35 C 119/2022-56 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému nároku na zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím. Částka představuje nesplacenou jistinu úvěru. Příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. 2. Žaloba podaná dne 27. 2. 2022, podpořená připojenými listinami, je založena na tvrzení, že dne 16. 8. 2018 došlo mezi společností [právnická osoba] jako poskytovatelem a žalovaným jako úvěrovaným k uzavření smlouvy [číslo] na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 4 508,63 Kč ve dnech 16. 9. 2018, 16. 10. 2018, 16. 11. 2018, 16. 12. 2018, 16. 1. 2019, 16. 2. 2019, 16. 3. 2019, 16. 4. 2019, 16. 4. 2019, 16. 5. 2019, 16. 6. 2019, 16. 7. 2019 a 16. 8. 2019 (dále jen„ předmětná smlouva“). Částka 40 000 Kč byla připsána ve prospěch účtu žalovaného dne 16. 8. 2018. Žalovaný splátky úvěru nehradil a vznikl mu tak u společnosti [právnická osoba] dluh. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na společnost [právnická osoba] Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni. Dopisem ze dne 3. 5. 2019 společnost [právnická osoba] informovala žalovaného o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni s tím, že celková dlužná částka ke dni postoupení činí 69 516,58 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 67 907,13 Kč z titulu dluhu z předmětné smlouvy. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému prostřednictví pošty dne 25. 6. 2020. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval. 3. Soud zvolil postup podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o věci bez nařízení jednání. 4. Soud posoudil věc právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ nařízení“). 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená. 7. Podle ustanovení § 2 nařízení výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Z listin připojených k žalobě má soud za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení. Předmětnou smlouvu soud hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Vzhledem k pasivnímu procesnímu postoji žalovaného, který vůči žalobě ničeho nenamítl, soud nemá za vyvrácené, že na dluhu z předmětné smlouvy v částce 40 000 Kč (nesplacená jistina úvěru), žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Povinnost žalovaného k úhradě nesplacené jistiny úvěru vyplývá z ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Povinnost žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení. 9. Soud proto žalobě vyhověl. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 600 Kč, nákladů zastoupení advokátkou ve výši 1 800 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč, tj. v souhrnu 3 778 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 1 500 Kč (500 x 3) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 x 3) za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Výrok o místu plnění vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.