35 C 83/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému nároku na zaplacení částky 79 407,70 Kč s příslušenstvím. [příjmení] představuje nesplacenou jistinu úvěru. Příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. 2. Žaloba podaná dne [datum], podpořená připojenými listinami, je založena na tvrzení, že dne [datum] došlo mezi společností [právnická osoba] (dále„ [právnická osoba]“) a žalovaným k uzavření smlouvy, na základě níž [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty (dále„ předmětná smlouva“). Podle ujednání předmětné smlouvy stanoví podmínky úvěrového vztahu též žádost o zřízení karty, obchodní podmínky pro vydávání a užívání kreditních karet a charge karet [právnická osoba], všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a sazebník [právnická osoba] s tím, že žalovaný se s touto dokumentací před uzavřením předmětné smlouvy seznámil a tato mu byla předána. V předmětné smlouvě byla sjednána povinnost žalovaného hradit z úvěru úrok ve výši 9,9 % ročně, poplatek za správu a vedení kartového účtu a též další případné platby za úkony související s poskytnutím úvěru stanovené předmětnou smlouvou a sazebníkem účinným v době provedení úkonu. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr a další platby měsíčně k datu splatnosti uvedenému ve výpisu z kartového účtu, a to tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky z úroku z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc (tzv. celková minimální úhrada). V předmětné smlouvě bylo rovněž dohodnuto, že pokud nebudou úroky z úvěru a sjednané ceny související s poskytnutím a správou úvěru zaplaceny ke dni jejich splatnosti, pak se úroky z úvěru a ceny k datu jejich splatnosti stávají součástí úvěru (tedy dochází k jejich kapitalizaci) a tyto budou úročeny stejným způsobem jako jistina úvěru (když fakticky představují jejich neuhrazením další čerpání úvěru). Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen (tedy nebyly hrazeny splátky ani ve výši celkové minimální úhrady), vyzvala [právnická osoba] žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, stane se celý zůstatek úvěru splatným a dlužná částka bude vymáhána soudní cestou, což povede k jeho navýšení o náklady soudního řízení. Žalovaný byl též upozorněn, že celý úvěr bude i nadále úročen úrokem z úvěru i úrokem z prodlení, což vede k dalšímu narůstání dluhu. Nakonec byl žalovaný vyzván, nechť kontaktuje za účelem řešení věci [právnická osoba], a rovněž byl informován, že se může případně o své osobní (či rodinné) finanční situaci poradit také s nezávislou a bezplatnou [anonymizováno] při [anonymizována tři slova]. Žalovaný však dluh neuhradil, ani jeho existenci účinně neřešil, a proto [právnická osoba] předmětnou smlouvu vypověděla a požádala žalovaného o vrácení celé dlužné částky najednou ke dni [datum]. Celý zůstatek úvěru se stal splatným a [právnická osoba] pohledávku téhož dne převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, o čemž byl žalovaný informován doporučeným dopisem s dodejkou ze dne [datum], k jehož odeslání došlo dne [datum]. Ke dni zesplatnění (tj. ke dni [datum]) činil dluh z předmětné smlouvy 79 407,70 Kč, což byla jistina úvěru, 3 881,25 Kč, což byl úrok z úvěru a 248,03 Kč, což byl úrok z prodlení. Dluh byl pak úročen úrokem z úvěru ve výši 9,99 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla ze strany [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] a sestávala z částky 79 407,70 Kč, což byla jistina úvěru, částky 5 016,65 Kč, což byl úrok z úvěru do [datum] a částky 1 961,34 Kč, což byl úrok z prodlení do [datum]. Jistina byla pak dále úročena úrokem z úvěru výši 9,99 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem ze dne [datum], k jehož odeslání došlo dne [datum]. Ode dne zesplatnění úvěru (tj. [datum]) do dne postoupení pohledávky (tj. [datum]), ani ke dni sepsání žaloby (tj. [datum]), nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně proto požaduje na jistině úvěru 79 407,70 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 961,34 Kč a na kapitalizovaném úroku z úvěru 5 016,65 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a úrok z úvěru ve výši 9,9 % ročně z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné smlouvy nejpozději do [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému doporučeně prostřednictví pošty dne [datum]. 3. Soud zvolil postup podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.”) a rozhodl o věci bez nařízení jednání. 4. Soud posoudil věc právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ občanský zákoník“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále„ nařízení“). 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená. 7. Podle ustanovení § 2 nařízení výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Z listin připojených k žalobě má soud za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení. Předmětnou smlouvu soud hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Vzhledem k pasivnímu procesnímu postoji žalovaného, který vůči žalobě ničeho nenamítl, soud nemá za vyvrácené, že na dluhu z předmětné smlouvy v částce 79 407,70 Kč (nesplacená jistina úvěru), žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Povinnost žalovaného k úhradě nesplacené jistiny úvěru vyplývá z ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Povinnost žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení. Povinnost žalovaného k úhradě úroku z úvěru vychází z ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 177 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), nákladů zastoupení ve výši 13 800 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 898 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.), tj. v souhrnu 19 875 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 12 900 Kč (4 300 x 3) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 x 3) za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby. Výrok o místu plnění vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.