35 C 150/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému nároku na zaplacení částky 78 961,86 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] uzavřené dne 29. 8. 2017 (dále jen„ předmětná smlouva“). Částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 76 966,86 Kč a poplatků ve výši 1 995 Kč. Příslušenství je tvořeno smluvním úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. 2. Žaloba podaná dne 29. 6. 2022, podpořená připojenými listinami, je založena na tvrzení, že na základě předmětné smlouvy, jejíž součástí se staly Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do sjednaného limitu 80 000 Kč s možností čerpání prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v měsíčních splátkách a současně hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Sjednané splátky žalovaný řádně a včas nehradil. Dopisem ze dne 23. 3. 2021 společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k okamžitému zesplatnění jeho závazků z předmětné smlouvy a vyzvala jej k okamžité úhradě dlužné částky 86 579,24 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni v částce 86 579,24 Kč, která sestává z jistiny úvěru po splatnosti ve výši 76 966,86 Kč, poplatků po splatnosti ve výši 1 995 Kč a smluvního úroku po splatnosti ve výši 7 617,38 Kč. Dopisem ze dne 12. 10. 2021 společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2021. Žalovaný na předžalobní výzvu k plnění ze dne 26. 11. 2021 nereagoval a na dluhu z předmětné smlouvy žalobkyni ničeho nezaplatil. 3. Soud zvolil postup podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o věci bez nařízení jednání. 4. Soud posoudil věc právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ nařízení“). 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená. 7. Podle ustanovení § 2 nařízení výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Z listin připojených k žalobě má soud za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení. Předmětnou smlouvu soud hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Vzhledem k pasivnímu procesnímu postoji žalovaného, který vůči žalobě ničeho nenamítl, soud nemá za vyvrácené, že na dluhu z předmětné smlouvy v částce 78 961,86 Kč (nesplacená jistina úvěru, poplatky) a v částce 7 617,38 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru), žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Povinnost žalovaného k úhradě nesplacené jistiny úvěru, poplatků a smluvního úroku z úvěru vyplývá z ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Povinnost žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení. Soud proto žalobě vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 159 Kč, nákladů zastoupení ve výši 13 680 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 872,80 Kč, tj. v souhrnu 19 711,80 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 12 780 Kč (4 260 x 3) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 x 3) za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.