30 C 17/2024-41 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce požaduje po žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení s tvrzením, že dne , datum, podal žalobce jako vlastník pozemku parc. č. 243/2 v k.ú. , adresa, podnět , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a ŽP (dále také jako „stavení úřad“) k prověření stavební činnosti na sousedním pozemku par. č. 244/1v k.ú. , adresa, ve vlastnictví paní , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Po kontrolní prohlídce zmíněného stavebního úřadu spojenou s místním šetřením úřad zjistil, že stavba je prováděna bez rozhodnutí a opatření stavebního úřadu. Z tohoto důvodu stavební úřad dne , datum, pod č.j. , č. účtu, /SÚ zahájil řízení o nařízení odstranění stavby – přístřešku na dřevo a drobnou zahradní techniku. Úřad ustanovil účastníkem tohoto řízení i žalobce, a to jako vlastníka sousedního pozemku, jehož vlastnická práva byla realizovanou stavbou dotčena, resp. jak bude uvedeno níže i závažným způsobem poškozena. Po zahájení řízení o nařízení odstranění stavby paní , jméno FO, podala opakovaně žádost o dodatečné povolení předmětné stavby. S těmito žádostmi, a to i pro jejich zjevnou účelovost, nebyla úspěšná. Stavební úřad tedy až dne , datum, vydal rozhodnutí o odstranění stavby, sp.zn. SU/, č. účtu, /Bu, č.j. , č. účtu, /SU, kterým stanovil podmínky a termín odstranění stavby. Toto rozhodnutí bylo ze strany paní , jméno FO, napadeno odvoláním, o kterém Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánovaní a stavebního řádu rozhodl až dne , datum, , sp.zn. KUUK/, č. účtu, , č.j. KUUK/, č. účtu, , tedy po více jak třech letech od vydání prvoinstančního rozhodnutí, a to tak, že napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání a rozhodnutí z důvodu procesního pochybení stavebního úřadu.2. Stavební úřad následně rozhodl o odstranění stavby rozhodnutím ze dne , datum, , sp. zn. SU/, č. účtu, /Bu, č.j. , č. účtu, /SU, které povinná paní , jméno FO, opět napadla odvoláním. O tomto odvolání rozhodl Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánovaní a stavebního řádu až dne , datum, , sp.zn. KUUK/, č. účtu, , č.j. KUUK/, RČ, , tedy po více jak 15 měsících od podání uvedeného odvolání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dnem , datum, . Správní řízení v podobě řízení o nařízení odstranění stavby zahájené dne , datum, a ukončené dne , datum, díky neodůvodněným průtahům ze strany správních orgánů trvalo celkem , hodnota, let a 9 měsíců.3. Žalobce podáním ze dne , datum, uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že příslušné správní orgány nebyly schopny ve správním řízení vydat příslušné rozhodnutí v žalobcově věci v zákonné lhůtě ve smyslu ustanovení podle § 13 odst. 1 shora uvedeného zákona.4. Žádost o odškodnění byla žalované doručena dne , datum, . Žalovaná přípisem ze dne , datum, čj. MMR-, č. účtu, -83 přijetí žádosti žalobce potvrdila. Domáhat se náhrady škody u soudu může žalobce v souladu s § 15 odst. 2 citovaného zákona pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku nebyl tento plně uspokojen. Žalovaná se ve výše uvedené lhůtě k uplatněnému nároku žalobce vyjádřila podáním ze dne , datum, tak, že konstatovala porušení práva žalobce na projedení věci v přiměřené lhůtě a písemně se omluvila s tím, že tuto omluvu považuje za dostatečnou formu za vzniklou nemajetkovou újmu.5. Žalobce omluvu žalované za vzniklou nemajetkovou újmu nepovažuje za dostatečnou, a proto se touto žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., přičemž níže popisuje rozhodné skutkové okolnosti, o něž se žalovaný nárok opírá.6. Žalobce byl udržován ve stavu nejistoty, byl vystavován nepřiměřeně dlouhé době, než příslušný orgán o celé věci pravomocně rozhodl. Během správního řízení musel rovněž vynaložit nemalé náklady za své právní zastoupení, trpěl výše zmíněnou frustrací a beznadějí. Dle platné právní úpravy a sjednocujících stanovisek (např. stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010) se v případě soudního řízení výše přiměřeného zadostiučinění pohybuje v rozmezí mezi , částka, až , částka, za rok řízení, přičemž za první dva roky náleží částka o jednu polovinu nižší. Žalobce s ohledem na průběh a délku správního řízení analogicky požaduje za jemu způsobenou imateriální újmu za nepřiměřenou dobu trvání správního řízení částku , částka, . Úrok z prodlení je stanoven dle příslušných právních předpisů, přičemž počátek prodlení je dnem následujícím po dni, kdy byl žalobci doručen dopis žalované s omluvou ze dne , datum, , tedy ode dne , datum, .7. Žalobce je vlastníkem pozemku, který sousedí s pozemkem, na které paní , jméno FO, bez příslušných opatření stavebního úřadu postavila předmětnou stavbu. Tato stavba podstatným způsobem zasáhla do jeho vlastnických práv, kdy byla postavena bezprostředně na hranici jeho pozemku a nebyla tak vůbec dodržena základní zákonná vzdálenost dvou metrů od jeho pozemku. Stavba zabraňovala svou velikostí a výškou v přístupu světla na jeho pozemek. Neprovedení odvodu vody ze střechy stavby pak vedlo k odtoku dešťové vody na zeď žalobce, což vedlo k jejímu podstatnému narušení až k možné destrukci zdi. Po téměř osm let byl žalobce v nejistotě ohledně jeho vlastnictví v podobě dotčeného pozemku a staveb na něm stojících. Své nemovitosti tak nemohl náležitě využívat a spravovat z hlediska údržby, oprav či investic. Uvedená doba rozhodování pak i v žalobci vyvolala beznaděj, frustraci a rovněž nedůvěru ve stát zastoupeného prostřednictvím správních orgánů.8. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Nečiní sporným tvrzení žalobce, že je vlastníkem pozemku, který sousedí s pozemkem, na kterém paní , jméno FO, bez příslušných opatření stavebního úřadu postavila předmětnou stavbu.9. Z hlediska významu předmětu řízení pro žadatele je třeba vzít v daném případě v úvahu, že žadatel byl v řízení o nařízení odstranění stavby vedlejším účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu. Vedlejší účastník je osoba odlišná od účastníka tzv. hlavního, který v řízení žádá, uplatňuje nebo hájí svá práva. Protože v řízení nebylo rozhodováno o vlastnických nebo jiných právech žalobce, nelze mít za to, že by řízení pro něho mělo velký význam. V řízení se jednalo o nařízení odstranění drobné stavby, která byla provedena v rozporu se stavebním zákonem. Jak však vyplývá ze spisového materiálu i stanovisek správních orgánů, stavba nebyla v majetku žalobce, nezasahovala do jeho pozemku a jeho pozemek je od stavbou dotčeného pozemku oddělen cca 2 m vysokou zdí plnící funkci oplocení, která je umístěna na vlastnické hranici mezi pozemkem parc. č. 244/2 a pozemkem parc. č. 244/1. Předmětná stavba plnila funkci přístřešku na dříví a zahradní techniku, jednalo se o nízkou jednopodlažní stavbu o půdorysné ploše cca 10 m2 s pultovou střechou s velmi nízkým sklonem, který nepřesáhl 10°. Ze spisového materiálu, ale i z veřejného portálu www.mapy.cz lze zjistit, že stavba byla umístěna na sousedním pozemku cca 30 cm od severní hranice žalobcova pozemku, na níž je umístěno jeho zděné oplocení. , právnická osoba, převyšovala zděné oplocení o méně než 30 cm, a lze tedy vyloučit, že by stavbou bylo jakkoliv omezeno vlastnické právo vyplývající z vlastnictví pozemku parc. č. 244/2, a to ať již zastíněním, ztrátou výhledu či omezením užívání pozemku parc. č. 244/2.10. Žalobcem namítaná možná destrukce zdi oplocení z důvodu neodvedení dešťové vody ze střechy stavby, nebyla žalobcem prokázána, v současnosti je stavba již odstraněna a žalované není známo, že by během existence dnes již odstraněné stavby došlo k destrukci zděného oplocení. Žalovaná dále nesouhlasí s tvrzením žalobce, že téměř osm let byl poškozený v nejistotě ohledně jeho vlastnictví v podobě dotčeného pozemku a staveb na něm stojících. Ze spisového materiálu je patrno, že žalobce uplatnil na ústním jednání dne , datum, v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, sp. zn. SU/, č. účtu, , nikoliv v předmětném řízení, námitku ohledně průběhu vlastnické hranice mezi žadatelovým pozemkem a pozemkem dotčeným stavbou. Žalobce na základě opakované výzvy stavebního úřadu k prokázání svého tvrzení, předložil dne , datum, ručně provedený zákres do katastrální mapy, dle kterého měl vlastník stavby užívat část žadatelova pozemku parc. č. 244/2 a stavba tak měla být částečně umístěna na pozemku žadatele. S ohledem na nerelevantnost tohoto předloženého zákresu, přistoupil stavební úřad k vlastnímu opatření důkazů. Dne , datum, proběhlo vytýčení předmětných pozemků, o čemž byl vypracován protokol č. , hodnota, -59/2016. Dle protokolu č. , hodnota, -59/2016 ze dne , datum, vypracovaného úředně oprávněným zeměměřickým geodetem , tituly před jménem, , jméno FO, , stavba na pozemek parc. č. 243/2 v k