 23“), písemná žádost ze dne 30. 11. 2018 včetně dodatku č. 1 ze dne 9. 9. 2009 k pracovní smlouvě, písemného prohlášení ze dne 22. 11. 2017 a diplomů ze dne 17. 9. 2013 a 19. 9. 2013 (příloha„ 24“) a email ze dne 26. 1. 2017 (příloha„ 25“). 6. Soud má mezi účastníky za nesporné následující skutečnosti. 7. Žalobce uplatnil předmětný nárok u žalované písemnou žádostí ze dne 30. 11. 2018, které žalovaná nevyhověla z důvodu promlčení, o čemž žalobce vyrozuměla dopisem ze dne ze dne 30. 5. 2019. 8. V potvrzení FÚ ze dne 16. 7. 2013 o stavu žalobcova daňového účtu byly vykázány nedoplatky ve výši 2 988 585 Kč na dani z přidané hodnoty za období od 1. 10. 1999 do 31. 12.

Citovaná ustanovení

§ 1 (82/1998 Sb.)§ 13 (82/1998 Sb.)§ 32 (82/1998 Sb.)§ 35 (82/1998 Sb.)§ 5 (82/1998 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.