64 C 103/2022-56 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k motorovému vozidlu. Uvedla, že v roce 2021 zakoupila ve Spolkové republice Německo, od [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], registrační č. [anonymizováno] [číslo], motorové vozidlo - ambulanci značky [anonymizována čtyři slova], VIN: [anonymizováno], rok výroby 2009. Se žalovaným uzavřeli v roce 2021 smlouvu, na jejímž základě se žalovaný zavázal zajistit registraci motorového vozidla (ambulance) žalobkyně do registru silničních vozidel s tím, že žalobkyně bude registrován jako jeho vlastník. Žalovaný však do registru vozidel nechal jako vlastníka motorového vozidla zapsat sám sebe a do dnešního dne navzdory zinkasování sjednané odměny své povinnosti nesplnil. Žalobkyně měla zájem, aby bylo motorové vozidlo v České republice zapsáno do registru silničních vozidel a ona byla v tomto registru zapsána jako jeho vlastník. S ohledem na specifika registrace, dovoz vozidla a jeho typ (ambulance), se žalobkyně rozhodla využít k tomu služby profesionála, tedy žalovaného jako profesionála. Kromě samotného zápisu motorového vozidla do registru silničních vozidel se žalovaný zavázal též k zajištění technické prohlídky a měření emisí ve stanici technické kontroly, k opatření povinné výbavy pro provoz na pozemních komunikacích, k zajištění schvalovací prohlídky pro výstražně světlo a k provedení dalších činností. Žalobkyni v březnu roku 2021 udělila i plnou moc k zastupování při provedení zápisu motorového vozidla do registru silničních vozidel žalovanému. Dne 25. května 2021 žalovaný žalobkyni informoval, že motorové vozidlo bylo do registru silničních vozidel zapsáno a má registrační značku 8 AS 49 20. Žalobkyně však dodnes nebyla zapsána jako vlastník motorového vozidla do registru silničních vozidel. Žalovaný žalobkyni nepředal ani osvědčení o registraci vozidla část II., tedy tzv. velký technický průkaz. 2. Žalovaný nesporoval okolnosti uvedené v žalobě, uvedl, že nikdy vlastnictví žalobkyně k předmětnému motorovému vozidlu nesporoval. Uvedl, že několikrát informoval statutárního zástupce žalobkyně, že k převodu je nutné, aby dodal oprávnění k provozování vozidla s modrým světelným výstražným zařízením nebo doklad o odborné demontáži tohoto zařízení, ale žalobkyně na informace nereagovala. Uvedl, že sám je připraven po dodání potřebných dokumentů dokončit převod předmětného vozidla na žalobkyni. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, z výpisu živnostenského rejstříku žalovaného, z daňového dokladu k úhradě kupní ceny motorového vozidla ze dne 19.2.2021, z potvrzení o úhradě faktury, z fotografie motorového vozidla, z malého technického průkazu vozidla [anonymizováno] [číslo], z fotodokumentace, z předžalobní výzvy a vyjádření žalovaného soud zjistil, že žalobkyně 19.2.2021 zakoupila ve SRN předmětné motorové vozidlo, s rokem výroby 2009, které je svého druhu vozidlem zvláštního určení kategorie M1. Vozidlo bylo na základě dohody účastníků registrováno v České republice a zapsáno do registru silničních vozidel na žalovaného. V registru je žalovaný vyznačen jakožto vlastník i provozovatel vozidla. K registraci vozidla do registru silničních vozidel v České republice došlo na základě dohody účastníků s tím, že následně vozidlo bude převedeno na žalobkyni. Soudem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému nedodala, s ohledem na zvláštní druh motorového vozidla, doklady, které svědčí o oprávnění žalobkyně k provozování vozidla s modrým světelným výstražným zařízením, ani doklad o odborné demontáži tohoto zařízení, ačkoliv z fotodokumentace vyplývá, že předmětné vozidlo je vybavené uvedeným světelným zařízením. Soudu rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila kupní cenu předmětného motorového vozidla a je vlastníkem faktickým vozidla, jehož určení se domáhá. <i>5. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>6. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>7. Podle § 1042 OZ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 19. 2. 2021 žalobkyně uzavřela kupní smlouvu a uhradila kupní cenu vozidla zvláštního určení M1. Předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování zdravotnických služeb. Následně objednala služby žalovaného k zápisu tohoto vozidla do registru silničních vozidel. Žalovaný předal žalobkyni klíče vozidla i tzv. malý technický průkaz, sám vozidlo neprovozoval. Jako provozovatel a vlastník byl do registru silničních vozidel zapsán žalovaný. 9. Naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., na určení svědčí žalobkyni, která je vlastníkem vozidla, i když stav zapsaný v registru vozidel není dle žalobních tvrzení, v souladu se skutečností. Podrobné odůvodnění, platné pro tyto typové případy, je obsaženo v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, na nějž soud pro stručnost v plném rozsahu odkazuje. Z obsahu spisu pak, též s ohledem na procesní vyjádření žalovaného, neplyne žádná indicie, podle níž by žalovaný snad někdy vlastnické právo k předmětnému vozidlu nabyl. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 150 o. s. ř. Z citovaných ustanovení vyplývá, že soud nemusí výjimečně přiznat náhradu nákladů řízení před soudem tehdy, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Soud při tomto posuzování přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také oprávněného účastníka, ale za zcela významné považuje ty okolnosti, které vedly k uplatnění nároku u soudu a postoji žalovaného. Pokud žalobkyně neposkytla žalovanému součinnost a za kterých by zároveň bylo možné spravedlivě požadovat na oprávněném účastníku, aby náklady řízení jím vynaložené nesl ze svého. Nejde přitom o libovůli soudu, ale o pečlivé posouzení všech rozhodných hledisek. Právní řád obdobnou situaci předvídané v § 8a zákona č. 56/2001 Sb., poskytuje dosavadnímu i novému vlastníkovi při nesoučinnosti druhé osoby prostředky, jak změny nebo odstranění zápisu vlastníka vozidla dosáhnout, byť nikoli přímo v daném správním řízení, ale v rámci občanskoprávního soudního řízení (srov. body 22 a násl. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 7 As 254/2016). Řízení podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., je koncipováno jako řešení situace, do které se dosavadní či nový vlastník dostal v důsledku porušení své původní povinnosti podat společnou žádost ve stanovené lhůtě podle § 8 odst. 2 téhož zákona, a to včetně požadovaných dokumentů. Každá změna světelné signalizace u zvláštního vozidla typu M1, jako vozidlo předmětné, v souladu se Směrnicí EU č. 76/756 a Nařízení EHK 48 - Jednotná ustanovení pro homologaci vozidel z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci OSN a Nařízení EHK 104, musí být schválena příslušným správným orgánem o schválení shody podle potvrzení technické zkušebny pro schválení typu a to protokolem o zkoušce. Bylo tedy na žalobkyni, aby v souladu s právními předpisy poskytla a zajistila žalovanému potřebnou součinnost a jako vlastník zajistila protokol o zkoušce a technickou prohlídku tohoto zvláštního druhu vozidla, což neučinila. Zajištění potřebných dokumentů bylo zákonným předpokladem pro změnu zápisu v registru vozidel. Z uvedeného důvodu soud rozhodl, jak je ve výroku II. tohoto rozhodnutí uvedeno.