30 C 226/2024-31 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 089 Kč z titulu nevrácené zápůjčky. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 1 185 000 Kč, a to čtyřmi převody na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (dne 2. 3. 2022 100 000 Kč; dne 28. 4. 2022 200 000 Kč; dne 29. 4. 2022 400 000 Kč a dne 27. 5. 2022 85 000 Kč) a dále platbou v hotovosti ve výši 400 000 Kč. Žalovaný však na svůj dluh uhradil toliko 8 500 Kč, a to dne 10. 6. 2022, přičemž žalobkyně tuto částku započetla na dluh 400 000 Kč poskytnutý v hotovosti. Žalobkyně proto dne 16. 1. 2024 zaslala žalovanému výpověď smlouvy o zápůjčce, s výpovědní dobou 6 týdnů a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající části dluhu ve výši 1 176 500 Kč ve lhůtě 7 dnů od uplynutí výpovědní doby. Dluh se tak stal splatným dne 3. 3. 2024. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 13. 3. 2024.2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela nečinný a k podanému návrhu se nevyjádřil.3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, a to vzhledem ke splnění zákonných předpokladů pro takový postup dle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“). Žalobkyně podáním ze dne 2. 8. 2024 souhlasila výslovně, zatímco žalovaný se k výzvě soudu ze dne 22. 7. 2024, č. j. 30 C 226/2024-24, doručené žalovanému dne 19. 8. 2024, obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil, a tedy se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí.4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně ze svého účtu č. , č. účtu, zaslala na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný dne 2. 3. 2022 částku 100 000 Kč (výpis z běžného účtu za období 2. 3. 2022 - 2. 3. 2022); dne 28. 4. 2022 částku 200 000 Kč (výpis z běžného účtu za období 28. 4. 2022 – 28. 4. 2022); dne 29. 4. 2022 částku 400 000 Kč (výpis z běžného účtu za období 29. 4. 2022 – 29. 4. 2022) a dne 27. 5. 2022 částku 85 000 Kč (výpis z běžného účtu za období 26. 5. 2022 – 27. 5. 2022), tj. žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 785 000 Kč. Žalobkyně od žalovaného z účtu č. , č. účtu, obdržela dne 10. 6. 2022 částku 8 500 Kč (výpis z běžného účtu za období 9. 6. 2022 – 10. 6. 2022). Žalobkyně zaslala dne 16. 1. 2024 žalovanému na adresy , adresa, , , adresa, výpověď smlouvy o zápůjčce, ve které mu sdělila, že vůči němu eviduje dluh v celkové výši 1 185 000 Kč, z toho 785 000 Kč z plateb poskytnutých na účet žalovaného a z částky 400 000 Kč, ponížené o úhradu ze strany žalovaného ve výši 8 500 Kč z poskytnutí peněz v hotovosti. Výpovědní lhůta smlouvy o zápůjčce byla určena v délce 6 týdnů a lhůta ke splnění dluhu byla určena do 7 dnů od uplynutí výpovědní doby. (3x výpověď + 3x podací lístek). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na dluh nad rámec částky 8 500 Kč něčeho hradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky i předžalobní výzvou ze dne 13. 3. 2024 (3x výzva + 3x podací lístek).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o zápůjčce, kterou přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které žalovaný ve výpovědní době smlouvy o zápůjčce určené v délce zákonné lhůty 6 týdnů (§ 2393 o.z.) nevrátil. Celkem žalobkyně prokazatelně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 785 000 Kč, která zůstala do podání žaloby neuhrazena a nárok žalobkyně je tak co do této částky oprávněný. Pokud jde o prodlení žalovaného, tak k tomu soud uvádí, že výpověď smlouvy o zápůjčce mu byla dle podacího lístku odeslána na adresu jeho trvalého bydliště - , adresa, , , adresa, dne 16. 1. 2024 a dle fikce dojití podle § 573 o.z. se výpověď považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. dne 19. 1. 2024. Výpovědní doba uplynula dne 2. 3. 2024 a dluh se tak stal ke dni 3. 3. 2024 okamžitě splatným. Jelikož žalovaný dluh ve stanovené splatnosti neuhradil má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1968 a 1970 o. z., přičemž výše úroku plyne z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 74 089 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 31 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 785 000 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.7. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce žalobkyně.