28 C 182/2018-95 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci v žalobě doručené zdejšímu soudu dne 30.8.2018 tvrdí, že byli účastníky řízení, které probíhá u [stát. instituce] – odbor stavební úřad, které je vedeno pod čj. [spisová značka] HOR/SZ/592-2012 se o řízení jejímž předmětem je vydání rozhodnutí o odstranění stavby, respektive rozhodnutí o dodatečném povolení stavby stavebníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] řízení bylo zahájeno na základě podnětu žalobců, kteří podali návrh na odstranění nepovolené stavby, kterou postavil stavebník [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a to v rozporu s původním vydaným stavebním povolením, které bylo vydáno [stát. instituce], odbor stavební úřad již v roce 2009 uvádějí, že proti stavebnímu povolení stavebníkovi [anonymizováno] [příjmení] neměli námitek a v případě, že by stavba byla realizována v souladu s tímto stavebním povolením rozhodně by žalobci proti novostavbě nebrojili a podnět zahájení řízení o odstranění stavby podali pouze proto, že stavebník [anonymizováno] [příjmení] realizoval tuto novostavbu v rozporu s vydaným stavebním povolením, které bylo vydáno v roce 2009 k tomu, že nebylo ani v průběhu roku 2017 pravomocně rozhodnuto uplatnili žalobci prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 21.7.2017 žádost o poskytnutí náhrada za nemajetkovou újmu, která jim vznikla nesprávným úředním postupem a to s odkazem na zákon číslo 82/1998 Sb. výzva byla adresována žalovanému a žalobci se domáhali náhrady za nemajetkovou újmu a to formou peněžní náhrady, kdy každý z žalobců požadoval částku 100.000 Kč jako náhradu za nemajetkovou újmu vzniklou z titulu nepřiměřené délky řízení. 2. Na tuto výzvu reagovala žalovaná a to sdělením ze dne 11.6.2018 (tedy po 11 měsících po zaslání žádosti), kde fakticky shrnul dosavadní průběh řízení a na základě této okolnosti sice žalovaný konstatoval, že řízení probíhá nepřiměřeně dlouho, ovšem za dostačující zadostiučinění považuje konstatování, že došlo k porušení práva, tedy práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě. 3. Žalovaná uvedla k předmětnému nároku žalobců na zaplacení celkem 200.000 Kč, že žalobci vystupovali v řízení jako vedlejší účastníci a tudíž, ve smyslu judikatury, v řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. nemají na satisfakci z titulu jakékoli nemajetkové újmy nárok. 4. Soud zjistil z dopisu žalobců žalované ze dne 21.7.2017 a z písemného sdělení žalované žalobcům pod č. [anonymizováno] [číslo] 2017 [číslo] ze dne 11.6.2018, že žalobci uplatnili nárok za nepřiměřenou délku řízení (tehdy osmiletou)„ o dodatečném povolení novostavby“ stavebníka [anonymizováno] a to pro každého z nich ve výši 100 000 Kč, když žalovaná odmítla nárok žalobců na přiznání zadostiučinění v celkové výši 200 000 Kč, konstatovala porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení o dodatečném povolení stavby rodinného domu v k.ú. [obec] a za nemajetkovou újmu se žalobcům omluvila. 5. Dále soud zjistil ze správního spisu odboru stavebního úřadu Městského úřadu Kunovice, [číslo jednací] / [číslo] HOR/SZ/592-2012 (dále jen„ stavební úřad“), že k žádosti stavebníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ stavebník“) ze dne 01.12.2008 bylo stavebním úřadem vydáno společné územní rozhodnutí a stavební povolení č. j. STU/7580-08 [číslo] ze dne 16.01.2009 na stavbu„ volně stojícího dvojdomu se dvěma parkovacími odstavnými plochami, vodovodními a kanalizačním přípojkami, přípojkami elektro NN a oplocením ul. [ulice] v [obec]“, na pozemcích [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] dotčených stavbou a pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] dotčených stavbou přípojek technického a dopravního napojení“ (dále jen„ dvojdům“). Rozhodnutí nabylo právní moci 12.02.2009. Předmětem rozhodnutí byl dvojdům, kdy maximální rozměr jednotlivých domů byl stanoven na [číslo] x [číslo] mm s maximální výškou hřebene střechy [číslo] mm. Podle podmínek rozhodnutí byl dvojdům umístěn dle schválené projektové dokumentace tak, že jednotlivé domy měly společnou hranici (stěnu) na hranici pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] domu na pozemku parc. [číslo] od hranice s pozemkem parc. č.. [číslo] v k. ú. [obec] (ve spoluvlastnictví žadatelů) byla stanovena na [číslo] mm. Uliční čára pro umístění pravé poloviny stavby byla stanovena jejím posunutím o 2 m (směrem od pozemku parc. [číslo]) od levé poloviny rodinného dvojdomu na pozemku na parc. [číslo] v k. ú. [obec], která byla stanovena prodloužením uliční čáry líce RD [adresa]. Dle projektové dokumentace schválené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 16.01.2009, byly ve štítě předmětné stavby na pozemku parc. [číslo] umístěny dva stavební otvory (jeden v přízemí a jeden v 1. NP, okno umístěné v kuchyňském koutu). 6. Na základě podnětu sdělením bylo opatřením stavebního úřadu ze dne 24.08.2009 oznámeno zahájení řízení o odstranění výše uvedené stavby prováděné v rozporu s povolením stavebního úřadu ze dne 16.01.2009, spočívajícím v posunutí umístění stavby od uliční čáry v rozsahu cca 5 cm a navýšení délky stavby o 40 cm. 7. Dne 14.12.2009 byla stavebníkem podána žádost o povolení výjimky z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky [číslo] Sb, o obecných požadavcích na využití území, týkající se vzájemných odstupů staveb a vzdálenosti stavby od hranice pozemku. Opatřením stavebního úřadu ze dne 15.12.2009 bylo oznámeno zahájení řízení o povolení výjimky z uvedeného ustanovení. 8. Rozhodnutím stavebního úřadu č. j. [spisová značka] [číslo] 2009 ze dne 05.02.2010 byla povolena výjimka z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., spočívající ve snížení odstupové vzdálenosti ze 7 m od sousední nemovitosti [adresa] v k. ú. [obec] ve spoluvlastnictví žadatelů na 5,83 m na jižním nároží stavby a 6,15 m na západním nároží. 9. Dne 04.03.2010 bylo žalobci proti rozhodnutí stavebního úřadu podáno odvolání. Rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje (dále jen„ krajský úřad“) ze dne 19.05.2010 bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 05.02.2010 zrušeno a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. Rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moci dne 31.05.2010. 10. Rozhodnutím stavebního úřadu č. j. [spisová značka] [číslo] 2009 ze dne 08.10.2010 byla povolena výjimka z ustanovení § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podali žalobci a manželé [příjmení] dne 01.11.2010 odvolání. Rozhodnutím krajského úřadu ze dne 10.02.2011 bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 08.10.2010 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. 11. Rozhodnutím stavebního úřadu č. j. [spisová značka] [číslo] 2009 ze dne 08.08.2011 byla povolena výjimka z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. spočívající ve snížení odstupových vzdáleností vůči oběma sousedním stavbám a to RD [adresa] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žadatelů a RD [adresa] ve vlastnictví manželů [příjmení]. Proti rozhodnutí stavebního úřadu bylo dne 12.09.2011 žalobci a manžely [příjmení] podáno odvolání. 12. Rozhodnutím krajského úřadu ze dne 19.12.2011 bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 08.08.2011 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 02.01.2012. 13. Rozhodnutím stavebního úřadu č. j. [spisová značka] SZ/601-2009 ze dne 20.03.2012 byla povolena výjimka z ustanovení § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. Proti rozhodnutí stavebního úřadu bylo žalobci a manžely [příjmení] podáno odvolání. 13. Rozhodnutím krajského úřadu ze dne 26.07.2012 bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 20.03.2012 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.08.2012. 14. Rozhodnutím stavebního úřadu č. j. [spisová značka] SZ/601-2009 ze dne 01.02.2013 byla povolena výjimka z ustanovení § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. Proti rozhodnutí stavebního úřadu bylo žalobci a manžely [příjmení] podáno odvolání. Rozhodnutí krajského úřadu [číslo jednací] (sp. zn. [spisová značka] ÚP-No) ze dne 06.06.2013 byla podaná odvolání zamítnuta a rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 01.02.2013 bylo potvrzeno.Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.06.2013. 15. Proti rozhodnutí krajského úřadu ze dne 06.06.2013 byly žalobci a manžely [příjmení] podány žaloby u Krajského soudu v Brně, které byly rozsudkem č. j. 62 A 51/2013- 90 ze dne 26.09.2014 zamítnuty. 16. Dne 21.12.2012 podal stavebník žádost o dodatečné povolení pravé poloviny výše uvedeného dvojdomu umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ předmětná stavba“). Usnesením stavebního úřadu č. j. STU/44-13 SZ/592-2012 ze dne 03.01.2013 bylo řízení o dodatečném povolení stavby přerušeno do doby ukončení správního řízení o povolení výjimky z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Rozhodnutí o povolení výjimky nabylo právní moci dne 20.06.2013. 17. Opatřením ze dne 23.07.2013 byl stavebník stavebním úřadem vyzván k doplnění podání a současně bylo řízení usnesením č. j. [spisová značka] SZ/592-2012 přerušeno. Stavebníkem byly podklady pro rozhodnutí doplněny dne 30.12.2013 a zahájení řízení o dodatečném povolení předmětné stavby bylo stavebním úřadem