41 C 6/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce jako vlastník bytu specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku se podanou žalobou domáhal vyklizení a odevzdání předmětné bytové jednotky [číslo] umístěnou v pátém nadzemním podlaží stavby [adresa], ulice [ulice a číslo], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Praha, [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný byt“), a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Podanou žalobu odůvodnil tím, že nájemní vztah účastníků vznikl na základě nájemní smlouvy, podle níž byl nájem sjednán na dobu od [datum] do [datum], kdy prodloužení nájmu ve smyslu § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), bylo výslovně v nájemní smlouvě vyloučeno, počínaje [datum] tak žalovaná předmětný byt nadále užívala bez právního důvodu a na výzvy k vyklizení bytu nereaguje. 2. Žalovaná se o podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu dne [datum] se bez omluvy nedostavila, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Shodně tak jednal ve smyslu uvedeného ustanovení v nepřítomnosti žalobce, když ve věci bylo možné a účelné rozhodnout na základě listinných důkazů. 3. Z provedeného dokazování, a to z výpisu z katastru nemovitostí a ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] soud zjistil a vzal za prokázané, že vlastníkem předmětného bytu je žalobce, který dal předmětný byt do nájmu žalované na dobu určitou od [datum] do [datum], přičemž prodloužení nájmu ve smyslu ust. § 2285 o.z. je v nájemné smlouvě výslovně vyloučeno. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého zástupce [právnická osoba] spol. s r.o. žalovanou k předání bytu dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, žalovanou k vyklizení a předání bytové jednotky s tím, že jinak se obrátí na soud. 4. Podle ust. § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V daném případě vzal soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobce jako vlastník předmětné bytové jednotky má právo na ochranu svého vlastnického práva, neboť žalovaná v bytě bydlí bez právního důvodu a tento dosud vyklizený žalobci nepředala, ačkoliv nájem bytu skončil ke dni [datum], soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že k vyklizení bytu poskytl lhůtu ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy lhůtu patnáctidenní. 5. Výrokem II. soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o tom, že je žalovaná z důvodu svého neúspěchu ve věci povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 000 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek, a náklady právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. e), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení žalobce, žalobní návrh) a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva k plnění), 3 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (tj. 1 501,50 Kč), které je advokát žalobce plátcem a kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř., lhůtu k plnění určil třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.