24 C 5/2016-333 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 470 028 Kč s příslušenstvím - úrokem z prodlení, jak jej specifikovala v podání došlém soudu dne [datum], a to vždy ode dne úhrady jednotlivých částek, jak jsou tyto specifikovány ve výroku pod bodem II. Požadavek na peněžité plnění vyvěrá z požadavku žalobkyně odškodnit majetkovou újmu, která byla žalobkyni způsobena nezákonným rozhodnutím Celního úřadu pro [územní celek] a spočívá v zaplacené dani ze zemního plynu osvobozeného od daně ve smyslu ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté zák. č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen„ stabilizační zákon“). Rozhodnutím nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně pro účel použití plynu při ekologickém spalování kapalných a plynných odpadních chlorovaných uhlovodíků z výroby závodu žalobkyně (tzv. termické zpracování odplynů) probíhající na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Po zrušení nezákonného rozhodnutí bylo v části žádosti žalobkyně (co do [anonymizována dvě slova]) vyhověno, a vzhledem k přechodnému ustanovení stabilizačního zákona byla žalobkyně v dotčené části od placení daně (co do [anonymizována dvě slova]) osvobozena, a to již od počátku roku 2008, avšak daň za jednotlivá měsíční zdaňovací období od ledna roku 2008 do srpna roku 2013 žalobkyně již uhradila a zákon jí neumožňoval domáhat se vrácení daně. 2. Žalovaná se setrvale bránila tím, že žaloba není důvodná. Konkrétně se bránila námitkou promlčení (dnem [datum] začala plynout tříletá promlčecí doba, která skončila v roce 2011, a nároky žalobkyně jsou proto promlčeny ve vztahu k zdaňovacímu období za leden roku 2008 až srpen roku 2009). Dále žalovaná žalobě vytýkala, že mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím není příčinná souvislost, navíc daň, kterou žalobkyně zaplatila, nemůže být škodou z hlediska občanskoprávního. Současně poukázala na své přesvědčení o tom, že výklad přechodného ustanovení stabilizačního zákona učinil správní orgán správně. 3. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým soud prvního stupně žalobu zamítl se závěrem o neexistenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 zák. č. 82/1998 Sb. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dovodil existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí - rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo pro nezákonnost zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], a následně bylo správními orgány v části žádosti žalobkyně vyhověno. Na soudu prvního stupně zůstalo, aby se zabýval otázkou příčinné souvislosti, otázkou škody a námitkou promlčení. 4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o tom, že základ nároku žalobkyně je dán. Soud dopěl k závěru o existenci příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím správce daně ze dne [datum] a majetkovou škodou žalobkyně spočívající v zaplacené dani za jednotlivé měsíce, když správce daně návrhu co do [anonymizována dvě slova] nakonec vyhověl, a nebýt nezákonného rozhodnutí, žalobkyně by neměla povinnost daň zaplatit. Uvedené soud dovodil úvahou opírající se o ust. § 30 odst. 2 stabilizačního zákona, podle něhož pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně nebo na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nejpozději do [datum], považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí plynu bez daně nebo za držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, bylo-li návrhu vyhověno. Žalobkyně včasný návrh podala dne [datum], jejímu návrhu nakonec bylo v části vyhověno a v dotčené části byla žalobkyně osvobozena ex lege od počátku roku 2008 od placení daně v části týkající se zdanění plynu používaného do chemické reakce. Podle soudu to, že v následném povolení uvedl správní orgán termín povolení pro futuro, bylo v rozporu se zákonem a navíc uvedené ani nemělo pro posouzení věci význam, neboť ke změně právního postavení žalobkyně došlo ex lege s účinky ex tunc. Žalobkyně neměla možnost se na žalované sanovat jiným způsobem, neměla možnost žádat o vrácení přeplatku na dani ve vztahu k podstatné části relevantního období a za situace, kdy správní orgány zprvu opakovaně žalobkyni nevyhovovaly, žalobkyni nezbylo, než podávat daňová přiznání a daň platit, zaplacená daň je proto škodou. Námitku promlčení soud vyhodnotil jako nedůvodnou s tím, že promlčecí doba nemohla začít běžet od okamžiku, kdy bylo žalobkyni doručeno první rozhodnutí odvolacího správního orgánu, neboť nešlo o nezákonné rozhodnutí splňující podmínky ust. § 8 zák. č. 82/1998 Sb. 5. Mezitimní rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jelikož odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru o naplnění všech tří podmínek odpovědnosti státu za škodu. V příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím ze dne [datum] došlo ke škodě představované daňovými odvody, které by žalobkyně nemusela odvádět, pokud by celní orgány rozhodly správně, neboť by podle ust. § 30 odst. 2 části čtyřicáté páté stabilizačního zákona došlo k fikci vydání povolení k nabývání plynu osvobozeného od daně zpětně ke dni [datum]. Jediným žalobkyni dostupným prostředkem nápravy bylo podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost podle ust. § 26 odst. 2 (dříve odst. 3) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona, čehož žalobkyně po vydání rozhodnutí ze dne [datum] využila a její žádosti bylo co do maximální přípustné lhůty šesti měsíců vyhověno. I podle odvolacího soudu je neprávem odvedená a správcem daně nevrácená daň škodou vzniklou nezákonným rozhodnutím ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. Odvolací soud se přiklonil i k závěru o nedůvodnosti námitky promlčení. 6. Z provedeného dokazování se podávají tato skutková zjištění, která v souhrnu vytváří závěr o skutkovém stavu: 7. Z vnitřního pokynu [číslo] s datem schválení dne [datum] vyplývá, že osvobození plynu, resp. pevných paliv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo podle § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona, se vztahuje na plyn a pevná paliva používaná například při chemických reakcích, při nichž se uvolňuje teplo jako sekundární efekt. 8. Žalobkyně dne [datum] doručila Celnímu úřadu [obec] návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně. Uvedla v něm předpokládané roční množství odebraného plynu osvobozeného od daně a jako odběrné místo uvedla dvě odběrná místa - jednotky termického zpracování odplynů (TZO), a to měřící zařízení [anonymizováno] a měřící zařízení [anonymizováno]. Současně popsala chemický proces, v rámci kterého využívala zemní plyn, a to s popisem procesů na [anonymizována dvě slova] i na [anonymizována dvě slova]. Uvedla, že se jedná o užití zemního plynu podle ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicátí páté stabilizačního zákona. Připojila také schéma zařízení, samostatně ve vztahu k lince [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 9. Z rozhodnutí Celního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyplývá, že správní orgán návrh žalobkyně ze dne [datum] zamítl s tím, že se jedná o výrobu tepla spalováním plynu, a proto nelze aplikovat ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona. 10. Žalobkyně proti rozhodnutí celního úřadu ze dne [datum] brojila odvoláním ze dne [datum], namítala, že plyn v procesu slouží jako zdroj vodíku, který je dodáván do chemické reakce a odkazovala na vnitřní pokyn [číslo] Sb. Poukázala také na to, že s ohledem na zákonem podmíněnou konverzi vedlejších chlorovaných uhlovodíků z výroby VCM a PVC na neškodné látky slouží zemní plyn jako zdroj vodíku při konverzi chloru ve vysokochlorovaných uhlovodících, dodatkové palivo (zemní plyn) pro čištění emitovaných plynů z technologie VMC především pokrývá vodíkový deficit reakce, řídí teplotu reakce a slouží k čištění odplynů podle specifikovaného vzorce. Teplo odejmuté z reakce je využito přímo v technologii výroby VCM a není předáváno do rozvodu pro jiné uživatelské páry. Chlorovodík vzniklý reakcí je z reakčních spalin vypírán v absorpci za vzniku kyseliny chlorovodíkové. Žalobkyně tehdy také uvedla, že v případě potřeby je možné vyslechnout pracovníky, kteří jsou schopni na základě své kvalifikace podat podrobné informace. 11. Z rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá, že odvolací správní orgán zrušil prvostupňové rozhodn