70 C 588/2020-101 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že její aktivní legitimace vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba], a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a.s. a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen banka). [příjmení] dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 170 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2852 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 14,90% ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobce svoji povinnost splnil a úvěr žalovanému poskytl. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek, čímž došlo k porušení smluvních povinností z jeho strany, a proto přistoupila banka dne [datum] k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 166 883,65 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 17 537,62 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2114,03 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1952 Kč. Žalovaný byl o uhrazení dluhu opakovaně upomínán, avšak dluh neuhradil ani po výzvě k úhradě dluhu ve smyslu § 142a obč. zák. Žalobce uvedl, že je ochoten přistoupit na úhradu ve splátkách v rámci vstřícnosti k smírnému řešení sporu. 2. Žalovaný se k žalobě prostřednictvím opatrovnice vyjádřil tak, že s ohledem na nekontaktnost žalovaného se nepodařilo opatrovnici zjistit jeho stanovisko a případné námitky k žalobě. Žalobkyně v žalobě neuvádí, zda zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb. V případě, že tak řádně neučinil, je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 uvedeného zákona. S ohledem na povinnost žalobce uchovávat doklady týkající se této otázky podle § 78 tohoto zákona, nemělo by mu činit žádné potíže prokázat, v jakém rozsahu tuto svou povinnost splnil. Námitku učinila s ohledem na to, že žalovaný z původně poskytnutého úvěru ve výši 170 000 Kč na jistinu uhradil pouze částku 3 116,35 Kč a z na to, že podle informací na webových stránkách právního předchůdce žalobce (banky) [webová adresa] je možné rychlou půjčku sjednat online s tím, že peníze budou převedeny do 24 hodin a žadatel musí být plnoletý a předložit občanský průkaz. Jiné podmínky pro poskytnutí úvěru nejsou požadovány. Není zde tedy uvedeno, že by banka jakkoliv zjišťovala příjmy a výdaje žadatele nebo zda nemá jiné nesplacené závazky apod. a zda je schopen úvěr splácet. Dále namítla, že výše kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení vyčíslená v žalobě je nereálná. Navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Žalobce doplnil svá žalobní tvrzení k námitkám opatrovnice a to tak, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela banka z informací poskytnutých přímo osobou žalovaného, který se osobně dostavil na pobočku banky a listiny osobně podepsal. Dále banka vycházela z databáze různých rejstříků interních i externích, bankovního i nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a z výpisů z běžného účtu žalovaného. [příjmení] porovnávala příjem a výdaje žalovaného na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru žalovanému bránila. Dále žalobce upravil žalobní petit, neboť administrativním pochybením došlo ke špatnému výpočtu příslušenství pohledávky. 4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Z návrhu na uzavření smlouvy o uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum], z akceptace návrhu smlouvy o [příjmení] půjčce ze dne [datum], produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba], z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta banky, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum], z předžalobních výzev k úhradě ze dne [datum], souhrnného výpisu pohybů na účtu žalovaného [číslo] z mimořádného výpisu žalovaného z účtu [číslo] soud zjistil skutečnosti popsané v žalobě, které žalovaný v řízení žádným způsobem nevyvrátil. Z uvedených dokladů bylo doloženo uzavření v žalobě uvedené smlouvy o úvěru ve znění doplňujících listin, poskytnutí částky 170 000 Kč na účet žalovaného i skutečnost, že tento úvěr žalovaný řádně nesplácel, jak bylo mezi účastníky dohodnuto. Byly tedy splněny podmínky pro to, aby banka využila svého práva a přistoupila k zesplatnění celého dluhu a aby žalobce po něm požadoval sankce vyplývající ze smluvních ujednání a spočívajících ve smluvním a zákonném úroku z prodlení a poplatků, jakož i dlužného úroku, o výši těchto částek po doplnění žaloby soud již neměl pochyb. Co se týká námitky neplatnosti smlouvy z důvodu nesplnění povinnosti banky řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, pak soud se neztotožnil s tvrzením žalované strany. Žalobce doložil, že šetřením před uzavřením smlouvy nebyly zjištěny o žalovaném žádné negativní informace mající vliv na jeho schopnost úvěr splácet. Z výpočtů byl zjištěn jeho průměrný měsíční příjem ve výši 18 428 Kč, když uvedený příjem v průměrné výši docházel pravidelně měsíčně na běžný účet žalovaného vedený u banky od října 2016 až do května 2017, pak následoval příjem v podobě [anonymizována dvě slova] v měsíci červnu a červenci 2017 a dále příjem došel od [anonymizováno] žalovaného v srpnu 2017 (v poměrné výši) a platba pojistného plnění z důvodu pojistné události dne [datum]. Dále pravidelně opět docházel měsíčně příjem od [anonymizováno] žalovaného ([právnická osoba] až do března 2018. V září 2018 byl pak žalovanému poskytnut uvedený úvěr. Soud má tedy za to, že banka posoudila příjmové poměry řádně a to z delšího časového horizontu, kdy se účet žalovaného nacházel dlouhodobě v kreditním zůstatku, a proto má soud za to, že řádně posoudila jeho úvěruschopnost. Soud tedy neshledal uvedenou úvěrovou smlouvu neplatnou. Žalovaný nárok je proto po právu a žalobě bylo z tohoto důvodu zcela vyhověno 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6754 Kč a nákladů na právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, celkem za 3 úkony právní služby po 7860 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, plus DPH 21%, tedy celkem 36375Kč.