14 C 146/2023-47 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala na žalované uhrazení částky 102 480 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím od , datum, do zaplacení).2. Uvedla, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o životním pojištění , právnická osoba, č. , hodnota, (dále též „pojistná smlouva“), jejíž součástí byly Doplňkové pojistné podmínky (dále též „DPP“). Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou dodatek k dané pojistné smlouvě (dále též „dodatek“).3. Sjednané pojištění zaniklo ke dni , datum, . V této souvislosti žalobkyně obdržela od žalované odkupné ve výši , částka, .4. Ujednání obsažená v pojistné smlouvě, resp. v DPP, jsou dle žalobkyně neurčitá a nepřiměřená. Vadou neurčitosti jsou stižena ujednání DPP týkající se rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů (body 1.2, 1.3, 3.1 a 3.2 DPP). Uvedená ustanovení neobsahují konkrétní určení výše rizikového pojistného ani počátečních a správních nákladů ani mechanismus, na základě kterého by bylo možno jejich výši určit. V důsledku neurčitosti daných ujednání nemá žalobkyně jako spotřebitel možnost zjistit, jak je tvořena kapitálová hodnota pojištění, která byla krácena právě o rizikové pojistné a o náklady. Ustanovení o rozsahu pojistného plnění, které je podstatnou náležitostí pojistné smlouvy, je tak neurčité. Celá pojistná smlouva je proto obsahově neurčitá ve smyslu § 533 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“).5. Taková smluvní ujednání jsou nadto dle žalobkyně v rozporu s požadavkem poctivosti a zakládají významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, a to v neprospěch žalobkyně, kterážto je v postavení spotřebitele.6. V souladu s § 553 odst. 1 o. z. a § 1815 o. z. je nutno v důsledku neurčitosti a nepřiměřenosti daných smluvních ujednání na ně nahlížet jako na právně bezvýznamná, resp. absolutně neplatná. Jelikož daná ujednání mají dopad na kapitálovou hodnotu pojištění, jsou neoddělitelná od ostatních ustanovení smlouvy, což způsobuje absolutní neplatnost pojistné smlouvy jako celku.7. Žalobkyně byla dále názoru, že k absolutně neplatné smlouvě nelze uzavřít dodatek. I dodatek je dle žalobkyně absolutně neplatný. Dodatek přitom nelze považovat ani za platně uzavřenou dohodu o narovnání a ani za platně uzavřenou novou pojistnou smlouvu, jak předpokládá čl. 8 odst. 5 dodatku. Nebyly totiž naplněny zákonné podmínky pro narovnání, neboť žalobkyně neměla v době uzavření dodatku pochybnosti o platnosti pojistné smlouvy a mezi žalobkyní a žalovanou neexistovala sporná práva. Žalobkyně nebyla v době podpisu dodatku žalovanou informována, že pojistná smlouva obsahuje právní vady, které způsobují její absolutní neplatnost. Žalovaná si přitom této skutečnosti musela být vědoma. Žalobkyně nebyla žalovanou informována ani o tom, že má právo žádat vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi přijatým hrazeným pojistným a přijatým plněním z pojištění. Je zjevné, že cílem dodatku bylo zhojit vady způsobující neplatnost pojistné smlouvy, tj. sjednat řádně nákladovou strukturu pojištění. Ani na to však žalobkyně nebyla upozorněna.8. Žalovaná sice v dodatku konkretizovala částky účtované za rizikové pojistné a i částky počátečních, správních a inkasních nákladů, avšak nesdělila žalobkyni, že tyto částky nemají základ v pojistné smlouvě. Žalovaná tak chtěla lstí přimět žalobkyni k uzavření dodatku a schválení všech účtovaných nákladů.9. Ujednání čl. 8.5 dodatku je dále dle žalobkyně nutno považovat za zdánlivé právní jednání podle § 553 odst. 1 o. z., neboť z něj nelze zjistit, jaké závazky z pojistné smlouvy jsou sporné a co má být předmětem dohody o narovnání. Dané ustanovení dodatku je přitom taktéž nepřiměřeným ujednáním, které zakládá významnou nerovnováhu v neprospěch žalobkyně podle § 1813 o. z. Jedná se i o zneužívající ujednání podle § 1815 o. z., neboť žalovaná žalobkyni neinformovala o skutečných důvodech s dopadech sjednání dodatku.10. Žalobkyně je proto přesvědčena, že žalovaná získala na základě pojistné smlouvy bezdůvodné obohacení ve výši , částka, představující rozdíl mezi žalobkyní uhrazeným pojistným za celou dobu pojištění a vyplacenou částkou odkupného.11. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou svého právního zástupce. Výzva byla žalované doručena dne , datum, . Ode dne , datum, , kdy uplynula čtrnáctidenní lhůta stanovená danou výzvou, je tudíž žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, a žalobkyně od tohoto data žádala i o přiznání úroku z prodlení v zákonné výši.12. Žalobkyně se proto domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši jdoucí od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žádala i o přiznání práva na náhradu nákladů řízení.13. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala.14. Uvedla, že již v pojistné smlouvě bylo sjednáno, v jaké výši bude rizikové pojistné (, částka, jako úhrada za rizikové pojistné za úrazové pojištění, , částka, jako úhrada za rizikové pojistné za pojištění nemoci a 81 Kč jako úhrada rizikového pojistného za prevenci a asistenci). Částka rizikového pojistného byla uvedena i v pojistce. Pojistná smlouva obsahovala i konkrétní výši nákladů a poplatků, a to v části obsahující sazebník poplatků.15. Žalobkyně byla dále ještě před uzavřením pojistné smlouvy seznámena se způsobem nakládání s pojistným prostřednictvím modelového příkladu a prostřednictvím Předsmluvních informací tvořících součást pojistné smlouvy. Každoročně pak byly žalobkyni zasílány Informace o pojistné smlouvě, ve kterých byla seznámena se způsobem tvorby kapitálové hodnoty pojištění. Bylo tedy zřejmé, že kapitálová hodnota pojištění je snižována o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady.16. Žalobkyně tudíž byla se způsobem tvorby kapitálové hodnoty pojištění od počátku žalovanou informována. Pojistná smlouva tudíž není neplatná pro neurčitost. I kdyby tomu tak však bylo, byla neurčitost odstraněna informacemi obsaženými v dodatku, konkrétně v jeho článcích 2 (výše dosavadního rizikového pojistného), 3 (výše rizikového pojistného v následujících letech), 2.3.5 (výše počátečních nákladů) a 5 (výše administrativních a inkasních nákladů). V souladu s § 553 odst. 2 o. z. tak došlo k vyjasnění veškerých rozhodných částek. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém soud posoudil obdobnou pojistnou smlouvu týkající se investičního životního pojištění jako platnou z důvodu podpisu jejího dodatku, kterým došlo k dodatečnému vyjasnění vůle smluvních stran.17. Žalovaná dále akcentovala výkladové pravidlo obsažené v § 574 o. z., dle kterého je na právní jednání nutno hledět spíše jako na platné, než jako na neplatné.18. V reakci na tvrzení žalobkyně stran nepřiměřenosti a zneužívající povahy předmětných ustanovení žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém uvedený soud uzavřel jednak, že vada neurčitosti ujednání vylučuje jeho současný přezkum optikou přiměřenosti, a jednak, že v případě předmětných ujednání jde o ujednání mající vliv na hlavní předmět smlouvy, jejichž přezkum měřítkem přiměřenosti je vyloučen z rámce příslušné směrnice. Z procesní opatrnosti žalovaná dodala, že dotčena ujednání nezaložila nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobkyně ostatně ani netvrdí, v čem by měla taková nerovnováha spočívat. Je to naopak žalobkyně, kdo se snaží nastolit mezi stranami nerovnovážný stav, neboť se snaží uměle vytvořit stav, že žalobkyně neponese žádné náklady na pojistnou smlouvu.19. Žalovaná dále dodala, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by platby rizikového pojistného a nákladů neplynuly přímo z pojistné smlouvy. V pojistné smlouvě a v DPP bylo ujednáno, že žalobkyně bude oprávněna dané částky účtovat. Nebyla pouze uvedena jejich výše.20. Sjednání dodatku nelze považovat za lstivé jednání žalované. Žalobkyně byla jak v preambuli dodatku, tak i v dopisu ze dne , datum, informována, že cílem dodatku bylo potvrzení některých smluvních ujednání, která byla soudy v některých případech posouzena jako problematická. Vzhledem k informacím, kterých se žalobkyni dostalo, nelze jako neplatnou posoudit ani dohodu o narovnání obsaženou v čl. 8.5 dodatku. Žalovaná dodala, že žalobkyně ani v případě dodatku netvrdila, v čem konkrétně by měla spočívat jeho nepřiměřenost.21. Žalovaná taktéž z procesní opatrnosti namítla promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení tvořeného platbami uhrazenými žalobkyní před , datum, (tři roky před podáním žaloby). Pro část nepromlčeného pojištění pak žalovaná vznesla námitku započtení oproti žalobkyni uhrazenému odkupného a oproti hodnotě žalobkyni poskytnuté pojistné ochrany.22. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl a aby přiznal žalované náhradu nákladů řízení.23. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by nárok měl být promlčen. Námitka