14 C 301/2024-46 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne 16. 10. 2024 se žalobkyně domáhala na žalované zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měla utrpět v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení o poskytnutí informace vedeného v prvním stupni před , právnická osoba, (dále též „rozhodčí soud“). Uvedené řízení bylo zahájeno žádosti žalobkyně o informaci v podobě anonymizovaného rozhodčího nálezu sp. zn. , spisová značka, (dále též „rozhodčí nález“). Uvedené řízení nebylo doposud skončeno; rozhodčí nález nebyl žalobkyni poskytnut, a to z důvodu postoje rozhodčího soudu, který odmítá, že by měl být povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a je nadto zatíženo opakovaným rušením rozhodnutí rozhodčího soudu. Řízení je po čtyřech letech prakticky na začátku. Délka řízení je extrémní, neboť jde o řízení podle zákona o svobodném přístupu k informacím, pro které jsou stanoveny lhůty v řádu dnů. Je konečně nutno zohlednit i preventivně represivní funkci přiměřeného zadostiučinění.2. Žalobkyně uplatnila nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku u žalované dopisem ze dne 21. 4. 2024. Žalovaná nárok dopisem ze dne 16. 10. 2024 odmítla.3. Žalobkyně proto žádala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni zadostiučinění v peněžní podobě, a to ve výši 81 994 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši za období od 22. 10. 2024 do zaplacení).4. Žalovaná nárok neuznala.5. Předně podotkla, že žalobkyně uplatnila totožný nárok u více orgánů státní správy, a to u , Anonymizováno, a u , Anonymizováno, . , Anonymizováno, žádost žalobkyně žalované k přímému vyřízení, a to i s připojeným stanoviskem , Anonymizováno, . Ze stanoviska , Anonymizováno, plyne, že na oblast rozhodčího řízení nedopadá zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále též „OdpŠk“). Nárok uplatnil u žalované i , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, (dále též „d. , jméno FO, “), jehož byla žalobkyně obecnou zmocněnkyní v řízení před rozhodčím soudem.6. Po popisu průběhu předmětného řízení žalovaná uvedla, že řízení není doposud skončeno a není postaveno najisto, zda má žalobkyně na požadovanou informaci právo, či nikoliv. Nárok žalobkyně je proto sporný a předčasný, a přiměřené zadostiučinění tak nelze přiznat. O tom žalovaná žalobkyni vyrozuměla přípisem ze dne 16. 10. 2024.7. Žalovaná dodala, že ačkoliv rozhodčí soud stojí názoru, že není povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, k věci přistupoval, jako by povinným subjektem byl. Dospěl k závěru, že z důvodu neveřejnosti rozhodčího řízení a nutnosti zachovávat mlčenlivost, nemůže rozhodčí soud rozhodčí nález poskytnou, a to ani v anonymizované podobě.8. Žádost žalobkyně nadto neodpovídá základnímu účelu zákona o svobodném přístupu k informacím, kterým je kontrola hospodaření s veřejnými prostředky. Žalobkyně žádostí sledovala jen osobní prospěch, a to dokonce ne svůj. Rozhodčí nález totiž žalobkyně požadovala pro , jméno FO, , nikoliv pro sebe. Žádost má tudíž zneužívající charakter, a na straně žalobkyně nevznikla nemajetková újma.9. V řízení k průtahům nedošlo. Žalobkyně nadto ani netvrdí a neprokazuje vznik konkrétní nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a nemajetkovou újmou. Nerozvedla, proč požaduje právě částku 81 994 Kč.10. V reakci na procesní obranu žalované žalobkyně konstatovala, že v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 282/2018 již bylo určeno, že rozhodčí soud je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Účel žádosti o informace není dle žalobkyně pro věc podstatný. Prokazovat nemajetkovou újmu není nutno. Na žalobkyni konečně dopadá i právo na projednání věci v přiměřené době, neboť ve věci jde o základní právo žalobkyně.11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:12. Žalobkyně vystupovala jako obecná zmocněnkyně , jméno FO, při podání žádosti o nahlížení do spisu vedeného rozhodčím soudem týkajícího se právě řízení zakončeného rozhodčím nálezem, o který v projednávané věci jde. Z žádosti o nahlížení do spisu plyne, že žadateli je známo jméno účastníka dotčeného rozhodčího řízení a jeho spisová značka. Žádost je odůvodněna tím, že , jméno FO, zvažuje právní kroky (např. žalobu na ochranu osobnosti) vůči účastníkovi dotčeného rozhodčího řízení. , jméno FO, je účastníkem soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn , spisová značka, o určení vlastnického práva. Účastník rozhodčího řízení je synem druhého účastníka tohoto soudního řízení. Účastník rozhodčího řízení vystupuje v soudním řízení jako svědek. V soudním řízení je mj. tvrzeno, že účastník rozhodčího řízení nemá zkušenosti s rozhodčím řízením a nechápe princip rozhodčí smlouvy. Žadateli je však známo, že jmenovaný byl účastníkem dotčeného rozhodčího řízení. Ve spisu týkajícím se rozhodčího řízení se tedy nacházejí informace, které by žalobci pomohly odůvodnit podání žaloby či učinění jiných právních kroků. Žadatel proto žádal, aby mu rozhodčí soud umožnil nahlédnout do rozhodčího spisu. Dodal, že by mu postačilo, kdyby mu rozhodčí soud zaslal rozhodčí smlouvu a rozhodčí nález. (dopis , jméno FO, ze dne 8 7. 2021, nazvaný „Žádost o nahlížení do spisu ve smyslu § 44, odst. 2 OSŘ“)13. Rozhodčí soud nahlédnutí do rozhodčího spisu neumožnil s odkazem na zákonnou povinnost mlčenlivosti a zásadu neveřejnosti rozhodčího řízení. (přípis rozhodčího soudu ze dne 13. 7. 2021, nazvaný „Věc: Žádost o nahlížení do spisové dokumentace“)14. Ze spisu rozhodčího soudu vedeného ve věci žádosti žalobkyně o poskytnutí informace, ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, a ze spisu , Anonymizováno, soud zjistil následující:Žalobkyně podáním ze dne 23. 6. 2021 (doručeným rozhodčímu soudu téhož dne) požádala rozhodčí soud podle zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí anonymizovaného rozhodčího nálezu sp. zn. , spisová značka, .Rozhodčí soud žádost rozhodnutím ze dne 7. 7. 2021, č. j. , spisová značka, , odmítl. Uvedl (a rozsáhle odůvodnil), že není povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jelikož však byl soudním rozhodnutím za povinný subjekt označen, přistoupil k žádosti tak, jako by povinným subjektem byl. V rámci tohoto posouzení rozhodčí soud dospěl k závěru, že zde jsou dva důvody k odmítnutí poskytnutí informace, a to důvod zakotvený v § 11 odst. 2 písm. a) a v § 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. V rámci poučení o opravném prostředku rozhodčí soud uvedl, že proti rozhodnutí se lze odvolat, a to podáním doručeným k rozhodčímu soudu, o kterém rozhodne předsednictvo rozhodčího soudu.Žalobkyně se podáním doručeným rozhodčímu soudu dne 7. 7. 2021 proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti odvolala. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 282/2018 dovodila, že rozhodčí soud je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.Rozhodnutím ze dne 6. 8. 2021, č. j. , spisová značka, , předsednictvo rozhodčího soudu odvolání zamítlo a rozhodnutí o odmítnutí žádosti potvrdilo.Žalobkyně v reakci na rozhodnutí o odvolání podala k , právnická osoba, (dále též „, Anonymizováno, “) podnět k zahájení přezkumného řízení ze dne 9. 8. 2021, který následně podáním ze dne 9. 8. 2021 doplnila. (podání žalobkyně ze dne 9. 8. 2021, nazvané „Podnět k přezkumnému řízení“ a „DOPLNĚNÍ – Podnět k přezkumnému řízení“)., Anonymizováno, dne 13. 8. 2021 vyžádal na rozhodčím soudu stanovisko a spisový materiál týkající se dotčené věci, a to se lhůtou do 20. 8. 2021.Rozhodčí soud této žádosti vyhověl dne 19. 8. 2021. Uvedl, že podání žalobkyně mají šikanózní charakter, což dovozoval ze skutečnosti, že žalobkyně zasílá opravné prostředky v řádu minut poté, co jí je doručeno napadené rozhodnutí. Rozhodčí soud dále konstatoval, že na jeho straně nedošlo k pochybení. Žalobkyně by byla z rozhodčího nálezu schopna určit identitu minimálně jednoho účastníka, což nelze připustit., Anonymizováno, usnesením ze dne 25. 8. 2021, č. j. , Anonymizováno, , zahájil přezkumné řízení, neboť měl za to, že napadené rozhodnutí o odvolání je v rozporu s právními předpisy. Žalobkyně se dne 26. 8. 2021 vzdala práva podat proti uvedenému usnesení rozklad.Dne 10. 9. 2021 se žalobkyně dotázala , Anonymizováno, , zda rozhodčí soud podal proti usnesení o zahájení přezkumného řízení rozklad. , Anonymizováno, žalobkyni dne 21. 9. 2021 sdělil, že rozklad podán nebyl.Rozhodnutím ze dne 24. 9. 2021, č. j. , Anonymizováno, rozhodnutí o odvolání zrušil. Dospěl k závěru, že rozhodnut je nicotné, neboť k jeho vydání nebylo věcně příslušné předsednictvo rozhodčího soudu, nýbrž právě , Anonymizováno,