13 C 90/2024-54 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne , datum, . Žalobkyně a žalovaný uzavřeli rámcovou smlouvu na pobočce žalobkyně v , Anonymizováno, dne , datum, , na jejímž podkladě žalobkyně pro žalovaného zřídila a vede bankovní účet , č. účtu, . Rámcovou smlouvou byla rovněž stanovena pravidla pro elektronickou správu účtů prostřednictvím aplikace Internetbanking. Žalovaný obdržel uživatelské jméno, heslo a zvolil telefonní číslo , tel. číslo, zasílání autorizačních SMS. Dne , datum, žalovaný prostřednictvím aplikace internetového bankovnictví podal žádost o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, kterou autorizoval SMS kódem. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posuzovala finanční možnosti žalovaného na základě tzv. Tabulky posuzování a současně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím databáze BRKI, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný nevykazuje znaky platební neschopnosti, a žalobkyně proto žalovanému úvěr poskytla. Po schválení žádosti dne , datum, žalovaný začal čerpat úvěr. Výše smluvního úroku byla ujednána ve výši 7,8 % p. a. Závazky a poplatky byly evidovány na úvěrovém účtu a stanoveny dle obchodních podmínek k rámcové smlouvě. Žalovaný splácel minimální splátky podle výpisů, ale během následujících období opakovaně překročil úvěrový limit, což vedlo k úročení přečerpané částky a dalším poplatkům. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, ke dni , datum, vypověděla Smlouvu o spotřebitelském úvěru formou kontokorentního úvěru, a žalovaného současně vyzvala k bezodkladnému vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na bankovním účtu. Celková dlužná částka se navyšovala dle pravidel sjednaných ve smlouvě a obchodních podmínkách.2. Dle Rámcové dohody o poskytování platebních služeb ze dne , datum, , čl. IV. Závěrečná ustanovení, bod 3, se smluvní strany dohodly, že veškeré právní vztahy plynoucí z této smlouvy se budou řídit českým právním řádem a veškeré spory plynoucí z této smlouvy budou rozhodovány výhradně českými soudy. Místně příslušným soudem prvního stupně je místně příslušný soud banky.3. Soud zkoumal svou mezinárodní příslušnost, neboť ve věci je dán mezinárodní prvek, kdy žalovaný je příslušníkem Polské republiky. Svoji příslušnost k rozhodnutí ve věci dovodil soud podle článku 7, bodu 1, písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) č. 1215/2012 Sb. (dále jen „Brusel I bis“).4. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , byl žalovanému z důvodu uvedeného v ust. § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ustanoven opatrovník, , Jméno opatrovnice, .5. Soud na nařízeném soudním jednání ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému na jeho běžný účet č. , č. účtu, , zřízený na základě rámcové služby o poskytování platebních služeb ze dne , datum, poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala finanční možnosti žalovaného a posuzovala jeho úvěruschopnost (prokázáno Rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb ze dne , datum, , Obchodními podmínkami k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, Žádostí o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne , datum, , Tabulkou posuzování ze dne , datum, , Zápisem z databáze , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 1 rok s možností obnovy doby poskytnutí úvěrového rámce na následující rok (prokázáno Předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru ze dne , datum, ). V souladu s čl. IX odst. 1 Obchodních podmínek ke kontokorentnímu úvěru zaslala žalobkyně žalovanému Výpověď úvěrové smlouvy, na základě které byla smlouva ke kontokorentnímu úvěru ke dni , datum, ukončena. Žalovaný ani přes výzvu k úhradě dluhu vůči žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani po zaslání tzv. předžalobní upomínky (prokázáno Výpovědí úvěrové smlouvy a výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, s dokladem o odeslání, Výzvou k plnění ze dne , datum, s dokladem o odeslání).6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ust. § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.11. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o.z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o.z.), a žalobkyně byla poskytovatelkou podle ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o.z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.12. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného předtím, než mu byl úvěr poskytnut. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním opakovaně překročil žalobkyní povolený úvěrový rámec. Žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, tuto vypověděla a žalovaného vyzvala k bezodkladnému vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na bankovním účtu, který žalovaný ani po zaslání tzv. předžalobní upomínky neuhradil. Z dosud neuhrazeného úvěru je žalovaný povinen současně platit sjednaný úrok a dále dle § 1970 o.z. rovněž úrok z prodlení, a to až do úplného zaplacení dlužné částky, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, kdy žalovaný na svoji obranu neuplatnil ničeho, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výšěi , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne , datum, , návrh ve věci sa