30 C 269/2024-43 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 13. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 166 629,23 Kč s příslušenstvím (dlužným úrokem a úrokem z prodlení, částečně kapitalizovanými tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí), a to z titulu smlouvy o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . dne 24. 3. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 195 600 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit formou 96 měsíčních splátek po 3 277 Kč, počínaje dnem 24. 4. 2021. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,90 % ročně. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil a nehradil stanovené splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, a to ke dni 9. 8. 2023. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 31. 1. 2024, účinnou ke dni 5. 2. 2024, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 166 629,23 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 12 197,37 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 436,31 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela nečinný a k podanému návrhu se nevyjádřil.3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, a to vzhledem ke splnění zákonných předpokladů pro takový postup dle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“). Žalobkyně ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu souhlasila výslovně, zatímco žalovaný se k výzvě soudu ze dne 2. 9. 2024, č. j. 30 C 269/2024-34, doručené žalovanému dne 2. 10. 2024, a která obsahovala doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil, a tedy se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí.4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným dne 24. 3. 2021 smlouvu označenou jako „Smlouva o půjčce na konsolidaci“ č. , hodnota, , na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 195 600 Kč s úrokovou sazbou 12,90 % ročně a žalovaný se zavázal prostředky vrátit formou 96 pravidelných měsíčních splátek po 3 277 Kč. Banka se zavázala, že prostředky poskytne co do výše 48 600 Kč na konsolidaci závazku žalovaného u , právnická osoba, , co do 27 000 Kč u , Anonymizováno, a zbylou část bezúčelně na účet žalovaného, který byl zřízen Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 22. 3. 2021 (rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb). Porušení závazků je ve smlouvě upraveno v čl. 6 a zahrnuje i prodlení s úhradou splátky, přičemž následkem je dle čl. 5.2 zesplatnění celého dluhu (Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne 22. 3. 2021 + akceptace ze strany banky ze dne 24. 3. 2021). Poskytnutí finančních prostředků a jejich splácení plyne z výpisu z účtu žalovaného (výpis z účtu). Zesplatnění bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9. 8. 2023, ve kterém byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu (Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek 31. 1. 2024, účinnou ke dni 5. 2. 2024 (smlouvou o postoupení včetně přiloženého seznamu pohledávek a potvrzení o úplatě), což bylo žalovanému oznámeno 15. 2. 2024 (Vyrozumění o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2024 (výzva a podací lístek).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem: V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzavřeli smlouvu o zápůjčce, dle které platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji smluvně převzatou povinnost nesplnil, soud žalobnímu návrhu vyhověl. Na zaplacení zákonného úroku z prodlení má žalobkyně právo podle ustanovení § 1968 a 1970 o. z. přičemž výše smluvního úroku plyne ze smlouvy a výše zákonného úroku z prodlení z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost žalovaného plnit žalobkyni plyne z § 1879 a násl. o. z. (žalobkyně cesí pohledávky vstoupila do práv a povinností věřitele).6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 996,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 166 629,23 Kč sestávající z částky 7 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.7. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce žalobkyně.